Prohlašuji, že jsem bakalářskou diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury

Yüklə 1,53 Mb. səhifə 12/12 tarix 29.05.2018 ölçüsü 1,53 Mb. #46476

Bu səhifədəki naviqasiya:

• Hloubka hrobu v cm keramických milodarů nekeramických milodarů
• 9. OBRAZOVÁ PŘÍLOHA

Symbol. hrob

Délka hrobu v cm	Šířka hrobu v cm	Hloubka podloží v cm	Hloubka hrobu v cm
				keramických milodarů	nekeramických milodarů
123	BA2/BA3	BA2/BA3		255	150	150	260
124	BA2	0		180	90	180	240
125	BA2	BA2		180	90	200	215
126	BA2	?		180	90	200	230
127	BA2/BA3	0		100	70	160	200
128	BA2	?		180	90	160	190
129	0	0		180	90	160	250
130	BA2/BA3	?		180	90	230	260
131	0	BA2		180	90	150	190
132	0	0		180	90	150	180
133	0	BA2		180	90	150	200
134-135	BA2	0		200	110	150	220
136	BA2	BA2		180	90	150	240
137	BA2	0		180	90	150	180
138	0	0		180	90	150	180
139	0	?		180	90	150	230
140	0	0		180	90	150	170
141	BA2	0		160	100	150	185
142	BA2/BA3	?		230	125	150	210
143	BA2	BA2/BA3		210	90	150	190
144	0	0	x	145	85	150	210
145	0	0	x	205	115	150	260
146	BA2/BA3	BA2/BA3		145	80	150	185
147	BA2	?		180	100	145	210
148	BA2/BA3	BA2/BA3		160	80	150	175
149	BA2/BA3	BA2/BA3		150	85	150	165
150	BA2/BA3	BA2/BA3		220	85	150	200

Tab. č. 4: legenda BA2 – předklasický horizont

BA2/BA3 – starší klasický horizont

BA3 – mladší klasický horizont

0 – typ inventáře se v hrobě nenachází

? – není možné určit chronologické zařazení hrobu
Keramický nálezový materiál jsem rozčlenila na sedm základních keramických tříd, jimiž jsou džbány, poháry, mísy, hrnce a hrnečky, šálky, amfory a závěsné nádoby. Třídy se pak dále dělí na skupiny a jejich varianty. Analýza ukázala že chronologicky nejcitlivější je keramika funerální, konkrétně džbánky a mísy, a to primárně díky své výzdobě a tvaru. Naopak nejméně citlivé se zdají být hrnce a pohárky.

Do prvního starootmanského stupně R BA₁ nenáleží na pohřebišti Nižná Myšľa jediný hrob. Do druhého, předklasického stupně (v původním periodizačním systému se jedná o košťansko-otomanskou fázi), R BA₂, zahrnujeme nejvíce hrobových celků, a to celkem 64. Jedná se např. o hrob č. 1, 89, 95-96+100-101, 137 (Tab. VI, XIII, XIV, XV). Datovali jsme sem i devět hrobů, které sice milodary neobsahují, ale na základě jejich polohy, která dodržuje řadový systém, a také díky faktu že jsou také obklopeny nejstaršími hroby, je bylo možné do předklasické fáze přiřadit. Tato fáze je obecně chápána jako doba příchodu otomanského lidu a postupnému usazení a počátku vývoje společnosti.

Keramický materiál se tvarově a výzdobně teprve formuje. Povrch nádob v tomto časovém horizontu sice již bývá hlazený, ale poměrně často se ještě nachází tvary s velmi hrubým povrchem, který má jako příměs v keramické hmotě, mimo jiné, i větší, pouhým okem viditelné kousky kamínků a písku (až 2 mm). Postupem vývoje se začíná standardizovat tvar jednotlivých keramických kusů a také úpravě jejich povrchu je věnována mnohem větší pozornost. Také se objevuje, i když ojediněle, první rytá či plastická výzdoba, ještě však neuměle provedená.

