Univerzita Palackého V Olomouci Fakulta tělesné kultury
Městské golfové hřiště Brno Jinačovice - dokončení výstavby třetího devítijamkového golfového hřiště
Yüklə 1,73 Mb.
|
- Bu səhifədəki naviqasiya:
- Městské golfové hřiště Brno Jinačovice - Golfová akademie
Městské golfové hřiště Brno Jinačovice - dokončení výstavby třetího devítijamkového golfového hřištěUznatelné náklady: 19 985 708 Kč Výše podpory: 7 710 453 Kč 38,58% Realizace: 1. 3. 2006 – 31. 1. 2007 Předmětem projektu bylo dokončení výstavby třetího devítijamkového normovaného golfového hřiště ve sportovně rekreačním areálu Městské golfové hřiště Brno Jinačovice. Realizací projektu došlo k rozšíření sportovně rekreačního areálu nadregionálního významu v klidové rekreační zóně, umístěné v těsné blízkosti krajského města Brna. Vznikl tak jediný golfový areál v Jihomoravském kraji s 27 jamkovým golfovým hřištěm (3 x 9 jamek). Základ areálu nyní tvoří 27 jamkové normované golfové hřiště, doplněné o tréninkové golfové plochy, 6 jamkovou golfovou akademii, ubytovací zařízení kategorie hotel Garni first class s kapacitou 100 lůžek a restaurace s kapacitou 60 míst u stolu. Realizací projektu došlo k vytvoření celkem 6 kvalifikovaných pracovních míst. Projekt má výrazný dopad na zvýšení turistické atraktivity města Brna i Jihomoravského kraje, neboť podobně koncipovaný a komplexně vybavený golfový areál město Brno ani Jihomoravský kraj dosud neměl.7
Uznatelné náklady: 3 454 260 Kč Výše podpory: 1 354 708 Kč 39,22% Realizace: 15. 12. 2006 – 31. 12. 2007 Předmětem projektu byl průzkum trhu a realizace komplexní propagační a informační kampaně nově vytvořených produktů golfové turistiky ve vazbě na existující a nově vybudované sportovně rekreační kapacity v Jinačovicích (Kuřimi) a Brně.8
Tento projekt pomohl realizovat další tři projekty níže popsané: Zažij golfový život Uznatelné náklady: 6 349 959 Kč Výše podpory: 3 156 660 Kč 49,71%
Realizátor projektu: GOLF BRNO a.s. Golf Brno – Kongresový sál a wellness Uznatelné náklady: 78 500 000 Kč Výše podpory: 47 521 225 Kč 60,54% Realizace: 1. 10. 2008 – 31. 12. 2009 Předmětem projektu byla výstavba nového objektu Kongresového centra a wellness v Golfovém areálu KASKÁDA, který byl navržen jako jednopodlažní budova, s plochou střechou navazující na stávající objekt restaurace a klubovny. Dostavbou objektu vzniklo wellness centrum, kongresový sál, došlo k rozšíření stávající kuchyně a restaurace sloužící účastníkům kongresů, golfových turnajů a pro stravování hostů hotelu. Ve vstupní části objektu je prostor pro stravování, ke kterému přiléhají dvě bowlingové dráhy a bar. Součástí projektu bylo vybudování VIP salonku na místě stávající kryté letní terasy. Wellness centrum tvoří bazénová hala, na kterou navazují prostory pro whirlpool, masérnu, dále prostor pro sprchy a ochlazovací bazének s finskou saunou, parní lázní, a odpočívárnou. Dále došlo k výstavbě vytápěných skladů ložního prádla, nábytku a inventáře kongresového centra a wellness, ke zpevnění obslužné zásobovací komunikace a výstavbě parkoviště pro návštěvníky objektu.10 Realizátor projektu: GOLF BRNO a.s. Lyžařské trasy mikroregionu Boskovicko (Benešov, Kořenec) Výše dotace EU: 6 504 146,79 Kč Veřejné zdroje ČR: 1 147 790,00 Kč Realizace projektu: 1. 8. 2008 - 31. 8. 2009
Realizátor projektu: Mikroregion Boskovicko Žadatel: Svazek obcí Boskovicka
Výše podpory: 4 728 059 Kč 46% Program: Státní program rozvoje cestovního ruchu
Náklady: 1 800 000 Kč Výše podpory: 1 000 000 Kč 55,6% Program: Podpora materiálně technické základny sportu: Sokrates Golf & Country club koupil 2 sekačky k údržbě tréninkových ploch a k tomu vymezených prostorů za účelem zlepšení kvality greenů a hracích drah. Sokrates s Pythagorem sepsali smlouvu o snížení nájemného, jelikož klubové sekačky pomáhají udržovat plochy akciové společnosti. Realizátor projektu: Sokrates golf & country club Dotace z měst Výše podpory: 2 000 Kč Příspěvek města Benešov golfovému klubu Sokrates. Tento příspěvek je investován tréninkového centra mládeže.
