Vladislav IV

„No. 1. Wittingauer haubtmans under datis 30. novembris und 25. decembris 1633 berichtet, wassmassen ein obrister selbige herrschaft zum winterquartier begehren solle die Piccolominishe reitter von dorf zu dorf über haussen. Den 21. decembris zweÿ regiment Croaten bei der nacht in Wesselÿ eingefallen und angefang zu plindern, massen sie auch sogar dem kai[ser]l[ichen] vorwerck nit vershont; Die vishversilberung verhindert und alle einkomen und gelegt werden. 5. januari [1634].“ SOAT, VsT, sign. IA 7R 8.

776 Kadlec, J. Klášter, s. 173-201.

777 Kociánová, Zdenka. Anabáze archiválií z Třeboně do Nových Hradů a zpět. AT 2002, s. 152-177.

778 Kubák, J. Českobudějovické solní spory, s. 7-31.

779 K sporům s hraběnkou Buquoyovou o svobodníky viz Kociánová, Z. Anabáze, s. 152-177.

780 „30. května 1632, Nové Hrady, Hejtman novohradského panství Josef Schreiner českému místodržitelství: Pozítří dorazí 500 mužů Tiefenbachova pluku do Nových Hradů. Konečně oznamuje voj. komisař Bechyňského kraje Mikuláš st. Bechyně z Lažan, že sem přijede ještě další voj. lid z Dol. Rakouska, Bechyně chce po pisateli z Třeboně (Eckersdorf) aby se ujal oddílů, které přijdou za jeho nepřítomnosti, a doprovodil jej. Pisatel se omlouvá, že tak nemůže učinit, nemůže se vzdálit z panství, které spravuje a netroufá si převzít lid, který je tak nevázaný. (konc. něm.).“ Líva, V. Prameny IV., s. 292; No. 1. Wittingauer Haubtmans under datis 30. 9bris. und 25. Xbris 1633 berichtet, waßmaßen ein Obrister selbige Herrschaft zum Winterquartier begehren solle die Piccolominishe Reitter von Dorff zu Dorff überl Haußen den 21 Xbris. zwei Regiment Croaten bei der Nacht in Wesseli eingefallen und angefang zu plindern, maßen sie auch sogar dem Kaiserlichen Vorwerck nit vershont. Die Vish Versilberung verhindert und alle Einkomen in gelegt werden. 5. Januari (1634). Soat, VsT, sign. IA 7R 8, Soupis korespondence 1638.

781 O podobných světlejších stránkách služby v rozvrácené době viz tiskem vydaná disertace sepsaná pod vedením Antona Schindlinga: Kleinehagenbrock, Frank. Die Grafschaft Hohenlohe in Dreissigjährigen Krieg. Eine erfahrungsgeschichtliche Untersuchung zur Herrschaft und Untertanen. Veröffentlichungen der Komission für geschichtliche Landeskunde in Baden-Würtenberg, Reihe B, Forschungen 153, Stuttgart 2003, s. 139-228.

782SOkA TA, AM Soběslav, inv. č. 1055, kart. 38, Sousedský styk Soběslavských s osobami stavu panského, rytířkého i městského. Jan z Eckersdorfu zve soběslavské sousedy na svou svatbu s Annou z Reichenbachu dcerou nebož. Jiříka z Reichenbachu a na Kunzendorfu, svatba bude 15. června 1631 na Hlaváči. „Georg von Reichenbach der ältere auf Kunczendorf“ viz Knoz. T. Pobělohorské konfiskace, s. 805.

783 SOkA JH, AM Třeboň, inv. č. 743, kart. 18, sign. IA 5 AS No. 34, 1632, Město Lomnice nad Lužnicí prodává tzv. Daškovský dům (původně rožmberského úředníka Bartoloměje Daška (†1607)) gubernátorovi třeboňského panství Janovi z Eckersdorfu a jeho manželce Anně z Reichenbachu za 500 kop gr. míšeňských.