Ve starém klasickém stupni, R BA₂, se v mnoha případech v hrobech nachází ještě stále dosti neuměle provedená hrubostěnná nádoba, která je ale doprovázena již tvarově a výzdobně dokonalejším typem. Zdobení na těchto mladších nádobách je téměř již pravidlem. Obecně dochází ke zkvalitnění materiální kultury. Tento stupeň reprezentuje celkem 36 hrobů. Vrchol materiální kultury a celkového vývoje začíná na přelomu starého a mladého klasického stupně, R BA₂/BA₃. Mladá klasická fáze, R BA3 je doložena 26 hroby, z nichž dva jsou dvouhorby (č. 9-10 a 15-16 – Tab. VII, VIII) Všechny jsou situované na severozápadě nekropole. Mladý klasický stupeň R BA₃, je charakterizován již vyvinutými keramickými tvary, které jsou často doprovázeny bohatou rytou a plastickou výzdobou. Do tohoto stupně lze tedy téměř s jistotou zařadit džbánky a mísy, jež jsou honosně zdobeny spirálovitými motivy. Jejich počátek sahá na počátek stupně R BA₃. Dříve se nevyskytují.

Pouze jeden hrob č. 76 (Tab. XII), z prvních 150, jsme na základě hrobových nálezů zařadili do poklasického stupně R BB₁. Jedná se o hrob dospělé ženy. Situovaný je na severozápadě pohřebiště v těsné blízkosti hrobu č. 76 ze stupně R BA₃. Byly zde objeveny dva džbánky a mísa, dále pak bronzová jehlice se smyčkovitou hlavicí, dva kusy bronzových jehlic, bronzové spirálky, jantarová perla, dva kusy litých bronzových srdcovitých přívěsků, zlatý drátěný spirálovitý přívěšek se dvěma růžicemi, dva kusy bronzových šavlovitě ohnutých jehlic s dvojkónickou hlavicí a kostěná jehla (blíže k nekeramickým milodarům práce T. Nováčka). První džbánek je na hrdle zdoben třemi oběžnými rytými dvoulíniemi, pod nimi jsou opět tři oběžné linie tvořené malými záseky. Na výduti jsou pak zavěšeny malé a velké ryté trojúhelníky. Naproti přečnívajícími páskovému uch na největší výduti je šest větších jamek. Druhý džbánek je zdobený dvěma oběžnými rytými liniemi na rozhraní hrdla a výdutě. Na výduti jsou vertikální pásy rýh (cca po 5-7 rýhách) v pravidelných rozestupech a mezi nimi prsovité vypnuliny. Rozměrnější mísa byla zdobena dvěma širokými žlábky pod okrajem a jedním ouškem. Ode dna vycházeli ryté tenké linie ve čtyřech shlucích po 9 až 10 na jejich koncích byly tři až čtyři malé jamky. Dno pak bylo opět obkrouženo dvěma široké žlábky.

Pro datování jednotlivých hrobů jsme tedy použili metodu vzájemného srovnávání výsledků rozboru keramického a nekeramického materiálu. Hroby jež byly bez jakýchkoli milodarů jsme datovali, pokud to by možné, podle jejich polohy na pohřebišti. A celkem u 26 hrobů jsme pro nedostatek milodarů či nezřejmé situování na nekropoli nedatovali vůbec.

Zjistili jsem, že některé ojedinělé hroby, ač jsou mladší, se nachází v okolí starších hrobů. Tento fakt lze vysvětlit jako snahu uložit zemřelého do blízkosti starších hrobů (mohlo se jednat o rodinné vztahy). U těchto hrobů jsou i poměrně časté odchylky od užívané orientace S-J, resp. J-S. Tyto hroby kromě orientace porušují i řadový systém. Jsou i důkazem možné variability a ne pouze pevného, nezměnitelného řadového systému pochovávání. Skupiny hrobů, jež jsou označeny jako I a II tento řadový systém nedodržují vůbec. Zatím však nelze říci, co přesně vedlo obyvatele osady k tomuto nepravidelnému situování některých hrobů.

8. ZÁVĚR

Bakalářská diplomová práce je věnovaná problematice otomansko-füzesabonyské keramiky staršího horizontu nalezené v prvních 150 hrobech ne nekropoli Nižná Myšľa. Zde probíhá již od roku 1977 systematický výzkum, který v současné době vede PhDr. L. Olexa, CSc.

