Vladislav IV

„Vydání peněz na JKM jičínský a kladrubský hlavní koně a celý stádo.“; Soat, VsT, sign. IB 7D 7e, soupis dlužných platů úředníkům, služebníkům i pacholkům královského hřebčína od července 1634 do února 1635 ve výši 2840 zlatých rýnských.

947 Maur, E. Český komorní velkostatek, s. 67.

948 SOkA JH, AM Třeboň, kart. 24, Ebenhausen, 18. září 1634, reskript krále Ferdinanda III. hejtmanovi třeboňského panství v záležitosti přemístění královského hřebčína.

949 „No. 15. Witting. Haubtman bittet den Gestüett wird nacher Parduwitz sambt dem Gestüettmaister zuverschaffen, weilen es aus Mangel der Waidtschaden in Traidt thuet. 26. Juni [1635].“ Soat, VsT, sign. IA 7R 8, Soupis korespondence 1638.

950 Soat, VsT, sign. IB 6R 21, Týdenní cedule důchodního úřadu panství Třeboň 1635, vydání peněz poddaným i královským pacholkům za řezání slámy, sečení trávy a také hlídání klisen s hříbaty v Soběslavi a Veselí nad Lužnicí a další práce, za celý rok od září 1634 do září 1635...1877 zlatých rýnských

951 Statek Ortvínovice byl přikoupen podobně jako Vztuhy roku 1633, hlavním důvodem byla ztráta kvalitní půdy pro obilnou produkci, po oddělení klášterního statku.

952 Před rokem 1618 pracoval Záblatský mlýn na 7 mlýnských kol, Veselský na 10 kolech a navíc měl valchu. Horusický mlýn mlel na 6 kolech, Lužnický na 5 kolech, Suchdolský na 8 kolech a vidovský na 4 kolech. V případě prvních čtyř mlýnů, byl mlynář placen šestnáctým dílem, z ostatních původně poddanských naopak mlynář platil pevný roční plat. Roku 1625 byly pusté mlýny: Opatovický, Lužnický, Horusický, Vidovský, Vonšovský, melou pouze Veselský a Záblatský na 1 kolo. Soat-ČK, SÚK, st. odd. – Třeboň, sign. IA 6W gama 2a, relace Bradského z Labouně a Kořenského z Terešova o inspekci na panství Třeboň z března 1625.

953 Soat, VsT, sign. IA 6 G beta No. 3 l, urbář panství Třeboň z roku 1636, získané údaje byly zpracovány v tabulkové příloze: Kociánová, B. Panství Třeboň a třicetiletá válka, s. 40nn.

954 Kubíková, Anna. Panství Třeboň ve světle berní ruly a její revizitace. JSH 55, 1986, s. 144-160.

955 „27. června 1626, Praha, Lichtenštejn Ferdinandovi II. Preinerův regiment i jízdní kompanie jsou podle císařova rozkazu připraveny vytrhnout každé hodiny ke Kaplici, Čes. Budějovicům a do okolních krajin. Vrchnímu komisaři bylo poručeno, aby třeboňské panství ušetřil kvartýrování vojáků. Kdyby však přece nabylo lze se tomu vyhnout, nařídil pisatel, aby se to stalo beze škod a nepořádků.“ Líva, V. Prameny IV., s. 104.

956 Soat, VsT, sign. IB 4K gama 98a, 10. června 1632, Jozue Kořenský z Terešova, vojenský komisař, důchodnímu písaři Pergerovi z Rozenwertu a obročnímu písaři Janovi Rutardovi Mirotickému, pánům přátelům svým zvlášť milým, Od Hořic jde vojsko, musí se s nimi domluvit, kde budou ložírovat, jestli Perger a Mirotický přijdou do ČB, rád se s nimi uvidí. „Já bych jistě rád panství Jeho Milosti Královské ušetřil a jinudy vedl, ale sami souditi můžete, že vám při shledání vám ordinanci mě danou ukáži. S tím pán Bůh s námi.“

957 Tamtéž, Veselí nad Lužnicí, 12. února 1633. Samuel Veselský z Veselí Janovi z Eckersdorfu.

958 30. března 1635. Seznam statků, které král osvobodil od kvartýrování vojska. Líva, V. Prameny IV., s. 368.