784 Sedláček, August. Hrady, zámky a tvrze království českého. díl IV, Praha 1855, s. 336; Matásek, Ladislav. Vladycký a rytířský rod Vrchotických z Loutkova a dnešní jeho potomstvo. Praha 1939, str. 7; „13. prosince 1633, Václav z Rozova, děkan vyšehradský, píše Eckersdorfovi: Urozený a statečný rytíři, pane a příteli mě zvláště milý. [...] Vedle toho jsa zpraven, že Pluhový Žďár i s příslušenstvím od urozených a statečných rytířův pánův Vrchotických koupiti chtíti ráčíte, i oznamuji Vaší Milosti, že z dotčeného Pluhovýho Žďáru mně a kapitole vyšehradské každoročně komorní na týmž Pluhovém Žďáře pojištěný plat 24 kop gr. míšeňských vycházeti má a vepsán jest do desk zemských do kvaternu trhovýho vejpisův léta 1542.“ SOAT, Rukopisy Třeboň, sign. A22/1, s. 544.

785 Dle kvitance z 16. června 1636 obdržel Jan z Eckersdorfu od krále Ferdinanda III. 60 zl. rýnských jako dar ke svatbě. Soat, VsT, sign. IA 6R 1, Důchodní účet panství Třeboň za rok 1636.

786 „in dero nacherworbenen und auf ihne ererbten an schlesischen alt adelichen standt sich bisshero lobenwurdig und unnehmblich verhalten, auch durch verehelichung sich mit vorgenehmben alten ritterlichen geschlächter unsers erbkönigraichs Böhaimb befreund und vormacht gemacht“ NA Praha, ČDK, kart. 427, 22. června 1653, Řezno, koncept nobilitace Jana z Eckersdorfu do stavu svobodných pánů (baronát).

787 Barbora Albertina Kapounová ze Svojkova rozená Vratislavová z Mitrovic zemřela ve věku 20 let a byla pohřbena 22. ledna 1643 v děkanském kostele sv. Jiljí v Třeboni. Mareš, František - Sedláček, Jan. Soupis památek historických a uměleckých v Království českém. Politický okres třeboňský, Praha 1900, s. 68.

788 Světeckého vývody o příbuzenství Jana Adama Černína z Chudenic s Eckersdorfem na základě dopisu uloženého v SOAT, VsT, sign. IB 5AU 63 viz Tamtéž, Rukopisy Třeboň, sign. A22/1, s. 543; K Oblajovicím více Sedláček, A. Hrady, díl IV, s. 331.

789 Čechová, B. Páni z Eckersdorfu, s. 223-230.

790 Sedláček, A. Hrady, díl IV, s. 331. Zápis o narození Václava Albrechta se nalézt nepodařilo.

791 Jan Hannibal se narodil 4. března 1637, kmotry byli děd Jan st. Vratislav z Mitrovic na Vodici a Mariana manželka Lukáše Kořenského z Oujezdce. Alžběta Zuzana se narodila 6. dubna 1638. Jejími kmotry byli Lukáš Kořenský z Terešova a Anna Svárová z Hamru, která se o několik let později stala Eckerdorfovou třetí ženou. SOAT, SMJK, FÚ Třeboň, kn. č. 1, matrika narozených 1630-1659.

792 Dudáček, Karel. Vznik a vývoj rožmberské knihovny od jejího počátku do poloviny 17. století (Příspěvek k dějinám světských knihoven na území našeho státu v 16. a 17. století). Diplomová práce na Katedře PVH a archivního studia FF UK Praha, Praha 1985, s. 52.

793 Kateřina z Eckerdorfu zemřela před 13. zářím 1644. Viz Soat, VsT, sign. IA 6R 70, Pivní rejstřík panství Třeboň 1644 zaznamenává sud piva k pohřbu paní gubernátorové.