V první části práce jsme uvedla lokalitu Nižná Myšľa, která se nachází na východním Slovensku, jižně od Košic (48° 37' 25'' s. š., 21° 21' 55'' v. d.) v nadmořské výšce 235 m, a zhodnotila jsem pohřební ritus otomansko-füzesabonyské kultury. Ve stupních R BA₂ až BA3, tedy v předklasickém, v starém klasickém i v mladém klasickém stupni je jediným užívaným ritem kostrové pohřbívání zesnulých. Pouze v hrobě hrob č. 8 se našel, kromě klasicky uloženého skeletu mladé ženy, i shluk kalcinovaných kostí náležejících staršímu člověku, smíchané i s kostmi psa. Od stupně R BA₃, tedy od mladého klasického stupně, pak začínají postupně přibývat i pohřby žárové (to se však tématu práce již nedotýká). Jestliže se tedy jedná o pohřeb kostrový je velmi striktně dodržováno uložení mrtvého jedince podle pohlaví, tedy muži a chlapci jsou ukládání ve skrčené poloze na pravém boku a ženy a dívky ve skrčené poloze na boku levém. Na pohřebišti v Nižné Myšli bylo v prvních 150 hrobech pochováno celkem 142 osob (79 mužů a 63 žen), z nichž byla převážná většina, 48%, ve věku 21 až let. Hrobové jámy měly obdélníkový tvar se zaoblenými rohy a s kolmými, resp. ke dnu se mírně zužujícími stěnami. Naprostá většina z nich byla orientována ve směru S-J, resp. J-S. Velikost i hloubka hrobových dosti kolísala. Obecně lze říci, že hlubších a rozměrnějších hrobech byly pochováváni významnější jedinci. Z prvních 150 zde popisovaných hrobů byly u 33 z nich objeveny i zbytky po výdřevě hrobové jámy, jež dokazují, že zesnulý byl pohřben v truhle či sarkofágu. Na základě hrobové výbavy a celkové úpravy hrobové jámy lze hovořit o skupině bohatších nebo chudších hrobů.

Některé hroby byly narušeny ať již jiným, mladším hrobem, či o mnoho mladším objektem. Z prvních, zde popisovaných, 150 hrobů jich bylo takto porušeno 37, tedy 27%. Pokud bych však k těmto hrobům přidala ještě i hroby narušené vykradači, jejich počet pak stoupne na 59 hrobů. Neporušených hrobů bylo na nekropoli celkem 84 (59 %). Nejspíše však musely být původně na povrchu označovány, jelikož superpozice hrobu s hrobem se mezi prvními 150 hroby vyskytla pouze v sedmi případech (hrob č. 9-10, 12, 17, 19, 21-22, 26). Celkově všechny prvky pohřebního rituálu ukazují na rozvinutý systém společnosti, jež měla vypěstovány pevné vnitřní zásady.

Druhá část práce se primárně věnuje keramických nádobám, jež byly jako milodary uloženy v hrobech. Celkem se jedná o 197 nádob, které byly vyzvednuty z prvních 150 hrobů na pohřebišti. Z keramických tvarů jsou na nižnomyšlanské nekropoli zastoupeny džbánky, pohárky, mísy, hrnce a hrnečky, šálky, amfory a jedna závěsná nádoba. Bez keramických milodarů bylo 38 hrobů. Zcela bez milodarů pak bylo 19 hrobů. Nejčastěji se keramické milodary nacházely ve shlucích u nohou nebožtíka, nebo kolem dlouhých lýtkových, či holenních kostí. Poměrně často byly také situovány kolem hlavy, tedy před tváří, nebo za hlavou zesnulého.

Při bližším zpracování prvních 150 hrobů se potvrdila původní teorie L. Olexy o změně způsobu pochovávání. To je velmi patrné na shluku hrobů označených jako skupina I a skupina II (mapa č. IV). Tyto dvě skupiny nerespektují původní řadový systém a u skupiny II dochází i k narušování starších hrobů (jedná se o jediné superpozice hrobu s hrobem na pohřebišti).

Předmětná kolekce prvních 150 hrobů však nezachytává všechny nejstarší hroby. Jasnější obraz nejstarší fáze pochovávání v Nižné Myšli může přinést, podle vedoucího výzkumu, až zpracování druhého souboru hrobů, tj. zhruba po hroby s pořadovým číslem 300 (ústní podání L. Olexy).