Z 5 klubů, které se nacházejí na území Jižní Moravy, jsou pouze tři zapsány v programu TCM. Jsou jimi kluby Austerlitz, Kaskáda a Kořenec. Zbylé dva kluby, GKA Brno a Těšetický klub, mají pouze 9 jamek a se svojí malou členskou základnou by neměly šanci splnit podmínky TCM. Následující analýza řeší pouze rok 2012, nikoliv shrnutí delšího časového období. V práci jde o popis systému přidělování peněz z TCM. K tomuto účelu byl využit nejnovější žebříček výsledků. Tyto žebříčky se každým rokem mění. V současnosti je úspěšnější Austerlitz, před dvěma lety to byla Kaskáda. Na níže uvedeném grafu je možné porovnat rozdíly mezi kluby v roce 2012. Zatímco Austerlitz trénoval 32 dětí, které mohl poslat do soutěží, Sokrates jich měl na žebříčku pouze šest. Od toho se odvíjí schopnost klubu obsadit soutěže. Zatímco kluby jako Austerlitz si mohou dovolit do soutěže vyslat dvě družstva, klubu Sokrates se nemusí podařit družstvo v dané věkové kategorii a pohlaví sestavit. Graf 4. Úspěšnost klubů na žebříčku TCM Výše odměny závisí na dosažených výsledcích jednotlivých klubových hráčů z TCM a umístění jejich družstev. Zároveň se ovšem musí soutěží zúčastnit určitý počet chlapců a dívek v daných soutěžích. Proto například Sokrates, který by získal kolem 12 000 Kč za dobré umístění dvou dívek, na tuto částku nakonec nedosáhl. Nedisponoval totiž dostatečným počtem hráčů, aby mohl obsadit turnaje družstev. V tabulce 7 je možné zjistit, kolik peněz nakonec který klub získal a v jaké oblasti. Výsledná částka se podle určitého klíče přepočítává, aby nakonec vznikla výsledná suma. Tabulka 7. Získané příspěvky z TCM
Peníze klub získává, pokud se některý člen při soutěžích umístí v první polovině výsledkové listiny, nebo pokud se družstvo dostane mezi prvních 10 nejlepších. Klubů zapsaných do TCM bylo pro rok 2012 celkem třicet šest. Austerlitz je co do úspěšnosti na žebříčku TCM druhý nejlepší. Jinačovice obsadily osmé místo. Na příspěvek nedosáhlo 16 klubů včetně klubu Sokrates. Český svaz rekreačního sportu Pohledávky: 12 660 Kč Výše podpory: 73 500 Kč Dohoda o vzájemném zápočtu pohledávek a závazků uzavřená mezi Českým svazem rekreačního sportu (ČSRS) a Sokrates Golf & Country Clubem. Ostatní moravské kluby o podporu z Českého svazu rekreačního sportu nežádaly. 5.4 Interview Kořenec Z rozhovoru s manažerem společnosti Pythagor a.s, Vlastimilem Šteflem, vyplynula tato fakta: EU dotuje hlavně výstavbu a různé revitalizace, stavění restaurací a wellness center. Na Kořeneckém hřišti sice bylo vybudováno v současném programovém období několik projektů, které by dotačním programům odpovídaly, ale díky špatné zkušenosti s evropskými dotacemi se už klub ani Pythagor do dalších pouštět nechtějí. Výjimkou je pouze dotace na lyžařské trasy. Lyžařské trasy: Pythagor se spojil s okolními obcemi a městem Boskovice. Společně vytvořili mikroregion (Svazek obcí Boskovicko) a těchto 5 obcí požádalo o cca 6 000 000 Kč dotaci na vybudování běžeckých tras. Od EU z fondu pro regionální rozvoj nakonec dostali dotaci ve výši 6 504 150 Kč. Z veřejných zdrojů ČR se získalo 1 147 790 Kč. Záměrem bylo vybudování 63 km značených běžkařských tras a zajištění techniky pro jejich údržbu. Část dotace se použila na vybudování informačních center, ubytovacích zařízení a zpevnění ploch. Druhá, větší částka, pouze na lyžařské trasy. Za zbylých 2,5 mil se nakoupily stroje, technika a značení tras. Do projektu se zapojil také Klub českých turistů, který zpracoval značení. Polovina z těchto tras se nachází poblíž Kořence. Klub je tedy jedním ze dvou infocenter pro lyžařské trasy, pomáhá spravovat webové stránky projektu a koordinuje scootery, které trasy upravují.
