Vzor závěrečné práce
Výpočet výnosu do splatnosti (YTM)
Yüklə 1,49 Mb.
|
- Bu səhifədəki naviqasiya:
- Tabulka 3: Dubaj sukuk – charakteristika a výnos do splatnosti k 17. 6. 2014
- Cena k 17.6. Výnos do splatnosti
- Tabulka 4: Katar dluhopisy – charakteristika a výnos do splatnosti k 17. 6. 2014
- Cena k 17. 6. Výnos do splatnosti
- Tabulka 5: Indonésie sukuk - charakteristika a výnos do splatnosti k 23. 6. 2014
- Cena ke 23.6. Výnos do splatnosti
- Tabulka 6: Turecko dluhopisy - charakteristika a výnos do splatnosti k 23. 6. 2014
- Tabulka 7: Švýcarsko dluhopisy - charakteristika a výnos do splatnosti k 17. 6. 2014
- Tabulka 8: IDB sukuk - charakteristika a výnos do splatnosti k 17. 6. 2014
- Tabulka 9: Saudi Electricity 160 sukuk - charakteristika a výnos do splatnosti k 23. 6. 2014
- Tabulka 10: Korea Electric Power dluhopisy – charakteristika a výnos do splatnosti k 23. 6. 2014
5.3Výpočet výnosu do splatnosti (YTM)Výběr jednotlivých instrument byl učiněn, nyní je třeba vypočítat výnos. Vzhledem k jeho používanosti a oblibě jsem zvolila výnos do splatnosti. S výnosem do splatnosti je spojena podmínka reinvestice výnosů. Reinvestice se v praxi neobjevuje moc často, přesto je výnos do splatnosti hojně využíván pro grafická vyjádření výnosových křivek. Vydala se proto stejnou cestou. Při svých výpočtech jsem vycházela ze vzorce pro výpočet budoucí hodnoty cash flow plynoucího z dluhopisu. Sukuk nesou vždy fixní výnos, proto jsem nemohla použít metodu svépomoci156, která by byla v případě dluhopisů proveditelná. Frekvence výplaty kupónu a fixního výnosu byla až na výjimku švýcarských dluhopisů pololetní. Základní vzorec pro výpočet výnosu do splatnosti při roční frekvenci výplaty kupónu je následující:157
kde, Pd je „špinavá“ tržní cena dluhopisu, M je par hodnota nebo hodnota vypořádání (100), n je počet úrokovacích období, C představuje výši kupónu, rm je roční výnos do splatnosti.
Oba uvedené vztahy počítají s nákupem dluhopisu nebo sukuk v den výplaty kupónu, respektive fixního výnosu. Jestliže dojde k nákupu instrumentu mezi výplatami kupónu, je nezbytné toto ve výpočtu zohlednit upravou exponentů ve výše uvedených vztazích. První exponent bude roven počtu dní od nákupu dluhopisu či sukuk do výplaty dalšího kupónu děleným počtem dní celého úrokovacího období (180 v případě půlročního). Předešlý vzorec by tedy vypadal následovně:
kde, x je rovno počtu dní od nákupu do výplaty kupónu. Získaná data z terminálu Bloomberg obsahovala tržní cenu k aktuálnímu dni, výši kupónu, frekvenci výplat kupónu, datum první výplaty kupónu a maturitu dluhopisu či sukuk. Údaje jsem použila k zjištění zbývajícího počtu úrokovacích období. Výnos do splatnosti rm nelze získat prostým dosazením do vzorce, proto jsem zvolila následující postup:
Pomocí funkce pro zjištění úrokové míry (Excel) jsem získala přibližnou výši výnosu do splatnosti r1 v období od další výplaty kupónu do maturity. Zjištěný odhad jsem poté dosadila do vzorce 6.3 uvedeného výše na místo rm. Získala jsem „pomocnou“ tržní cenu PS1. Následně jsem určila druhou výši výnosu tak, aby skutečná tržní cena ležela mezi dvěmi „pomocnými“. Po dosazení určené r2 do vztahu 6.3 jsem získala PS2. Nižší r1 a vyšší r2 míra výnosu do splatnosti byly poté dosazovány do vzorce pro lineární aproximaci. LS byla již předem známa, protože se jednalo o tržní cenu.
kde, r1 je výnosová míra získaná pomocí Excelu, r2 je výnosová míra odhadovaná, tak aby skutečná rm ležela mezi r1 a r2,
LS je skutečná tržní cena k danému dni, rm je skutečná výnosová míra. Pomocí uvedených kroků jsem získala výnos do splatnosti k 17. 6. 2014 a 23. 6. 2014, kdy jsem prováděla sběr dat. Spočtené výnosy do splatnosti jsou uvedeny v tabulkách spolu s další charakteristikou vybraných sukuk a dluhopisů. Data porovnávaných instrumentů byla vždy získávána ve stejný den. Jednotlivé dluhopisy a sukuk jsou seřazeny podle úrokovacích období zbývajících do splatnosti. Tabulka 3: Dubaj sukuk – charakteristika a výnos do splatnosti k 17. 6. 2014
Pramen: Vlastní konstrukce autorky na základě dat z terminálu Bloomberg Tabulka 4: Katar dluhopisy – charakteristika a výnos do splatnosti k 17. 6. 2014
Pramen: Vlastní konstrukce autorky na základě dat z terminálu Bloomberg Tabulka 5: Indonésie sukuk - charakteristika a výnos do splatnosti k 23. 6. 2014
Pramen: Vlastní konstrukce autorky na základě dat z terminálu Bloomberg Tabulka 6: Turecko dluhopisy - charakteristika a výnos do splatnosti k 23. 6. 2014
Pramen: Vlastní konstrukce autorky na základě dat z terminálu Bloomberg Tabulka 7: Švýcarsko dluhopisy - charakteristika a výnos do splatnosti k 17. 6. 2014
Pramen: Vlastní konstrukce autorky na základě dat z terminálu Bloomberg Tabulka 8: IDB sukuk - charakteristika a výnos do splatnosti k 17. 6. 2014
Pramen: Vlastní konstrukce autorky na základě dat z terminálu Bloomberg Tabulka 9: Saudi Electricity160 sukuk - charakteristika a výnos do splatnosti k 23. 6. 2014
Pramen: Vlastní konstrukce autorky na základě dat z terminálu Bloomberg Tabulka 10: Korea Electric Power dluhopisy – charakteristika a výnos do splatnosti k 23. 6. 2014
Pramen: Vlastní konstrukce autorky na základě dat z terminálu Bloomberg Konstrukce výnosové křivky si žádá dobrou datovou základnu. Jestliže jsou dluhopisy některých splatností postrádány z důvodu nedostatečné likvidity nebo jednoduše nebyly emitovány, je možné chýbějící výnosy do splatnosti získat pomocí některé z metod, které byly zmiňovány v první kapitole. Rozhodla jsem se získat výnosy chybějících splatností dluhopisů a sukuk pomocí metody kubického splinu. Metoda lineární interpolace je spojena s nevýhodou ostrých extrémů. I přes větší jednoduchost výpočtů v případě lineární interpolace jsem se tedy rozhodla pro užití metody kubického splinu. Mým cílem je dosáhnout vyhlazeného průběhu výnosové křivky. K tomu mi poslouží doplněk k MS Excel. Princip funkce kubického splinu byl již zmíněn dříve, proto se již zaměřím na praktickou konstrukci výnosových křivek a jejich analýzu. Yüklə 1,49 Mb. Dostları ilə paylaş:
|