794 Tři děti měla Anna Kateřina Barbora s Václavem Albrechtem Karlem ze Svárova: Kromě Kateřiny Barbory ještě Kryštofa Hynka, který se roku 1651 jako plnoletý ujal rodinných statků, statek Hamr prodal roku 1652 matce za 24 tisíc zl. rýnských. Zemřel v Těnovicích u Plzně roku 1666. Druhý syn Václav studoval v letech 1648-1649 na jezuitské koleji v Jindřichově Hradci a po roce 1652 vstoupil k jezuitům. SOAT-JH, Vs JH, kn. č. 85, Katalog osob jezuitského gymnázia v Jindřichově Hradci 1595-1693, fol. 130r, 133r, „Wenceslaus de Swarowa Trebonensis eques bohemus.“ Teplý, F. Dějiny, díl. II, sv. 2, s. 349.

795 Dosavadní poznatky o rodinných záležitostech shrnul Úlovec, Jiří. Tvrz v Hamru – Ostrově. TA, č. 9, 1999, s. 197nn.

796 SOAT, VsT, sign. IB 5AU 31d, 12. února 1656, Ostrov Hamr, Anna Eckersdorfová rozená ze Svárova propouští Barboru, dceru jejího poddaného a rychtáře Nikodéma Kolozubýho z Valu, za poddanou gubernátorovi Janovi z Eckersdorfu „manželu nejmilejšímu“ na třeboňské panství.

797 SOAT, VsT, sign. IB 5AS 11i.

798: „Frau Frau Caterina Barbara Loubskin wegen verstorbenen g.digen frawen mutter Barbara von Ekerstorf zu alhierigen pfarrkirchen S. Nicolai zum opfer verehret 11 R[heingulden] 4 kr.“ SOAT, SMJK, FÚ České Budějovice, kn. č. 95, Kostelní rejstřík příjmů za místo a pohřební průvod 1670-1715, fol. 62v, 27. dubna 1681. Anna Kateřina používala před i po sňatku s Janem z Eckersdorfu pečeť se znakem Karlů ze Svárova - sviní hlavou - téměř shodnou s pečetí prvního manžela Václava Albrechta Karla ze Svárova, ovšem menšího rozměru.

799 Viz pozn. Error: Reference source not found.

800Kokošková, Z. - Sedláčková, H - Zahradníková M. Soupis poddaných podle víry, s. 539.

801 SOAT-JH, RA Slavatů, inv. č. 131, kart. 26, 1647 Anna Eckersdorfová, roz. ze Svárova žádá o přenechání poddaného Vavřince ze vsi Hatína na její statek Hamr u Valu

802 Kateřina Barbora prodala statek Hamr roku 1667 Václavu Markovi von Gerarde na Seeberku. Úlovec, J. Tvrz v Hamru, s. 195; „V kostele hamerským na Vostrově Hamru [...]v presbytoriu před velkým oltářem nachází se kamen hrobovej a na něm erby v mramoru vytesaný [...] v jednom na pravý straně jest jakás svinská hlava jako zumrova, a v druhým na levej straně vorel dvouhlavý rozkřídlený, pod ním pole zlatý. Ten na pravej straně mám za to že jest pánův Loubských, s tou hlavou pak pánův ze Svárova. Na tom hrobovým kameni jest nápis tento: Tuto odpočívají v pánu usnulé děti Antonius Bernardus a Rozalia, první léta 1663, 28. dne měsíce listopadu, druhá léta 1666 dne 6. měsíce srpna, pohřbené děti urozeného pana Petra Loubského z Lub a urozené paní Kateřiny rozené Karlové ze Svárova.“ SOAT, Rukopisy Třeboň, sign. A22/4, s. 385.