Realizace dotací ze státního rozpočtu probíhá podobně, jako je tomu u dotace poskytované EU. Po sepsání veškerých dokumentů potřebných k získání dotace probíhají dalších 5 let kontroly. Pokud by se ukázalo, že něco není přesně dle stanovených podmínek, může klub nejen o dotaci zpětně přijít, ale zároveň platit penále za porušení podmínek. Jedná se o formální věci, jako že stroj nestál, kde měl stát, na nějaké listině je špatné datum, někde bylo něco pozdě nahlášeno, nebo nenahlášeno vůbec, apod. Dokumenty k dotaci: Podobně jako u dotací z EU se vytvoří návrh na projekt, v tomto případě sekačky, kdy se zpracuje přehled nabízených strojů vyhovujících požadavkům. Z nich se vybere ten, který je pro daný účel nejvhodnější a cenově odpovídající. Součástí návrhu jsou odpovědi na otázky: Proč má být projekt uskutečněn; kolik to bude stát; jaká bude výše dotace. Návrh a s ním spojené informace se předkládají na jednání správní rady, která jej musí schválit, aby mohl projekt pokračovat. Následně je vytvořena komise hodnotící investiční zájem. Komise vypracovává zadávací dokumentaci, která se posílá do příslušných firem, zabývajících se prodejem strojů. Poté, co přijde seznam zpětných nabídek od oslovených firem, se vybere nejvýhodnější z nich, v tomto případě nabídka od firmy ProfiGrass. Dokument o rozhodnutí ve prospěch určité firmy se zveřejňuje, aby dal klub prostor firmám pro odvolání se vůči rozhodnutí. Firmy se buď odvolají, nebo se odvolání vzdávají. Následovala dohoda mezi Sokratem a Pythagorem o uskladnění strojů a určení ploch, které budou stroji upravovány. Součástí dohody je zdůvodnění snížení nájemného pro Sokrates. Vše opět schvaluje Valná hromada, aby bylo možné uvést projekt do provozu. Každý z vyjmenovaných kroků musí být řádně zdokumentován. Další dokumenty s realizací spojené:
Následuje vyhodnocení a stejně jako u dotací z EU probíhají dalších 5 let kontroly. Veškeré dokumenty musí být řádně sepsány a archivovány. Český svaz rekreačního sportu Dříve klubu chodily z ČSTV každým rokem příspěvky ve výší 40-50 tisíc. Z této částky se mohlo čerpat také na pokrytí energií, spotřebního materiálu a zajištění turnajů – většinou pro děti. Poté co přišlo ČSTV o podíl na Sazce se situace změnila. Klubu chodí z Českého svazu rekreačního sportu dotace ve výši cca 60 tisíc čistého příjmu. Kromě toho každá obec rozděluje peníze z herních automatů, sázek a hazardních her, z nichž něco připadá i klubu. Dotace na provoz dětských tréninků: Klub zkoušel oslovit kraje skrz dotace na tréninky dětí a mládeže. Nicméně to se nezdařilo. Úspěšný nebyl klub ani u města Boskovice skrz velkou vzdálenost mezi objekty. Česká golfová federace (dále jen ČGF) v rámci TCM rozděluje peníze na základě dosažených výsledků a podmínky se zpřísňují. Klub dostával 25 000. Poté, co se zpřísnila pravidla, se klub k dotaci nedostal. Chyběly mu 2 děti na žebříčku ČGF. V tomto žebříčku musí mít klub minimálně 10 dětí. K pravidlům nově přibyla i soutěž O pohár Moravy, která se letos bude pořádat na Kořenci. Vlastimil Štefl situaci okomentoval slovy: „Tento rok sice nastalo zpřísnění pravidel pro udělení dotace, a tedy z toho některé kluby včetně Sokratu vypadly, ale na druhou stranu, kluby, které podmínky splní, dostanou více peněz.“
Klub uvažuje o dotaci z MŠMT na nákup tréninkových pomůcek. Státní peněžní podpora se klubu zdá dosažitelnější, než jakékoliv dotace z EU. Nicméně s dotacemi celkově je spojeno mnoho formalit a je těžké se v množství příkazů zorientovat. Zároveň žadatel o dotaci nese velkou zodpovědnost a riziko. 5.5 Interview Kaskáda Ze všech klubů JMK žádá o dotace z Evropské unie pouze golfové hřiště Kaskáda, kde bylo uskutečněno s podporou EU celkem pět projektů. Na tyto projekty využila výzev z obou programových období od vstupu do EU. Tedy jak z programu SROP tak i ROP 2 NUTS. Všechny projekty probíhaly v režii Mgr. Kučery ze společnosti Eurovision. Z rozhovoru s ředitele společnosti GOLF BRNO a.s., Juraje Wernera, vyplynula tato fakta: Kontrola udržitelnosti je velmi exaktní – do posledního puntíku. Pokud se rozhodne o nějakých podmínkách, pak musí být podmínky dodrženy velmi přesně. Vyslaní komisaři pověření kontrolou projektu musí být velmi důslední a v případě staveb o určitých rozměrech přeměřují, zda se realita shoduje s plánem, kdy musí sedět každý metr. Nezáleží přitom, zda se jedná o projekt levnější či dražší. Dalším problémem je neaktuálnost některých součástí dotace, která byla uzavřena před delším časovým obdobím. Může se stát, že vývoj se postupem času dostane dál a některé přístroje s dotací spojené se stanou zastaralými. Přesto není možné předmět vyměnit, protože při získávání dotace se firma zavazuje k užívání předmětů podle pravidel určených dotační komisí. Z celkového hlediska se ovšem užívání předmětu může stát kontraproduktivním. Příkladem mohou být banery, které dostalo Golfové hřiště Jinačovice v rámci dotace „Zažij golfový život“. Je na nich vyfoceno hřiště s jejich logem. Problémem je, že hřiště nyní vypadá jinak – lépe a i logo prošlo re-designem. Bylo by tedy třeba fotografie a logo na banerech vyměnit. Ale to není možné, protože v rámci dotace bylo určeno, jak budou banery vypadat a změna není možná. Na druhou stranu v případě budov změna maličkostí nevadí (výměna žárovek, nové ozvučení, apod.). Je tedy škoda, že nebyla založena další komise, která by projednávala povolení případných změn v projektu v období, kdy kontroly probíhají. Faktem je, že projekt je podroben kontrolám z důvodu možného zneužití dotací a dokonce i kontroly přicházející na dotované projekty procházejí další kontrolou. Ale není tu nikdo, kdo by se zabýval aktualizací projektu v období udržitelnosti. Co se golfu týče, investice jsou poměrně vysoké, a proto se na ně veřejnost netváří příliš nadšeně. Ovšem na rozdíl od aqvaparků, cyklostezek, apod. golfová hřiště nejsou ztrátová a zajišťují státu jak peníze, tak i pracovní místa. Snažíme se tedy golf lidem přiblížit. 5.6 Interviview Eurovision Společnost Eurovision funguje na našem trhu od roku 1999 jako reakce na začínající spolupráci České republiky s Evropskou Unií. Ještě v roce 2003 se společnost věnovala i národním dotacím, nyní se Eurovision zabývá především poradenstvím v oblasti dotací z Evropské unie a jejich implementací. Od národních dotací společnost upustila, jelikož jsou nižší, než dotace z EU a českým firmám by se nevyplatila investice do zprostředkovatelské firmy. Interview probíhalo se zástupcem firmy zajišťující dotace pro GOLF BRNO a.s., Mgr. Jiřím Kučerou, který se vyjádřil nejen k systému evropských dotací a principu, na kterém firmy pro jejich zprostředkování fungují, ale též k projektům realizovaným v golfovém klubu Kaskáda. Dále se zmínil o kontrolách spojenými s dotacemi, etapách kontrol, financování projektů, o samotné firmě Eurovision a v neposlední řadě o poplatcích, které si firma za své služby účtuje.
