Vzor závěrečné práce

6.5Doporučení

Na základě zjištěných poznatků je možné formulovat určitá investiční doporučení. Ze zkoumání vlastností a tvarů výnosových křivek byly zjištěny stejné tendence u vládních sukuk a dluhopisů. Vybraný vzorek vládních dluhopisů měl křivku se stejným průběhem, stejně tomu bylo i u vládních sukuk. S vládními dluhopisy je spojeno pozitivní očekávání vývoje výnosu v dlouhodobém investičním horizontu. Sukuk se jeví být více dynamickým instrumentem od kterého investoři očekávají pozitivní vývoj výnosů z investice ve střednědobém horizontu. Srovnávané dluhopisy a sukuk dosahovaly v podstatě stejných maximálních výnosu, pouze se lišily v dosaženém investičním horizontu.

Vzhledem k těmto poznatkům je vhodnější zvolit jako investiční nástroj vládní dluhopis při dlouhém investičním horizontu. Nejvýšší výnos nabízí dluhopisy s maximální emitovanou maturitou. Jedná se o konzervativní investiční nástroj, ve vývoji výnosové míry nedochází tedy ke skokovým výkyvům. Výnos je rostoucí spolu s prodlužující se maturitou dluhopisu. Vládní sukuk by měly být upřednostňovány před vládními dluhopisy v případě středně dlouhého investičního horizontu, kde dosahují vyšších výnosů než vládní dluhopisy. Délka investičního horizontu by se měla pohybovat kolem 5 až 15 let. V podstatě se jedná o investiční horizont v délce nejdelší emitované maturity sukuk. Problémem by tedy neměla být nedostatečná likvidita sukuk, která mnohdy nutí investora k držení investičního instrumentu až do splatnosti.
Poznatky získané při analýze výnosových křivek soukromého sektoru nemohou být vztaženy na formulaci investičních doporučení pro celý soukromý sektor. Pro lepší závěry by bylo vhodné zkonstruovat další výnosové křivky instrumentů reprezentujících korporátní dluhopisy a sukuk. Vývoj výnosových křivek dluhopisů a sukuk ze soukromé sféry se ukázal být odlišný než vývoj křivek emitovaných vládním sektorem. V dlouhodobém investičním horizontu se ukazují být vítězem korporátní sukuk, jejichž výnosová křivka má postupný rostoucí tvar s potenciálním maximálním výnosem na svém dlouhém konci. Přibližně stejný maximální možný výnos nabízí korporátní dluhopisy, výnosu však může být dosaženo v kratším investičním horizontu. Na základě pozorování vývoje výnosů v závislosti s rostoucí splatností sukuk a dluhopisů se pro dlouhodobý investiční horizont jeví investice do korporátních sukuk jako vhodnější. Korporátní dluhopisy by naopak měly být voleny pro střednědobý či kratší investiční horizont. Doporučení však nelze pokládat za vhodné pro celý sektor korporátních sukuk a dluhopisů. Stanovení obecných investičních doporučení by si žádalo hlubší zkoumání výnosových křivek emitovaných korporátních sukuk a dluhopisů.
Vládní obligace i sukuk jsou emitovány v řádové hodnotě milionů dolarů s minimálním obchodovaným množstvím v řádech deseti až statisiců amerických dolarů. Je tedy zřejmé že sukuk i dluhopisy nejsou vhodnými nástoji pro drobného investora, který nemá dostatečné finanční prostředky k investici. Investiční doporučení by tedy měla směřovat k investorům z bankovního a finančního sektoru nebo korporátní subjekty s dostatečnou finanční vybaveností.

Závěr

Islámské certifikáty a konvenční dluhopisy bývají považovány investorskou veřejností za vzájemné ekvivalenty. Jedná se však o zcela odlišné investiční nástroje. Sukuk jsou svojí strukturou daleko komplikovanější než konvenční dluhopisy a jsou vždy podloženy nebo založeny na určitém reálném aktivu. Pochopení složité struktury sukuk se všemi finančními toky a převody vlastnických práv je značně náročné. Dalším podstatným rozdílem je také sdílení rizika investorem i emitentem sukuk. Převažují emise vládním sektorem je společnou vlastností konvenčních dluhopisů i sukuk.

Lídrem v emisi a obchodování sukuk je dlouhodobě Malajsie následovaná islámskými státy jako Spojené arabské emitáty, Saudská Arábie, Indonésie, Turecko a Katar. V Evropě se sukuk kótují na burzách Londýn, Dublin, Luxembourg a německých burzách. Převážná část sukuk se obchoduje mimoburzovně OTC. Sekundární trh sukuk postrádá potřebnout likviditu a často nutí investory ke strategii „buy and hold“. Vzrůstající obliba islámských certifikátu je však příslibem možné větší likvidity na trhu.
Pro dosažení cíle práce, kterým bylo srovnání výnosových křivek sukuk a dluhopisů, bylo nutné určit a specifikovat kritéria pro výběr investičních instrumentů. Vybrané instrumenty musely splňovat podmínky stejného typu emitenta, identického ratingu, dostatečné likvidity, stejné úrokové základny a frekvence výplaty. Likvidních sukuk s různými splatnostmi emitovaných stejným typem emitenta není mnoho. Nedostatečná likvidita se ukázala být problematickou při tvoření vhodné datové základny pro konstrukci výnosových křivek. Následně zkonstruované výnosové křivky mohly být srovnávány jen na poměrně krátkém intervalu společných splatností sukuk a dluhopisů.
Výnosová křivka se ukázala být vhodným nástrojem k analyzování očekávání investora a určení nejvhodnějšího investičního horizontu pro sukuk a dluhopisy. Výnosové křivky dluhopisů emitovaných vládním sektorem měly od střednědobých splatností pozvolně rostoucí tvar. Krátký konec výnosové křivky byl klesající. Tvar výnosových křivek vládních sukuk byl podobný jako u dluhopisů, avšak dynamičtější. Maximálních výnosů bylo dosaženo při investicích pro střednědobý investiční horizont, což byla ve většině případů nejdelší maturita emitovaných sukuk. Dluhopisy dosahují nejvyšších výnosů při dlouhém investičním horizontu. Maximální možné výnosové míry byly u srovnávaných instrumentů v podstatě stejné. Investoři očekávají pozitivní vývoj výnosů investic při investicích do jednotlivých vládních sukuk i dluhopisů. Pro střednědobý investiční horizont je jeví vhodnější investice do sukuk. Pokud investor zvažuje dlouhodobou investici, měl by zvolit vládní dluhopisy.
Analýza výnosových křivek ze soukromého sektoru přinesla odlišné poznatky. Korporátní dluhopisy vyšly ve srovnání lépe pro investici v kratší délce trvání. Sukuk naopak nabízejí maximální možný výnos při investici s maximální možnou maturitou. Protože byl zkoumán pouze jeden zástupce korporátních sukuk a dluhopisů, je nutné brát tento závěr s rezervou.
Dle mého názoru jsou sukuk investorsky zajímavým instrumentem. Pokud se podaří dodat na sekundární trhy sukuk dostatečnou likviditu, investorký zájem se jistě ještě zvýší. Aktuální dění na trhu sukuk tomu nasvědčuje. Sukuk se tak mohou stát atraktivnější alternativou dluhopisů pro nemuslimské investory. Investoři přirozeně preferují krátkodobý či střednědobý investiční horizont, ve kterém se jeví vítězem produkt islámského finančnictví zvaný sukuk.