803 SOAT, VsT, sign. IA 6H alfa 1, popis třeboňského zámku z roku 1659.

804 „Neznámý františkán snad působící v Hradci pro ně zpracoval manuálník neboli příručku s předpisy a modlitbami arcibratrstva Hora Zlatá Serafická, aneb: Naučení spolu bratrův a sester Arci Bratrstva S[vatéh]o Otce Františka. Kniha o 96 listech obsahuje zejména modlitby a pravidla pro odpustky a na jejím vydání v jezuitské tiskárně v Praze roku 1646 se podílely Anna Marie z Vencelíku, rozená Chobořská z Vostičku [Vencelíková z Vrchovišť na Včelnici a Dívčích Kopách, rozená Chobotská z Ostředku] a Anna Karlová ze Svárova, nepochybně členky arcibratrstva, jímž je kniha od hradeckých františkánů dedikována.“ Bajger, Matyáš Franciszek. Česká františkánská knižní kultura. Knihovny minoritů, františkánů a kapucínů v průběhu staletí. Rigorózní práce obhájená na Katedře české literatury, literární vědy a dějin umění Filozofické Fakulty Ostravské Univerzity, Ostrava 2007, s. 341.

805 SOAT, VsT (Archiv do roku 1784), list. č. 194, sign. IA 1A alfa No. 17a, Vídeň, 7. listopadu 1637, císař Ferdinand III. daruje Janovi z Eckersdorfu stateček Bašta (Šaloun) poblíž Lomnice nad Lužnicí do dědičného držení.

806Sedláček, A. Hrady, díl XV. s. 195; K bydlení úředníků na zámku SOAT, VsT, sign. IA 6H alfa 1, Popis třeboňského zámku z roku 1659.

807 „...panu gubernátorovi Třeboňskýmu [nepřítel] ve Žďáře [Pluhovém] celý dvůr vypálil.“ Kalista, Zdeněk (ed.). Korespondence Zuzany Černínové z Harasova s jejím synem Humprechtem Janem Černínem z Chudenic. Praha 1941, dopis z 28. července 1646, s. 109.

808 Nešlo jen o zápůjčky obilí, ale neustále chybějící pracovní sílu, což vedlo k využívání sirotků panství k službě na hejtmanových vlastních statcích Pluhově Žďáru, dvoře Šaloun i později zakoupeném statku Žimutice. SOAT, VsT, sign. IA 5AU No. 1 (černá), soupisy sirotků z let 1656-1659.

809 K pustým Žimuticím s dvorem a pivovarem patřil ještě dvůr Štipoklasy, pustý dvůr Sobětice a tři další pusté vsi Hartmanice, Krakovčice a Korákov. SOAT, VsT (Archiv do roku 1784), inv. č. 387, kart., 2, sign. IA 1A alfa No. 24a, 1648 koupě statku Žimutice Janem z Eckersdorfu od Václava Čábelického ze Soutic, do DZ vloženo 29. března 1650. Kupní cena nebyla Janem z Eckersdorfu nikdy zcela zaplacena. Dluh vyrovnal až syn Václav Albrecht roku 1664, když vdově po Čábelickém Zuzaně Kristině roz. Voračické z Paběnic část doplatil v hotovosti a převzal její dluh 10 tisíc kop gr. míš. u Salomeny Alžběty Vitanovské roz. Chanovské z Dlouhé Vsi a na Obořišti.