Projekty „Poznej golfový život“ a „Zažij golfový život“ Projekty jsou si podobné a „Zažij golfový život“ navazuje na „Poznej golfový život“. Vypsán byl i třetí analogický projekt v roce 2010, ten ale nebyl schválen, protože se zpřísnily podmínky pro udělení dotace. Všechny tři projekty spadají do dotace na marketing. Jejich účelem bylo dát vědět o golfu pomocí letáků, webových stránek, billboardů, časopisů, nebo prezentací na veletrzích. Projekt „Městské golfové hřiště Jinačovice“ Z této dotace byla podpořena výstavba hotelu, restaurace, příjezdové cesty a prvních dvou devítijamkových hřišť. Součástí byly i stroje a sekačky pro úpravu hřiště.
Kontroly projektů probíhají v těchto etapách: Po dobu realizace se dbá především na dodržování podmínek, uvedených ve smlouvě – postup, materiál, rozloha, umístění, atd. Období 5 let od dokončení projektu se nazývá „Období udržitelnosti“, kdy musí být zachován projekt ve stavu, jaký je uveden ve smlouvě. Nesmí se tedy změnit vzhled ani účel projektu. Zaváže-li se například žadatel k poskytnutí nových pracovních míst, následujících 5 let musí tato místa zůstat v platnosti. Po uplynutí období udržitelnosti musí být dalších 15 let archivované účetnictví projektu. Nyní se už nekontroluje, zda a jak projekt funguje, ale je možné kontrolovat, zda je vše řádně archivováno. Od naší firmy se očekává zvážení všech situací, které by mohly překazit realizaci plánovaného projektu v míře, která je uvedená ve smlouvě. Problémem v plnění podmínek dotovaného projektu však mohou být nečekané situace, jako např. současná finanční krize. S tím Evropský dotační program nepočítá. Krize měla vliv i na projekty realizované v golfovém klubu Kaskáda. Klub se zavázal ke zvýšení návštěvnosti regionu o 4000 turistů ročně a zvýšení počet ubytovaných v regionu o určitý počet. Nyní je hřiště rádo, že se mu daří jaksi tento počet udržovat, protože po začátku krize šlo vše dolů o 20-30%. Pokud by se přišlo na závažný prohřešek proti pravidlům, či neschopnost nadále plnit smluvní podmínky, hrozí žadateli povinnost vrácení dotace poskytovateli. K této sumě se připočítává také penále, jež může po určité době činit více než dvojnásobek toho, co subjekt od EU dostal. Tato penále jsou příčinou zadlužení subjektu na několik let dopředu. K financování projektu Mgr. Kučera řekl: Celý systém je postaven tak, že si žadatel projekt musí nejdříve sám zainvestovat, poté je mu částka většinou z 50 – 60% zpětně proplacena. Jedná se o jakousi první kontrolu, že je subjekt schopen projekt finančně utáhnout. Financování projektu si žadatel může rozdělit na etapy – nejprve si zainvestuje nějakou část projektu, poté podá na dotační program žádost o platbu a oni mu z toho, co již sám zainvestoval, zaplatí polovinu. Takto to pokračuje, dokud není projekt hotový. Kaskáda ovšem své projekty profinancovala nejprve celé sama a teprve až byly projekty zkontrolovány, tak byla vyplacena dotace. K firmě Eurovision se vyjádřil následně: Částka, kterou si Eurovision za své služby účtuje, se odvíjí od velikosti a náročnosti projektu, protože s větším projektem je spojeno větší množství papírování. Celý proces se skládá z několika dílčích částí. Zpočátku je třeba dát dohromady informace:
Veškeré informace se předají příslušnému úřadu. Tak se žádost dostává do tzv. Prvního kola. 1. Kolo
Pokud je žádost v tomto prvním kole, kdy se kontrolují všechny výše zmíněné věci, vyřazena, je to plně chyba Eurovisionu, protože měl mít všechny podklady vyřízené, ověřené a zabezpečené. Je-li žádost úspěšná, účtuje si firma tzv. paušál, což je předem pevně stanovená částka. Poté návrh postupuje do kola druhého, kde se hodnotí kvalita podané žádosti o dotaci. 2. Kolo
V tomto kole se hodnotí obsah projektu, pro který jsou také daná kritéria. Zde může společnost Eurovision výsledek ovlivnit pouze získáním bodů pomocí kvalitního zpracování veškerých možných vyjádření, návštěv, razítek, lejster. Úspěšnost v tomto kole ovšem Eurovision negarantuje. Pokud však návrh projde do realizace, tak si Eurovision nárokuje právo na složku provizních odměn v procentech z dotace. V případě projektu „Golf Brno – Kongresový sál a wellness“ se jednalo o provizi ve výši 1% - tedy 400 000 Kč; při dotaci na marketing 8% - tedy cca 120 000 Kč. Málo se ví, že zpracování návrhu může být započítáno do nákladů dotace. Výše provize, která může být do dotace zahrnuta, je však omezena. Maximum dělá obvykle 160 000 Kč, ale i tato částka je pohyblivá dle výše přidělené dotace a velikosti projektu. U některých projektů je předem dáno, jakou výši mohou činit náklady na zpracování projektu. Za průběh projektu nese Eurovision odpovědnost a je pro tento případ významně pojištěn v rámci zodpovědnosti.