Současným cílem výzkumů je systematicky pokračovat v okrývání pohřebiště a také objasnit příčinu jeho částečného narušení obyvatelstvem nižnomyšlanské osady II. Dalším z daných cílů je lépe objasnit vzájemný vztah pohřebiště a sídliště, zvláště pak osady I, která je současná s pohřebištěm a následné publikování této problematiky, přičemž moje práce a práce T. Nováčka má sloužit jako základ připravovaného katalogu, pod vedením autora výzkumu L. Olexu.

Na závěr bych ráda opět poděkovala PhDr. L. Olexovi a Prof. PhDr. V. Podborskému, DrSc., kteří mě podpořili a velmi mi pomohli. Mé poděkování náleží také I. Hubovi za nafocení keramického materiálu,

9. OBRAZOVÁ PŘÍLOHA

10. PŘÍLOHA - MAPY

11. POUŽITÉ ZKRATKY

AR- Archeologické rozhledy

AU SAV- Archeologický Ústav Slovenskej Akadémie Vied

BRKG- Bericht des römisch-germanischen Kommission

ČSAV- Československá akademia vied

OFK- otomansko-füzesabonyska kultúra

SlA- Slovenská Archelógia

ŠZ- Štúdijne zvesti

11. LITERATURA
CHROPOVSKÝ, B.- DUŠEK, M.- POLLA, B. 1960: Pohrebiska zo staršej doby bronzovej. Bratislava.
EISNER, J., 1933: Slovensko v pravěku. Bratislava.
FURMÁNEK, V.- VELIAČIK, L.- VLADÁR, J., 1991: Slovensko v dobe bronzovej. Bratislava.
GANCARSKY, J., 1999: Kultura Otomani-Füzesabony rozwój, chronologia, gospodarka. Krosno.

GANCARSKY, J., 2002: Między Mykénami a Bałtykiem – Kultura Otomani-Füzesabony. Warszawa.

HÁJEK, L., 1953: Vzácný nález z doby bronzové v Barci u Košic. In: AR X, 319-322.
NESTOR, I., 1983: Der Stand der Vorgeschichtsforschung in Rumänien. BRGK 22, 89-92.
OLEXA, L., 1983: Hliněný model vozíka z Nižnej Myšle. In: Študijné zvesti XX, 69-76.
OLEXA, L., 1983: Sídliská a pohrebiská z doby bronzovej v Nižnej Myšli. In: AR XXXV, 122-129.
OLEXA, L., 1988: Pohrebný rítus otomanskej kultúry na Slovensku, In: Antropofagie a pohřební ritus doby bronzové. Brno
OLEXA, L., 1992: Naleziská z doby bronzovej v Nižnej Myšli. In: SlA XL/2, 189-204
OLEXA, L., 2003: Nižná Myšľa- Osada a pohrebisko z doby bronzovej. Košice.
PÁSTOR, J., 1969: Košické Pohrebisko. Košice.
PÁSTOR, J., 1978: Čaňa a Valaliky – pohrebiská zo staršej doby bronzovej. Košice.
SCHALK, E., 1992: Das Gräberfeld von Hernádkak Emily Achalo. Bonn.
ŠALKOVSKÝ, P., 1980: Špirálová ornamentika staršej doby bronzovej v Karpatské kotlině a na Dolním Dunaji. In: SlA XXVIII/2, 287-309.
STUCHlÍK, S. 1993: V lesku zlatavého bronzu. In: Praveké dejiny Moravy. Brno.
VLADÁR, J. 1973: Pohrebiská zo staršej doby bronzovej v Branči. Bratislava.
TIHELKA, K. 1954: Nejstarší hliněné napodobeniny čtyřramenných kol na území ČSR. In: PA VL, 219-224.
TOČIK, A., 1979: Výčapy-Opatovce a ďalšie pohrebiska staršej doby bronzovej na juhozápadnom Slovensku. Nitra.

TOČÍK, A., 1978: Nitranský Hrádok – Zámeček. Nitra.

Yüklə 1,53 Mb.

Dostları ilə paylaş: