Vzor závěrečné práce

3.6Srovnání konvenčních dluhopisů a sukuk

V průběhu práce byla zdůrazňována rozdílná podstata sukuk a konvenčních dluhopisů. Zatímco dluhopisy představují pouze dluhový závazek emitenta k investorům nebo držitelům dluhopisů, sukuk představují podíl na vlastnictví vymezeného aktiva. Dluhopisy se řadí mezi dluhové finanční instrumenty, zatímco sukuk patří mezi Sukuk opravňují k vlastnictví nebo užívání majetku, služeb, projektu, podnikání nebo joint-venture.¹¹⁹ Náklady spojené s majetkem obsaženým ve struktuře sukuk náleží držitelům certifikátů, tedy investorům, narozdíl od držitelů dluhopisů.

Prodej sukuk zároveň znamená prodej časti podkladového majetku. Prodejem dluhopisu dochází pouze k prodeji dluhu. Cena sukuk je řízena tržními silami a je závislá na změně tržní ceny podkladového aktiva. Sukuk homou být emitovány na existující nebo v budoucnosti vytvořený majetek. Investor může podkladové aktivum prodat dalšímu subjektu nebo si aktivum ponechat, v případě nedodržení závazku emitenta sukuk. Držitelé dluhopisů tuto možnost nemají a v podstatě spoléhají na dosatečnou bonitu emitenta. Investoři sukuk nedostávají žádné úrokové platby, sharia to zakazuje. ¹²⁰

Sukuk a vetšina typů dluhopisů jsou emitovány s určenou dobou splatnosti. Emitent sukuk v den splatnosti odkoupí certifikáty zpět od investorů. Investice není v případě sukuk garantovaná. Investoři nemusí obržel zpět nominální hodnotu. Držitelé sukuk totiž sdílejí riziko spojené s podkladovým aktivem. Pokud projekt nebo podnikání není úspěšný, držitelé sukuk certfikátů musí nést část ztráty. Některé certifikáty jsou emitovány s garancí odkupu, stejně jako konvenční dluhopisy. Mnozí odbornící na právo sharia garanci vidí jako protiprávní. S garancí se můžeme setkat v případě sukuk Ijara, kde je garance odkupu poskytována.¹²¹

Následující tabulka shrnuje základní rozdíly mezi sukuk a konvenčními dluhopisy.
Tabulka 2: Srovnání konvenčních dluhopisů a sukuk

Kritérium	Dluhopisy	Sukuk
Vlastnická práva	Neumožňují investorovi vlastnický podíl na aktivu. Jedná se o dluhový závazek emitenta k držiteli dluhopisu.	Umožňují vlastnický podíl na aktivu, na kterém jsou sukuk založeny.
Kritérium investice	Mohou být použity k financování jakéhokoliv záměru v souladu s místní legislativou.	Aktivum užité v sukuk musí být slučitelné s sharia.
Emisní jednotka	Každý dluhopis představuje část dluhu.	Každý certifikát představuje podíl na podkladovém aktivu.
Emisní cena	Nominální honota závisí na emitentově bonitě.	Nominální hodnota závisí na tržní hodnotě podkladového aktiva.
Výnos a rizika	Držitelé obdrží úrokové platby po celou dobu životnosti dluhopisu. Garantovaná jistina je navrácena v den splatnosti.	Držitelé obdrží podíl na výnosu z podkladového aktiva (zahrnuje podíl na ztrátě).
Náklady	Držitelé většinou nenesou žádné náklady spojené s aktivem. Výkonnost aktiva nemá dopad na jejich výnos.	Držitelé nesou náklady vázány na podkladové aktivum. Vyšší náklady se mohou promítnout do nižšího zisku.