Zpravidla se paušál pohybuje od 50 do 100 000, u extrémně velkých projektů 120 000 Kč. Výše se také odvíjí od programového období. Velkou roli hraje, pokud programové období právě začíná, nebo končí. Například v roce 2008 začínala částka za zpracování podkladů na 80 000 Kč a více. Důvodem bylo začínající programové období 2007 – 2013, kdy mezi projekty panovala vysoká soutěživost, a byl větší prostor pro výběr mezi projekty. V roce 2013 se nejnižší částka rovnala 25 000 Kč. Tato částka je však již extrémně nízká a zdaleka není obvyklá. Příčinou je mimo jiné fakt, že již končí současné programové období 2007 - 2013 a jednalo se o poslední výzvu. Jedinou výjimkou pro vypsání nové výzvy by mohlo být, pokud by se rozpočet dosud nevyčerpal, nebo pokud by některý z programů nebyl schopen splnit cíle dotace a byl nucen vrátit peníze. Další programové období sice začíná roku 2014, ale bude se muset i tak další rok, v horším případě dva, čekat, protože se teprve schvaluje Unijní rozpočet. A než se tyto peníze dostanou až do programů v JMK, které se tu musí navrhnout, schválit a poté se ještě schvalují v Bruselu, tak to nějakou dobu potrvá. V minulém dotačním programu, který odstartoval začátkem roku 2007, se ve skutečnosti dotace začaly schvalovat až v prosinci roku 2007. S podobnou prodlevou se tedy počítá i tentokrát. S přihlédnutím k paušálním částkám je třeba zvážit, zda se vyplatí najmout si firmu, pokud je dotace okolo 1 milionu. Co se papírování týče, nejedná se o velký rozdíl a tedy i částka, kterou si firma účtuje, zůstává okolo 90 000 Kč plus v případě, že projekt vyjde, nějaké provize. Pan Kučera si posteskl na nízké povědomí klubů o možnostech: Z golfových klubů JMK služeb Eurovisionu využívá pouze Brno, které se aktivně zajímá, zda náhodou nevyšla nějaká nová výzva, která by se dala pro klub využít. V ostatních případech golfová hřiště bohužel zájem o dotace nejeví. K tomu by musely o výzvách a možnostech vědět. 6 HODNOCENÍ PROJEKTŮ Vzhledem ke skutečnosti, že dotace proběhly pouze na golfových hřištích Kaskáda a Kořenec, je hodnocení projektů rozděleno na tato dvě hřiště. Golf resort Kaskáda Následující tabulka shrnuje zmíněné dotace a rozděluje je podle programu, ze kterého byly čerpány. U každého programu je součet nákladů celkově a součet dotací za celé programové období v korunách i v procentech. Tabulka 8. Projekty golfového resortu Kaskáda
V prvním programovém období SROP byly realizovány tři projekty, které byly dohromady dotovány ze 39,8 procent. Z programu ROP II NUTS Jihovýchod byly podpořené projekty dva. V tomto případě však souhrnná dotace činila 59,73 procent. Ze státních zdrojů bol dotován jen jeden projekt ze 46 procent. Celkové náklady za realizované projekty činí 293 670 093 korun, z čehož 45,79% bylo proplaceno dotacemi. Dohromady to dává 134 471 105 korun. Kořenec golf & ski resort Tabulka 9. poskytuje přehled podpor, plynoucích klubu, nebo hřišti z různých zdrojů podle let a programu uskutečnění projektu. Tabulka 9. Projekty golfového areálu Kořenec
Vzhledem k tomu, že klubu plynou dotace z různých zdrojů, nelze provést menší shrnutí určitých programů. Podpora poskytnutá městem závisí na přísunu peněz z hazardu a ochoty města do golfu investovat. Příspěvek z ČSRS závisí na tom, zda bude podepsána dohoda. V řádku Celkem jsou shrnuté v korunách veškeré náklady a dotace objevující se v tabulce. Procenta uvedená v řádku celkem klub jsou však bez projektu lyžařské trasy. Důvodem je fakt, že projekt lyžařské trasy není projektem pouze golfového klubu. Porovnání resortů Kaskáda a Kořenec Resorty využívající dotací mezi sebou porovnávám jen orientačně vzhledem k rozdílným zdrojům dotací. Graf 5. Porovnání resortů Kaskáda a Kořenec Na grafu je patrně vidět benefit, jaký je schopno vytěžit hřiště aktivně využívající dotačních zdrojů. Zároveň s vysokým benefitem však rostou i náklady, které musí samo hřiště investovat.