810 Dírnou zdědil po Kryštofu Vratislavovi z Mitrovic (†1645) viz Sedláček, A. Hrady. díl VI., s. 121.

811 SOAT, VsT, sign. IA 1P 11, záležitosti sporu se statkem Zálší o borkovická a mažická blata.

812 „Václave Vratislave svobodný pane z Mitrovic a Zálší z příčiny té, jakož jste léta přítomného 1635 27. dne aprilis přijevši na voze do města [...]. Veselí nad Lužnicí a na rynku zastavivši se beze vší ode mne vám k tomu dané příčiny a nepřítomnosti mé, ale u přítomnosti dobrých poctivých lidí, z těch vešlých, v uši třem dobrým poctivým lidem promluvili slova tato:[viz text] Kterýmižto slovy, totiž těmi: Já sem lepší než hejtman třeboňský, jest chlap a služebník, čemuž já odpírám a že žádná pravda není pravím, mě jste na mé poctivosti vždycky dobře zachované velice těžce neřknuli a zhanobili.“ SOAT, VsT, sign. IA 1P 11; E 31. „Item jestliže by kdo nařekl druhého chlapstvem a řekl mu „chlape“ Viz Jireček, Josef - Jireček, Hermenegild (edd.). Zřízení zemská království českého XVI. věku. Díl 1, Praha 1882, s. 211, Práva a zřízení zemská 1549; „Nářek chlapstvem“ byl zvláštností českého zemského práva viz Janišová, Jana. Šlechtické spory o čest na raně novověké Moravě. (Prameny dějin morvských 14). Brno 2007, s. 180-184; Obrana proti nářku cti zůstala zachována i v OZČ (článek V I. - V XIV.). Viz Jireček, H. Obnovené právo a Zřízení zemské dědičného království Českého, s. 554-560, O nářku cti a hanění.

813 SOAT, VsT, sign. IA 1P 11, 12. ledna 1655, Třeboň, Eckersdorf advokátovi Rovenskému, rekapitulace dosavadního průběhu sporu.

814 Tamtéž, 3. července 1639, Zálší, Václav Vratislav z Mitrovic Václavovi Čábelickému ze Soutic jako prostředníkovi sporných stran.

815 Zatímco Jan ml. Vratislav z Mitrovic patřil mezi potomky Štěpána Vratislava z Mitrovic (†1601 Drachkov), takže jeho bratrem byl známější Václav zv. Tureček, Václav ml. (1651 hraběcí stav, †1660) byl vnukem Štěpánova bratra Jiřího ml. (†1603 Zálší).

816 SOAT, VsT, sign. IA 1P 11, 13. července 1644, Třeboň, koncept odpovědi Jana z Eckersdorfu Vratislavovi; složitý spor přivedl správu třeboňského panství do archivu, kde byly vyhledány patřičné rožmberské listiny. SOAT, VsT (Archiv do roku 1784), inv. č. 854, kart. 22, sign. IA 6G delta No. 2, soubor opisů listin potvrzujících emfyteutický prodej blat poddaným ze vsí Klečaty, Mažice a Zálší (1382-1495), Tamtéž, inv. č. 855, kart. 22, sign. IA 6G delta No. 2a, Prodej jiter poddaným v Borkovicích (1433-1491).

817 SOAT, Vs Tb, sign. IA 1P 11, 9. dubna 1644, Třeboň; Zapovězení gruntů platilo na všechny pozemky vyhlašující strany kromě svobodných cest a stezek podle čl. Q. XXX. OZČ. Jireček, H. Obnovené právo a Zřízení zemské dědičného království Českého, s. 470.

818 SOAT, Vs Tb, sign. IA 1P 11. K tomu SOAT, Vs Tb, sign. IB 5BP 25, 1654 výpovědi svědků soběslavských měšťanů.

819 „...co se pana hraběte Vratislava dírenského dotýče [...] na onen čas, když jsem v Dírný farářem zůstával, i J. Eminenti pana pana kardinála z Harrachu nenáležitým slovem jmenovati i jeho, když skrze nevážné lidé farář načeradský o živobytí své přišel, hundtzsfutem [...] nazvati se neostejchal. [...]Přichází mě i to k dobré svědomité paměti, že jednoho času maje týž pan hrabě nějakou rozepři s hejtmanem panství hořovského strany nějakého lesa, netoliko dotknutého hejtmana, ale i J[eho] V[ysoce] H[raběcí] Excellenti pana pana Bernarta z Martinic, nejvyššího purkrabího království tohoto Českého, v přítomnosti mé tupiti a bláznem nazývati směl. [...] Jako i my majíce od milostivé vrchnosti naší velebné consistori přísné poručení, abychom lid nám svěřený dle jmen, sídel, zdaliž katoličtí, neb nekatoličtí sou, pořádně podle dobrého svědomí na papír uvedouc přednesli, odpověděl, že to nic jiného není, než šelmovské španělské vymýšlení, to pěkně nám našeho pana oficiála Caramuele a jiné Španěly pochválil.“ SOAT, VsT, sign. IA 1P 11, 22. října 1652, Žimutice, žimutický farář Michal Wagner Janovi z Eckersdorfu.