Pramen: Zpracováno autorkou dle Islamic Finance for Dummies¹²²

4Aktuální vývoj sukuk

Islámský kapitálový trh pokračuje ve svém rostoucím trendu, který je zapříčiněn především rostoucím trendem v emisi sukuk. Rostoucí trend, panující na primárním trhu se sukuk, je zapříčiněn rostoucí poptávkou po finančních zdrojí zemí GCC, především na financování infrastruktury.¹²³ Islámské certifikáty jsou využívány stále ve větší míře k financování různých projektů, rozvoje infrastruktury, nákupů letadel a dalších účelů s dlouhodobým horizontem financování. Státy jako Indonésie, Turecko, Pakistán, státy GCC¹²⁴ a další se zaměřují na rozvoj islámského finančního trhu, především pak trhu se sukuk.¹²⁵

Objem emitovaných sukuk

Často se můžeme v různých zprávách a zpravodajích z dění na trhu sukuk setkat s rozdělením emisí na domácí a mezinárodní emise. Domácí emise tvoří většinovou část všech emisí. Například v roce 2013 tvořily domácí emise 84% z celkového objemu všech uskutečněných emisí.¹²⁶ Pokud se emitent rozhodne pro emisi mimo domácí trh, islámský investiční certifikát se bude obchodovat na mezinárodním trhu sukuk. Domácí a mezinárodní trh sukuk se od sebe v mnohém liší. Rozdíly uvedu v jednotlivých subkapitolách spolu s aktuálními daty. Pro grafický výstup jsem však volila celosvětový trh sukuk.

Při zkoumání historického vývoje objemu emisí je patrný jeho rostoucí trend. K narušení došlo pouze v důsledku finanční krize v roce 2008. Celosvětová finanční krize měla přímý dopad na trh se sukuk. Důvěra se na trh vrátila až po upravení strukturování sukuk a stanovení pravidel, tedy vybudování právní jistoty pro investory, ze strany AAOIFI.¹²⁷ Rok 2013 se neukázal jako nijak výrazný v objemu emisí, i přes pozitivní náladu panující na trhu se sukuk. Celosvětově bylo emitováno 782 islámských certifikátů v hodnotě 117,7 miliard USD. Trh se sukuk zaznamenal 14% pokles v objemu emisí ve srovnání s rokem předešlým. V roce 2012 bylo celosvětově emitováno 728 sukuk v hodnotě 137,5 miliard USD.¹²⁸ Tento pokles mohl být způsoben poklesem emisí v Malajsii, kde byly uskutečněny emise v hodnotě 79 miliard v roce 2013 a 100 miliard USD v roce předešlém.¹²⁹ Zatímco nemohl primární trh se sukuk dosáhnout na hodnoty předešlého roku 2012, sekundární trh zaznamenal růst o 17,5% a zobchodování 269,4 mld. USD.

Graf 2: Celosvětový objem emisí sukuk (mld. USD) a meziroční vývoj


Pramen: Vlastní konstukce autorky podle dat poskytnutých Zawya¹³⁰ a IIFM¹³¹
Emise sukuk dle typu emitenta

Subjekty emitující sukuk můžeme rozdělit na vládní subjekty, subjekty soukromé s vládním vlivem (či podporou)¹³² a subjekty soukromé (firmy, korporace). Na domácím trhu sukuk mají většinovou převahu emise z veřejného sektoru. Emise na mezinárodním trhu jsou takřka stejným dílem zastoupeny veřejným a soukromým sektorem. Kvazi-veřejný sektor je na obou trzích zastoupen zanedbatelným podílem, větší míra zastoupení je však na mezinárodním trhu.

V roce 2013 bylo z celkového objemu emisí 67% emitováno veřejným (vládním) sektorem, 29% soukromým sektorem a zbylých 5% kvazi-veřejným sektorem. Největší nárůst objemu emisí z veřejného a kvazi-veřejného sektory byl zaznamenán v SAE (meziročně 74,9%), Bruneji (66,6%) a Turecku (26,7%).
Emise sukuk dle státu emitenta