959 1639, 15. července, Vídeň, Ferdinand III., českým místodržícím: „3. t. m. jim uložil podati dobré zdání o přeložení Myslíkova pluku z třeboňského panství. Poněvadž odtamtud stále docházejí stížnosti, ať si s návrhem pospíší; Příl.: 10. července Třeboň. Výtah z listu hejtmana třeboňského panství Eckersdorfa. Myslíkův regiment počal vybírati požitky dnem 12. VI., a bylo mu zatím vyplaceno 1800 zl. Hejtman si musil vypůjčit od zástavní držitelky panství polské královny (Cecílie Renáty) 5000 zl. poněvadž z poddaných nemůže nic získat. Upozorňuje, že vydržování pluku bude stát 10 220 zl. 28 kr. měsíčně, a že z okolí na něj nikdo nepřispívá.“ Líva, V. Prameny V., s. 306.

960 „Třeboň měla tehdáž posádkou vojsko polské as 8 práporů silné, anto v čase tom panství třeboňské královně polské Cecílii Renatě přináleželo. Když i mezi vojskem mor vypukl, vystěhovali se vojáci na předměstí. Z všeho vojska však nezůstal ani jeden, celá polská posádka tu vymřela.“ Vačkář, J. Řeholní kanonie sv. Augustina v Třeboni, s. 124.

961 1642, 2. srpna. Vídeň. Ferdinand III. ces. míst. „Poddaní třeboňského panství žalují, že jim jsou ukládána nadměrná a neúnosná vojenská břemena. Místodržitelství proto zakročí u kraj. hejt. aby panství polehčili, a uloží jim, aby příště dbali vždy zásady spravedlivého rozdělování povinností. (orig., něm) Příl. S. d. všechna města, městečka a vsi třeboňského panství císaři. Ač panství odvedlo jako ostatní obyvatelé pro Piccolominiho opěšalé jezdce všechny předepsané kontribuce, hejtmani a vrch. komisař Bechyňského kraje sem vložili kompanii rytmistra Friese, která tu musí být bez sebemenšího přispění odjinud vychovávána. Nadto sem generál Bruay ložíroval 350 opěšalých jezdců, kteří tu jsou již třetí den. Ke všemu přijíždějí ještě jízdné oddíly, jež poddané bezohledně šacují (orig., něm.) “ Líva, V. Prameny VI., s. 339.

962 Petřík, J. Třeboňsko po českém povstání, s. 18, pochopil zmínku obročního písaře o Hatzfeldových podřízených a zavazadlech, jako nadávku na „tu pakáž Hatzfeldovskou“.