820 „30. května. 1632, Nové Hrady, Hejtman novohradského panství Josef Schreiner českému místodržitelství: Pozítří dorazí 500 mužů Tiefenbachova pluku do Nových Hradů. Konečně oznamuje voj. komisař Bechyňského kraje Mikuláš st. Bechyně z Lažan, že sem přijede ještě další voj. lid z Dol. Rakouska, Bechyně chce po pisateli z Třeboně [Eckersdorf] aby se ujal oddílů, které přijdou za jeho nepřítomnosti, a doprovodil jej. Pisatel se omlouvá, že tak nemůže učinit, nemůže se vzdálit z panství, které spravuje, a netroufá si převzít lid, který je tak nevázaný. (konc. něm.)“ Líva, V. Prameny VI., s. 292; „1642, 17. září., Třeboň, Jan z Eckersdorfu českému místodržitelství. Kompanii rytmistra Friese, ležící v Soběslavi, byl před několika dodán rozkaz místodržitelství k odchodu. Rytmistra jenž odcestoval, zastupuje ve velení lajtnant, ten neuposlechl, nýbrž vynutil ještě na soběslavských 35 říš. tol. a chce na nich servicie. Hejtman mu dopsal, aby svého počínání zanechal, a vydal se na pochod, však jeho list hodil s potupnými nadávkami na zemi prohlásiv, že pro něho může být směrodatným pouze rozkaz arcikn. Leopolda Viléma nebo hr. Colloreda. Vrch. komisař [Voračický] vypravil do Soběslavi dva komisaře, aby kompanii odvedli, avšak nic to nepomohlo. Soběslavští vynaložili jedině na lajtnanta přes 900 zl. a velmi rádi by se ho již zbavili, neboť mimo jiné jim dal zkopati 7 rybníků a zmocnil se ryb. Pisatel žádá, aby míst. lajtnanta přinutili k odchodu a k satisfakci za urážky, které mu učinil.“ Líva, V. Prameny VI., s. 364.

821 Srov. Mączak, Antoni – Phillips, Ursula. Travel in Early Modern Europe. Cambridge 1995, s 158-187, kapitola o nebezpečí na cestách. Případ přepadení viz Kociánová, B. Okolnosti zástavy panství Třeboň, s. 52.

822 Soat, VsT, sign. IB 6R 21, Týdenní cedule důchodního úřadu panství Třeboň 1634, v létě 1642 „písař vární s sládkem tého [třeboňského] pivovaru, s sládkem k koupení chmele pro pivovar do Ledce vypraven, mimo naději přijelo na ně 7 rejtarův a předně jim zbraně pobrali a potom sládka šacujíce, u něho peněz hotových 115 zlatých rýnských našli a vzali. Ačkolivěk písař nemálo na zlatě při sobě měl, ty jsou nevyhledali.“ Komisaři polského krále následně uznali, že „nemožná věc jest písaři s sládkem z toho odpovídati“ a ztráta byla položena za výdaj.