Malajsie stále zůstá lídrem v emisi a obchodování sukuk, i přes meziroční pokles podílu na primárním trhu o zhruba 5%. Tržní podíl Malajsie se pohybuje kolem 70% z celosvětového trhu se sukuk. V roce 2013 zde byly uskutečněny emise v hodnotě přes 78 mld. USD. Za Malajsii se řadí, dle objemu emise v roce 2013, Saudská Arábie a SAE¹³³ na druhém a tětím místě s meziročním nárůstem objemu emisí o 40,5% a 16,8%. Turecko pokračuje v markantním růstu svého primárního trhu, v mezičním srovnání o 69,3%, a zdá se být dalším klíčovým potenciálním hráčem na celosvětovém trhu se sukuk za Malajsií a státy GCC. V minulém roce zde byly emitovány sukuk v hodnotě přes 4 mld. USD. Největší meziroční nárůst v objemu emise byly již dříve zmiňované Turecko (69,3%), dále Brunej (65%), Saudská Arábie (40,5%), SAE (16,8%), Gambie (7%) a Bahrajn (2%). Naopak největší meziroční pokles v objemu emisí zaznamenal Pakistán (59%), Katar (58%), Singapur (52%), Malajsie (15,2%), Jemen (9%) a Indonésie (5%).¹³⁴

Graf 3: Emise sukuk dle typu emitenta v roce 2013 (procentuální zastoupení)


Pramen: Vlastní konstukce autorky podle dat poskytnutých Zawya
Velká část sukuk, přes 67% celkového objemu emisí, byla minulý rok emitována v měně Malajsie, malajském riggitu (MYR). Malajsie byla a stále je největším emitentem, proto je pochopitelná tak velká převaha emisí v riggitu. Sukuk emitované v USD tvořily v roce 2013 15% objemu celosvětové emise. Emise v USD emiten využívá při emisi na mezinárodním trhu. Na třetím místě skončil saudsko-arabský riyal (SAR) s 9,1%, následováné indonéskou rupií (IDR) s 3,4%, turecká lira (TRY) s 1,56% a bahrajnský dinár (BHD) s 1,37% podílem.¹³⁵

Emise sukuk dle sektorů

Většina všech emitentů je z vládního sektoru (62,7% z objemu celosvětové emise). Druhým nejzastoupenějším emitentem byly v roce 2013 finanční instituce s 12 % podílem a objemem emise v hodnotě 17,97 mld. USD. Největší nárůst zaznamenaly sektory energetiky a nemovitostí, které vzrostly meziročně o 69,3% a 55,1%. Mezi největší emitenty déle patří sektor energetiky a technické infrastruktury s 9 % podílem a objemem emise 14 mld. USD. Sektor dopravy je posledním významněji zastoupeným sektorem s 5 % podílem na objemu emise v hodnotě 7 mld. USD. Sektory telekomunikace, ropy a plynu, nemovitostí a stavebnictví mají 2% podíl na objemu celosvětové emise.¹³⁶

Graf 4: Objem emise sukuk v roce 2013 podle státu emitenta (v mld. USD)


Pramen: Vlastní konstukce autorky podle dat poskytnutých Zawya¹³⁷
Graf 5: Emise sukuk dle sektorů 2013 (mld. USD)


Pramen: Vlastní konstukce autorky podle dat poskytnutých Zawya¹³⁸


Emise sukuk dle struktury

Celosvětově se v roce 2013 v největším objemu emitovaly sukuk murabaha s 55,8% zastoupením. Za nimi zaostává emise sukuk ijara s 19% podílem. Tyto dvě typy struktur jsou nejvíce emitovány na domácích i mezinárodních trzích. Domácím emisím vévodí sukuk murabaha. Mezinárodnímu trhu naopak vládne ijara. Investiční certifikáty musharaka ztrácejí oblibu na domácím i mezinárodním trhu. Zájem se začíná zvyšovat na mezinárodním trhu o certifikáty hybridní struktury a na domácím trhu o certifikáty BBA.¹³⁹