963 14. února 1643, Vídeň, Ferdinand III. čes. místodržícím: „Nechť učiní opatření, aby vojenský lid z královského panství třeboňského a všech k němu přináležejících míst byl ihned odveden a ubytován jinde; zůstanou jen Hatzfeldova zavazadla s personálem (orig. něm.).; Příl. 26. prosince 1642, Varšava. Polská královna Cecílie Renata Ferdinandovi III. „Aby držel ochranou ruku nad třeboňským panstvím, na kterém jest zapsáno její věno a nedopouštěl, aby bylo zatěžováno nesnesitelnými břemeny. Nerada obtěžuje, ale předešlé písemné intervence neměly příznivého výsledku. (opis., něm); Příl. b. d. Města, městečka a vesnice Ferdinandovi III. vypočítávají náklady od minulého roku až šest pluků (kompanií), žádají aby byli konečně ušetřeni; Příl. 31. ledna 1643 Třeboň, Jan z Eckersdorfu prezidentovi dvorské komory. Prosí o přímluvu u císaře, v sousedství jsou panství, kde vůbec vojáci nejsou, např. v Jindřichově Hradci. Polská královna mohla mít minulého roku příjem z panství na 23 tisíc zl. bylo však docíleno sotva 15-16 tisíc zl., když poddaní museli tolik vynaložiti na vojáky; Příl. 1. února 1643 Třeboň, Jan z Eckersdorfu (komu). Teprve 19. ledna se panství zbavilo vojska, generálwachtmistr Don Camillo Gonzaga chce pro pěchotu u Soběslavi a Veselí proviant za 22 dní. Za takových okolností hrozí panství zkáza a pisatel prosí snažně o ochranu. Toho času je v důchodu 500 zl., bude-li je muset vydat na vojáky, bude se mu z toho polské královně těžce odpovídat. (op., něm.); Příl. 12. února 1643 Dvorská komora čes. dvor. kanceláři, aby učinila opatření nařízená v císařově listu ve prospěch třeboňského panství.“ Líva, V. Prameny VII., s. 39.

964 Petřík, J. Třeboňsko po českém povstání, s. 18.

965 Tamtéž, s. 20nn.

966 Soat, VsT, sign. IB 6T 2, Maxmilián Dekara, měšťan a obchodník s rybami královskému gegenhandlerovi Lorenci Pergerovi z Rozenwertu 8. dubna 1644 na adresu vojska ve městě Soběslavi.

967 Soat, VsT, sign. IA 6R 1, Důchodní účet panství Třeboň za rok 1644.

968 Tamtéž, Důchodní účet panství Třeboň za rok 1645.

969 Směnka (vexl, wechsel, cambium) výplata ve vzdáleném místě prostřednictvím obchodních přátel či společníků. Směnky vydané (tratty, litarrae tractae) obsahovaly příkaz k vyplacení narozdíl od staršího typu směnek vlastních, které obsahovaly notářskou formuli s bankéřovým prohlášením o způsobu proplacení směnky. Saturník, T. Přehled dějin soukromého práva, s. 141.

970 Transfer peněz byl za třeboňskými úředníky realizován přes Vídeň. Některé částky skutečně osobně dopravili do Vídně, ovšem vedle tohoto vysoce rizikového způsobu se rychle prosadilo prostředkování jindřichohradeckého kupce Matese Traumillnera a některých dalších. Obnos přejímal Hieronimo Caccia a polský rezident ve Vídni Fancisco Bibboni, který za své služby příjímal část odváděných peněz. Viz příloha 2.

971 Viz příloha č. 2.

972 Údaje nepochází z čistopisů, ale převážně makulářů účtů. Suma, kterou později Vladislav IV. požadoval doplatit se pohybovala v rozmezí 50 tisíc zl. rýnských (polský požadavek) - 30 tisíc zl. rýnských (údaj české dvorské kanceláře). Leszczyński, J. Władysław IV. a Śląsk, s. 75; Ovšem za předpokladu, že královně nebyla vyplácena španělským králem přislíbená roční suma 12 tisíc zl. rýnských, o čemž se nepodařilo nic zjistit; pokud ano, pak mělo být odvedeno 20 tisíc zl. rýnských ročně a zbývalo by doplatit 11 481 tisíc zl. rýnských: „a povinna z každého sta, pět, kdežto aby každoročně pět a dvacet tisíc učinilo, z věna totiž ustanoveného a z sumy již dotčené, kdyby však napřed jmenovaný roční plat nenásledoval, který jestli zaplacen bude, toliko dvacet tisíc každoročně.“ Viz příloha 1.

973 Leszczyński, J. Władysław IV. a Śląsk, s. 111-113.

974 Viz Čechová, Blanka. Páni z Eckersdorfu. s. 211-233.

975 „V kvaternu památném pátém, léta 1638. Ve čtvrtek po ochtábu svatých Tří králův, to jest 14. Januarii.“ Opis z desk zemských.