Z 11 moravských klubů jeden odmítl jakékoliv informace o dotacích poskytnout, 8 klubů si raději vše zainvestovalo samo. Tyto kluby ani nechtějí žádat o dotace, nebo v některých se objevují předsudky o dotacích ve smyslu, že jsou pouze pro privilegované. Jeden resort čerpá částečně, a jediný resort Kaskáda se aktivně zajímá o všechny možnosti, jak své hřiště pomocí dotací zdokonalovat. Na hřišti Kaskáda bylo realizováno celkem 6 projektů. Z toho se v rámci evropského programu SROP uskutečnily 3 projekty, do nichž bylo celkem vloženo 79 065 161 Kč z fondů Evropské unie, což dělá 39,8 % veškerých nákladů s projekty spojených. V rámci současného programu ROP II NUTS Jihovýchod se realizovaly další 2 projekty dotované z 59,73 %, což dělá 50 677 885 Kč z celkových výloh. Ze státních zdrojů byl v rámci programu Ministerstva pro místní rozvoj ČR dotován jeden projekt. Dotace činila 4 728 059 Kč. To je rovných 46%. Po shrnutí veškerých dotací se dostáváme k částce 134 471 105 Kč. Nejdražším z projektů byl projekt první, Městské golfové hřiště, na nějž se použilo 70 000 000 Kč z Evropských fondů. Na hřišti v Kořenci byly realizovány celkem 2 projekty. V rámci programu ROP II NUTS Jihovýchod byl uskutečněn projekt první. V tomto projektu se hřiště přidalo k mikroregionu Boskovicko, netýká se tedy pouze golfového hřiště. Na projekt bylo použito 6 504 149,8 Kč, což dělá 85% z celkových nákladů. Druhý projekt, podpořený z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, si klub již zařizoval sám. Na tento projekt mu byla přidělena dotace 1 000 000 Kč, což je 55,6% celkové hodnoty projektu. Dále klubu chodí 2 peněžní podpory. Jedna na základě dohody a druhá z města Benešov. Podpora z města Benešova ve výší 2 000 Kč by mohla golfovému hřišti plynout pravidelně i v následujících letech. Poslední podpora je na základě dohody mezi klubem a sportovním svazem. Jedná se o opakovanou podporu ve výši cca. 73 000 Kč, kdy náklady tvoří cca 12 000 Kč. Příspěvky z Tréninkového centra mládeže jsou od ostatních separovány ze dvou důvodů. Figuruje v nich také hřiště Austerlitz a analyzován je pouze rok 2012. Příspěvky za tento rok činí 90 823 Kč pro golfové hřiště Kaskáda a 237 853 Kč pro hřiště Austerlitz. Kořenec dotaci ve zmíněném roce nezískal. Smyslem analýzy včetně provedených interview bylo především přispět k informovanosti golfových hřišť o dotacích. Umožnit náhled do struktury dotací; různých programů a dohody, v rámci kterých se dá o podporu žádat. Upozornit na možnosti, které se v ČR nejen nabízejí, ale také fungují. Ze získaných informací také plyne, že čím je finanční částka, o kterou klub žádá vyšší, tím spíše se vyplatí, najmout si zprostředkovatele dotace, který nejen vypracuje žádost, ale bude také dohlížet následné formality s dotací spojené. 8 ZÁVĚR Po zpracování veškerých získaných informací jsem došla k tomuto závěru. V případě dotací z Evropských fondů, je nejvhodnější zaměřit se na regionální operační program, především oblast cestovního ruchu. Ministerstva, ze kterých golfová hřiště mohou čerpat finanční prostředky jsou Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, nebo Ministerstvo pro místní rozvoj. Za sportovních svazů plynou dotace na Tréninková centra mládeže a příspěvky podle počtu členů klubu. Hlavní cíl práce je analýza dotačních zdrojů golfových klubů a hřišť v Jihomoravském kraji. Cíl jsem naplnila pomocí metodiky sběru dat a jejich následné analýzy z pohledu počtu projektů, jejich charakteru a výše přidělené dotace. Informace o peněžních částkách mi poskytli sami realizátoři dotací. Podrobnější informace o účelu a realizaci projektu jsem získala buď osobně od realizátorů projektu, nebo z jejich webových stránek. Druhá část analýzy obsahuje rozhovory, ve kterých se realizátoři vyjadřují k realizaci projektů. Samotný proces získání a udržení získaných dotací je velmi složitý, což potvrdili oba majitelé golfových areálů z Kořence a Jinačovic, ale také Mgr. Kučera z firmy, zprostředkovávající dotace. Mnohé potenciální žadatele odradí kvanta formalit a vysoká rizika s procesem spojená. Řešením by mohlo být, najmout si administrativní sílu, nebo firmu, která se o většinu formálních záležitostí postará a hlídá případné termíny. Přitom výdaje, které jsou se zprostředkováním žádosti spojené, se dají částečně zahrnout do nákladů. Závěrem bych podotkla, že golfové kluby se ohledně čerpání dotací někdy setkávají s předsudky jak ze strany jiných sportů, tak veřejnosti. Ale jak ukázala i tato analýza, počet golfových hřišť stoupá, tedy i zájem o golf jako sport v České republice roste. Přibývá jak golfistů, tak i golfových klubů a tedy narůstá i golfová turistika. Golfová hřiště obecně nejsou ztrátová a projekty v oblasti golfu zajišťují nová pracovní místa, zvyšují turistickou atraktivitu oblasti. Pokud je hřiště pěkné a dobře vybavené, zvyšuje se také pravděpodobnost návratu turistů, do dané destinace. Tím se zvedá rovněž výnos cestovního ruchu v kraji.