Sukuk Ijara je obecně preferovanou strukturou na straně nabídky i poptávky. Nicméně roste zájem o sukuk wakala v jihovýchodní Asii a v oblasti Pacifiku, což odráží změnu trendu ze sukuk založených na dluhu k sukuk založených na investici.¹⁴⁰
Při pohledu na graf níže můžeme vidět procentuální zastoupení jednotlivých typů struktur. Mezi nejužívanější patří dále sukuk Bay Bithaman Ajil, které byly emitovány v hodnotě 9,6 mld. USD. Nad 5% podíl na světové emisi se dostala ještě strutura Musharaka. Pětku nejvíce emitovaných sukuk uzavírá struktura Wakala. Zbylé struktury jsou zastoupeny méně než 2% podílem na celkové emisi.
Graf 6: Emise sukuk podle struktury (2013)



Pramen: Vlastní konstukce autorky podle dat poskytnutých Zawya

Kótace emitovaných sukuk na světových burzách

Většina emitovaných sukuk se obchoduje na primárním trhu, i přes jejich zvyšující se oblibu. Sekundární trh sukuk je pokládán za málo likvidní a postrádající dostatečnou hloubku a šířku. V roce 2013 bylo z celkové hodnoty emitovaných sukuk (117,7 mld. USD) pouze 21% kótováno na světových burzách. Nedostatečná likvidita nutí investory ke strategii „buy-and-hold“ až do splatnosti certifikátu. Dalším problémem, kterému rozvoj globálního sekundárního trhu čelí, je nejednotná právní úprava, která brání přeshraničním transakcím. Většina sukuk se tak obchoduje v rámci státu emise. Islámské certifikáty proto stále nejsou, v globálním měřítku, plnohodnotnou alternativou ke konvenčním investičním instrumentům s fixním výnosem.¹⁴¹

Největší objem sukuk byl v minulém roce kótován na Irské burze (9,8 mld. USD), dalšími v pořadí byly burza Nasdaq Dubaj (3 mld. USD), Burza Singapur (2,9 mld. USD), Burza Malajsie (2,5 mld. USD). V roce 2012 se vysoko v žebříčku umístily také burzy Londýn (LSE) a Burza Luxembourg. Tyto burzy spolu s irskou tvoří trojici nejrozvinutějších evropským obchodních center pro islámské dluhopisy.¹⁴²
Graf 7: Kótace emitovaných sukuk na světových burzách (mil. USD) v roce 2013


Pramen: Vlastní konstukce autorky podle dat poskytnutých Zawya
Zprostředkovatelé (ručitelé) sukuk

Banka HSBC si v posledních letech drží vůdčí postavení v množství poskytnuté záruky. Dle Bloombergu se zaručila za 110 obchodů (emisí) v hodnotě 7 mld. USD. Malajská CIMB skončila druhá s hodnotou 4,5 mld. USD a 160 obchody. Maybank se umístila minulý rok na třetím místě se zárukou v hodnotě 3 mld. USD a 134 emisemi.¹⁴³

Předpověď na rok 2014

Analytici z Thomson Reuters předpovídají trvající rostoucí trend, kde by mohlo být dosaženo emise v hodnotě 130 mld. USD v roce 2014 a 237 mld. v roce 2018. Londýn a Dubaj by se mohly stát centry pro obchodování s islámskými finančními instrumenty. Předpovídá se také možný vstup Ománu a Lucemburska na trh se sukuk. Očekávání jsou směřována na Egypt, který schválil v roce 2013 nový zákon upravující sukuk. Egypt by měl v roce 2014 emitovat první vládní sukuk.¹⁴⁴

Vládní emise jsou očekávány také ze strany Velké Británie, Irska, JAR, Tuniska, Mauritánie, Senegalu a dalších. Emise v rámci Evropy by mohly podnítit další státy EU k emisím sukuk. Asijská rozvojová banka¹⁴⁵ by měla v roce 2014 emitovat sukuk, stejně jako Islámská rozvojová banka¹⁴⁶, která již zveřejnila záměr emitovat každoročně islámské certifikáty v hodnotě 10 mld. USD.¹⁴⁷