976 Transkripce textu byla provedena podle zásad pro vydávání novověkých historických pramenů viz Šťovíček, Ivan (a kol.). Zásady pro vydávání novověkých historických pramenů z období od počátku 16. století do současnosti. Příprava vědeckých edic dokumentů ze 16. - 20. století pro potřeby historiografie. Praha 2002, s. 53-57; V textu použité zkratky: JMC = Jeho Milost císařská, JMt = Jeho Milost.

977 Nejedná se o edici pramene, ale shrnutí podstatných údajů formou přehledu. Vypracováno na základě celkoročních důchodních účtů, v roce 1640 doplněných údaji z týdenních cedulí. Soat, VsT, sign. IA 6R 1 (červená), Důchodní účty panství Třeboň 1637-1639, 1641-1645; Tamtéž, sign. IB 6R 23 (černá), Týdenní cedule panství Třeboň 1640.

978 Při pobytu královského komisaře D. Roncalliho v Třeboni předchozího roku, nově ustanovený gegenhadler Lorenc Perger kompenzoval nesrovnalosti v obilních zásobách dle sestaveného inventáře ze svých prostředků vyplacenou částkou 810 zl. rýnských.

979 Bývalém hoffmistrovi dvora arcivévodkyně Cecílie Renaty ve Vídni.

980 Rezident polského krále ve Vídni; „datýrování v Paden [Baden] 2. Octobris.“

981 K osobě Hieronima Caccii viz s. 59.

982 1604 zl. rýnských měl uhradit Lorenc Perger, 500 zl. rýnských vzal třeboňský měšťan Jakub Šiller z posudného a zbytek doplacen z důchodu, konkrétně peněz určených na zakoupení žita z obilnice v Č. Budějovicích a ovsa skoupeného na panství pro potřeby cís. dvora.

983 „na deputýrovaných 12 000 zl. rýnských.“

984 Podle týdenních cedulí Soat, VsT, sign. IB 6R 23, důchodní účet se nedochoval. Pozn.: v Třeboni byla od 25. srpna do 29. září morová epidemie.

985 „Na deputýrované gnadengeld 12000 zl. rýnských“; kupci Matyáši Traumillnerovi splaceno panstvím až z rybních peněz.

986 „Freili Ekherin“; položka se vztahuje na bývalou dvorní dámu Cecílie Renaty na habsburském i polském dvoře Uršulu Marii z Eggu provdanou Montrochierovou. Viz pozn. č. Error: Reference source not found.

987 „Uršule Marianě nejvyšší Monteschiern“

988 „paní nejvyšší Monteschierce“

989 „Zacharesovi Wesendorfovi trubači polnímu JM královské, kterýž odsud do ležení švédského ke generálu jel“

990 „při jarmarce Cáhlovským“

991 „přes Ludvíka Prellnera kupce lineckého“

992 „přes Bartoloměje Werdamona pražského kupce“

993 Vychází při dopočítání krejcarů.

994 Text byl transkribován podle zásad pro přepis německého textu před rokem 1750. Šťovíček, I. Zásady pro vydávání novověkých historických pramenů, s. 61n.

995 Velká písmena v textu jsou ponechána dle předlohy. Použité zkratky: IKM = Ihre kaiserliche Maÿestätt, IM = Ihro Maÿestett, IKönMt = Ihre Königliche Maÿestet, Rthl = Rhein Thaller, Drchl. = Durchlaucht, S = Summa, gndl. = gnediglich, grl. = general, würcl. = wirklich, königl. = königlich, m/100 = 100 000, D. = domini, pohln. = polnisch, Ill. = illustrissimus; závorky kulaté ( ) jsou původní součástí textu, hranaté závorky [ ] jsou použity k rozepsání zkratek, složené závorky {} informují o původním stránkování.