V začátku práce popisuji strukturu dotačního systému Evropské unie, zmiňuji konkrétní dotační programy fungující v České republice a porovnávám Jihomoravský kraj s ostatními kraji České republiky. Poskytuji také náhled do golfové části programu Jihomoravského kraje na období 2007 – 2013, kde jsou zmíněny některé projekty, které měl kraj v plánu realizovat. Souhrn teoretických podkladů pro danou práci ukončuji popisem golfu samotného. Informace pro tuto část práce jsem čerpala z knih, úředních dokumentů a sborníků, vydaných státními orgány, příslušnými sportovními subjekty, či organizacemi s problematikou spojenými. Čerpala jsem také z internetových zdrojů. Ve druhé části práce se věnuji analýze příspěvků, plynoucích do golfových klubů a hřišť na jižní Moravě. Při jejím zpracovávání jsem došla ke zjištění, že z deseti analyzovaných golfových klubů žádají o dotace pouze dva z nich. Svědčí to o komplikovanosti možnosti dotace získat, malé informovanosti o příležitostech k získání dotací. Z druhé strany jsou si ale kluby dobře vědomy vysokých rizik s dotacemi spojených. Analýza se zabývá popisem konkrétních projektů, jejich rozborem z pohledu výše dotace, programu, ve kterém byla uskutečněna, a z pohledu realizátorů. Typy a informace k dotacím z Evropské unie poskytuje i zástupce firmy, zabývající se zprostředkováním dotací. Momentálně je aktuální další programové období 2014 - 2020 pro získání evropských dotací. Je tedy možné, že se dosud zdrženlivé kluby osmělí a naplní plán Jihomoravského kraje o Golfové destinaci Jižní Morava s komplexní nabídkou služeb a rozšíření dosud stávajících hřišť. 10 SUMMARY I described the structure of European Union grants according to the specific grant programs operating in the Czech Republic and I compared South Moravian Region with other regions of the Czech Republic. I also provided insight into the golf programme of the South Moravian Region for the period of years 2007 – 2013. This programme contains some projects which were to be implemented. In the summary of theoretical data for the dissertation I also described golf theory. The information for this part of the dissertation was drawn from books, official documents and proceedings, issued by state authorities, relevant sports subjects or organizations associated with the issue. I also acquired information from internet resources. The second part of the thesis is devoted to the analysis of grants provided to golf clubs and courses in South Moravia. During the processing, I came to the conclusion that only two out of ten analysed golf clubs applied for grants. It indicates the formal intricacy of obtaining, processing and completing projects connected with grants. That is why golf clubs show low awareness of the opportunities for obtaining grants. On the other hand the clubs know a lot about the high risks associated with subsidies. Next the work describes particular projects, their analysis in terms of the size of subsidy. Then the projects are analysed in agreement with programmes in which they were executed. Tips and information on European grants are provided by a representative of mediation company. At the moment, the next grant programme period for years 2014 – 2020 is due to come. So it is possible, that some hesitating clubs will have the courage to fulfil the South Moravian Region plan for the South Moravia golf destination with the complex range of services. The plan is aimed at expansion of existing courses. 11 REFERENČNÍ SEZNAM Anonymous. (2007). Investice do cestovního ruchu. Brno: Grand advisor. Bergmanová, I., Horníková, B. & Polišenský, T. (2013). Průvodce po golfových hřištích v ČR G2013. Praha: B1. Boháč, J. (2012). Jak může jednat sportovní klub se zastupiteli obce při vyjednávání podpory sportu. Praha: Český svaz tělesné výchovy. Diedrich, R. (2008). The 19th Hole: Architecture of the Golf Clubhouse. Mulgrave: The Images Publishing Group. DHV CR. & Eurovision. (2007). Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro roky 2007-2013; C. Akční plán. Ertl, Z., Jansata, M., Jirásek, D. (et al.) (2012). Memorandum o vzájemné spolupráci a podpoře ve financování českého sportu. Praha: Česká obec sokolská, Český olympijský výbor, Český svaz tělesné výchovy, Sdružení sportovních svazů České republiky, Svaz měst a obcí České republiky. Giddens, A. (1997). Sociologie. Praha: Argo. Hamster, R. (2007). Golf. Praha: Rebo Production CZ. Jandourek, J. (2001). Sociologický slovník. Praha: Portál. Křížek, F. & Neufus, J. (2011). Moderní hotelový management. Praha: Grada Publishing. Maříková, H., Petrusek, M., Vodáková, A. (et al.) (1996). Velký sociologický slovník (P-Z.). Praha: Karolinum. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. (2011). Koncepce státní podpory sportu v České republice [Koncepce No. MŠMT 167/2011]. Praha: MŠMT. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. (2012). Zásady Programu 133510 – Podpora materiálně technické základny sportu [Koncepce No. MŠMT-23407/2012-50_P-133510]. Praha: MŠMT.
Novák, J. C. (2010). Golfová hřiště (nejen) pro architekty & urbanisty. Praha: Golf Club Praha & CAADstudio. Šubrtová, J., Tauer, V. & Zemánková, H. (2009). Získejte dotace z fondů EU. Brno: Computer Press.
Valná hromada ČSRS. (2012). Zásady pro rozdělování finančních prostředků ČSRS na roky 2012 – 2013. Praha: Český svaz rekreačního sportu. Vilamová, Š. (2004). Jak získat finanční zdroje Evropské unie. Praha: Grada Publishing.