823 Polepšený čtvrcený rodový znak nesl v 1. a 4. poli původní bílou ostrev položenou pošikem v modrém poli a prostřelenou šípem, zbývající pole doplnily figury žlutých či zlatých dvouocasých lvů v černém poli. Hlavním argumentem nobilitace byla příkladná péče o svěřené habsburské panství Třeboň za podmínek ztížených válkou: „Unss und unseren hochlöblichsten Erzhauss Österreich bei denen lang continuirten kriegsgefährlichkeiten ungesteheten vleisses mit handen segnung aller leibs und lebensgefahr auch seines zeitlich vermögens bei unseren herrschafft Wittingau auf vielfältiges weiss und weege in die 23 Jahr treue und ersprieszliche dienste gelaistet und dahero umb solcher seiner und empfingsten dienste von dem feinde an seinen Guettern mit plundrung und einascherung derselben wircklichen schaden erlitten und aussgestanden. Inmassen er dann solche seine gehorsambist und ersprieszliche dienste nötstättiges bei obermelter unserer herrschaft Wittenigau zu unseren g.d.gst. wie auch zu gedachtes unsers freundlich geliebten bruders (Leopold Wilhelm zu Österreich).“ NA Praha, ČDK, kart. 427, Řezno 22. června 1653, koncept nobilitace Jana z Eckersdorfu do stavu svobodných pánů (baronát); Sedláček, A. Českomoravská..., s. 403, Sedláček panství třeboňské omylem zaměnil za přerovské; K argumentům provázejícím žádost o nobilitaci Mádlová, Claire. Sebedefinice nové úřednické šlechty na příkladě rodiny Hartigů – návrat k nobilitačním listinám. In: Bůžek, Václav – Král, Pavel (edd.). Společnost zemí habsburské monarchie a její obraz v pramenech (1526-1740) OH 11, České Budějovice 2006, s. 311-317. 303-317.

824 SOAT, VsT, sign. IA 1P 11, Třeboň, 5. ledna 1656, Eckersdorf Leopoldu Vilémovi, že je nemocný, prosí o strpení 4-5 dnů; 7. ledna 1656, úředníci královské kanceláře Janovi z Eckersdorfu, aby se dostavil k objasnění některých věcí, psali mu už 30. prosince 1655, ale nic se neděje.

825 Tamtéž, sign. IA 6W gama 1, 18. ledna 1661, autograf Jana z Eckersdorfu Janu Adolfovi ze Schwarzenbergu, že vizitace panství se chýlí ke konci a že „předá i to, co se za léta služby dozvěděl o zvláštnostech hospodaření na rybnících.“

826 Sedláček, A. Hrady, díl VII., s. 148.

827 SOAT, VsT (Archiv do roku 1784), inv. č. 374, kart. 1, sign. IA 1A alfa No. 17b, 11. dubna 1661, Jan z Eckersdorfu prodává svobodný statek Baštu (Šaloun) ve svém původním vyměření spolu s lukami zv. Vrbný u Veselí nad Lužnicí za 1200 kop gr. míšeňských Janu Adolfovi ze Schwarzenbergu.

828 SOAT, VsT, sign. IB 5 AU 62a, 2. února 1663, Jan z Eckersdorfu hejtmanovi z Gatterburku, mimo jiné píše, že k němu večer poštou přijel doktor z Českého Krumlova, protože je pro nemoc ve zbědovaném stavu.

829 SOAT-JH, CR-JH, kart. 11, z Eckersdorfu, sign. 258/1a, 22. února 1663, Václav z Eckersdorfu Humprechtovi Černínovi z Chudenic, oznamuje, že jeho otec Jan zemřel. SOAT, CR II. (registratura), z Eckersdorfu, kart. 32, 7. března 1663, Pluhův Žďár, Václav z Eckersdorfu zve vrchního hejtmana třeboňského panství Eliáše Gattermayera z Gatterburku, na Pluhův Žďár, na exekvie za zemřelého otce.

830 V celé věci figuroval jako fiktivní kupec Pavel František z Oderlíku, hejtman hlubockého panství, nástupce Ondřeje Jindřicha Loubského z Lub v této funkci (zeťem Anny Barbory Eckerdorfové byl Petr Loubský z Lub), jehož roku 1664 ve funkci vystřídal pro změnu výše zmíněný Eliáš Gattermayer z Gatterburku. SOAT, VsT, sign. IB 5AS 11i; Sedláček, A.