Austerlitz golf resort (2013) Historie golfového resortu Austerlitz. Retrieved 21. 5. 2013 from the World wite Web: http://www.agrt.cz/cs/hriste/historie Austerlitz golf resort (2013) Golf club. Retrieved 21. 5. 2013 from the World wite Web: http://www.agrt.cz/cs/golf-club Czech invest (2013) Marketing – výzva II.. Retrieved 25. 4. 2013 from the World wite Web: http://www.czechinvest.org/marketing-vyzva-ii Český svaz rekreačního sportu (2013) Dokumenty ke stažení. Retrieved 27. 4. 2013 from the World wite Web: http://www.csrs.cz/dokumenty.php European Commission (2007) Development programmes. Retrieved 27. 4. 2013 from the World wite Web: http://ec.europa.eu/regional_policy/country/prordn/details_new.cfm?gv_PER=2&gv_PAY=CZ&gv_reg=ALL&gv_PGM=1081&gv_defL=9&LAN=7 Evropská komise (2013) Lyřařské trasy mikroregionu Boskovicko. Retrieved 22. 5. 2013 from the World wite Web: http://www.mapaprojektu.cz Golf Ares (2013) Golfový klub. Retrieved 21. 4. 2013 from the World wite Web: http://www.golf-ares.cz/golfovy-klub/ Golf resort Brno CZ (2013) Hřiště GKA Brno. Retrieved 15. 5. 2013 from the World wite Web: http://www.grb.cz/hriste-golf-klub-automotodrom-brno-gkab/-/ Kaskáda golf resort Brno (2013) Golfový resort Kaskáda – golf a hotel Brno. Retrieved 21. 5. 2013 from the World wite Web: http://www.golfbrno.cz/golfovy-areal-kaskada Kořenec golf & ski resort (2013) Základní informace. Retrieved 21. 4. 2013 from the World wite Web: http://www.korenec-golf.cz/cz/m/zakladni-informace/ Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (2013) Společný regionální program (SROP), Retrieved 23. 4. 2013 from the World wite Web: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2004-2006/Operacni-programy/SPOLECNY-REGIONALNI-OPERACNI-PROGRAM-(SROP) Olympic.cz (2012) Financování sportu v ČR. Retrieved 21. 4. 2013 from the World wite Web: http://www.olympic.cz/financovani/docs/memorandum.pdf Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod. (2011). Index regionální konkurenceschopnosti kraj a regionů soudržnosti ČR. Retrieved 21. 4. 2013 from the World wite Web: http://www.jihovychod.cz/download/eu2014/Index_region_konkurenceschopnosti_kraju_a_regionu_soudrz_CR_finalni_zprava_28_11_2011.pdf. 12 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ
13 PŘÍLOHY Interview: Eurovision
Golfové resorty
1 Ministerstvo pro místní rozvoj. (2013). Informace o fondech EU, Retrived 23. 4. 2013 from World wite Web: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Informace-o-fondech-EU 2 Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod. (2011). Index regionální konkurenceschopnosti kraj a regionů soudržnosti ČR. Retrieved 21. 4. 2013 from the World wite Web: http://www.jihovychod.cz/download/eu2014/Index_region_konkurenceschopnosti_kraju_a_regionu_soudrz_CR_finalni_zprava_28_11_2011.pdf. 3 Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod. (2011). Index regionální konkurenceschopnosti kraj a regionů soudržnosti ČR. Retrieved 21. 4. 2013 from the World wite Web: http://www.jihovychod.cz/download/eu2014/Index_region_konkurenceschopnosti_kraju_a_regionu_soudrz_CR_finalni_zprava_28_11_2011.pdf. 4 Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod. (2011). Index regionální konkurenceschopnosti kraj a regionů soudržnosti ČR. Retrieved 21. 4. 2013 from the World wite Web: http://www.jihovychod.cz/download/eu2014/Index_region_konkurenceschopnosti_kraju_a_regionu_soudrz_CR_finalni_zprava_28_11_2011.pdf. 5 Ministerstvo pro místní rozvoj. (2013). ROP Jihovýchod, Retrived 23. 4. 2013 from World wite Web: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013/Regionalni-operacni-programy/ROP-Jihovychod 6 Eurovision. (2013). Reference - regionální rozvoj a cestovní ruch, Retrived 3.5 2013 from World wite Web: http://www.eurovision.cz/cz/Reference/Regionalni-rozvoj-a-cestovni-ruch/7 5 Eurovision. (2013). Reference - regionální rozvoj a cestovní ruch, Retrived 3.5 2013 from World wite Web: http://www.eurovision.cz/cz/Reference/Regionalni-rozvoj-a-cestovni-ruch/ 8 96 Eurovision. (2013). Reference - regionální rozvoj a cestovní ruch, Retrived 3.5 2013 from World wite Web: http://www.eurovision.cz/cz/Reference/Regionalni-rozvoj-a-cestovni-ruch/ 10 Eurovision. (2013). Reference - regionální rozvoj a cestovní ruch, Retrived 3.5 2013 from World wite Web: http://www.eurovision.cz/cz/Reference/Regionalni-rozvoj-a-cestovni-ruch/ 11 Evropská komise. (2013). Lyžařské trasy mikroregionu Boskovicko, Retrived 3.5 2013 from World wite Web: http://www.mapaprojektu.cz/srv/www/content/pub/cs/o-projektu.shtml?projectId=CZ.1.11/2.1.00/01.00032 12 Eurovision. (2013). Reference - regionální rozvoj a cestovní ruch, Retrived 3.5 2013 from World wite Web: http://www.eurovision.cz/cz/Reference/Regionalni-rozvoj-a-cestovni-ruch/ Yüklə 1,73 Mb. Dostları ilə paylaş:
|