Vznesené Pripomienky v rámci medzirezortného pripomienkového konania

§ 31 ods. (3)
ods. (3) nahradiť týmto textom: "Ak suma žiadostí všetkých žiadateľov, ktorí spĺňajú podmienky, presahuje výšku alokovaných finančných prostriedkov, prerozdelí sa táto suma medzi všetky žiadajúce akreditované subjekty." Odôvodnenie: Nakoľko v praxi môže nastať situácia, že viacerí žiadatelia budú spĺňať kritériá pre udelenie finančnej podpory zo štátneho rozpočtu, môže tu vzniknúť priestor na subjektívne vyhodnocovanie a manipuláciu legislatívou. Z dôvodu zvýšenia objektívnosti pri prerozdeľovaní finančnej podpory zo štátneho rozpočtu navrhujeme prerozdelenie financií medzi všetkých akreditovaných žiadateľov.

O
LO	čl. II Čl. II sa dopĺňa takto: V § 208 sa za písm. e) vkladá nové písmeno f), ktoré znie: „f) bránením v styku s druhým rodičom alebo blízkymi osobami,“. Odôvodnenie: 1. Navrhovaná právna úprava reaguje na nedostatočnú úpravu trestného činu týrania blízkej a zverenej osoby, ktorá hoci bola zavedená v roku 1999 a upravená v roku 2005, nespĺňa požiadavky na ochranu obetí, elimináciu násilia a účinné potrestanie páchateľov podľa európskych štandardov. Zavádza kvalifikovanú skutkovú podstatu, ktorá implementuje najnovšie poznatky odborníkov, ako aj medzinárodné zmluvy a záväzky. Osobitne neprijateľné v predchádzajúcich úpravách sú chýbajúce termíny, podľa ktorých sa nejedná o fyzické alebo psychické utrpenie blízkej osoby alebo osoby, ktorá je v jeho starostlivosti alebo výchove, pri opakovanom bránení v styku s druhým rodičom alebo blízkymi osobami. Takéto vymedzenie je v príkrom rozpore s medzinárodnými zmluvami najmä s Dohovorom o právach dieťaťa. 2. V marci 2011 sa konala v Brne medzinárodná konferencia "Muži ako obete domáceho násilia" o domácom násilí na mužoch. Téma dosť nezvyčajná, pretože o tom, že ženy páchajú na mužoch domáce násilie, je tabuizovaná téma a moc sa o nej nehovorí. V našich končinách je ešte stále hanbou, keď niektorý Slovák prizná, že jeho partnerka na ňom pácha domáce násilie. Konferencia "Muži jako oběti domácího násilí" bola v mnohých smeroch prínosná a urobila tejto téme väčšiu propagáciu, aby už konečne skončili systematické zavádzania verejnosti o tom, že jedinými páchateľmi domáceho násilia sú muži. Odborníci na konferencii jednoznačne skonštatovali, že v oblasti páchania domáceho násilia v ničom ženy nezaostávajú za mužmi - ženy a muži sú si v páchaní domáceho násilia rovní. A ešte zaujímavejším je konštatovanie odborníkov, že nás čaká rastúce násilie a agresivita zo strany mladých žien a dievčat. Pri panelovej diskusii účastníci diskusie hovorili o tom, že na nich ženy páchali domáce násilie a prihlásila sa aj mladá žena a spýtala sa, ako je možné, že sa muži nebránili, veď sú predsa muži. Odpoveď bola viac než pravdivá: "Keby sa muž bránil a použil svoje fyzické mužské "prostriedky obrany", tak by žene fyzicky ublížil a išiel by sedieť na 15 rokov." Zo záverov konferencie vyplynula aj nutnosť doplnenia § 208 Trestného zákona o navrhované písmeno f). 3. Link http://www.pppbruntal.cz/texty/pas5.html je odkaz na webovú stránku Pedagogicko-psychologickej poradne Bruntál, ČR, ktorá uverejnila článok „Syndrom „PAS“ (Parental Alienation Syndrome), Syndrom jako psychické týrání dítěte“. Autorom článku je MUDr. Jaroslav Jedlička, CSc., ktorý syndróm zavrhnutého rodiča prezentuje ako formu psychického týrania dieťaťa, spadajúcu pod syndróm CAN, který se vyznačuje tím, že dítě je proti jednomu rodiči popouzeno do takové míry, že samo aktivně začne vyvíjet takovou vlastní dynamiku postojů vůči druhému rodiči, že ho nakonec zcela odmítne a zavrhne. Syndrom zavrženého rodiče neexistuje bez rodiče popouzejícího, jemuž je dán volný prostor k takové formě psychické manipulace s dítětem, že u dítěte dojde ke změně jeho postoje (často nápadně rychlé a radikální) k druhému rodiči, a to mnohdy od velmi pozitivního k naprosto odmítavému. Syndrom zavrženého rodiče stejně jako mírnější formy popuzování dítěte (bez popsaného vývoje vlastní dynamiky postojů vůči druhému rodiči) plně spadá definici Rady Evropy pro týrání dítěte. Citové týrání je radou Evropy definováno jako "chování, které má vážný negativní vliv na citový vývoj dítěte a vývoj jeho chování. Vystavování dítěte násilí nebo vážným konfliktům doma, násilná izolace, omezování dítěte, vyvolávání situace kdy má skoro stále pocit strachu, což může způsobit citové ublížení". Dítě s rozvíjejícím se SZR či rozvinutým SZR bývá obvykle od jednoho rodiče úmyslně izolováno, omezováno ve svém přirozeném vztahu s druhým rodičem a je u něj vyvoláván strach z kontaktu s druhým rodičem. Přítomnost SZR splňuje definici týrání dítěte tak jak ji formulovali Dunovský, Dytrych a Matějček (1), kdy se jedná o "jakékoliv nenáhodné, preventabilní, vědomé či nevědomé jednání rodiče, vychovatele anebo jiné osoby vůči dítěti, jež je v dané společnosti nepřijatelné nebo odmítané a jež poškozuje tělesný, duševní i společenský stav a vývoj dítěte, případně způsobuje jeho smrt". Po stránce medicínské spadá Syndrom zavrženého rodiče do základní klasifikace T 74 "Syndromy týrání", podpůrné klasifikace Z 55 - 65 "Osoby s potencionálně ohroženým zdravím ve vztahu k socioekonomickým a psychologickým okolnostem" (2). Navození SZR je v rozporu s blahem dítěte tak jak jej definuje Úmluva o právech dítěte (3) m.j. v čl. 9 a čl. 16. Výroky dětí se SZR je třeba interpretovat velmi opatrně, neboť výroky nejsou "formulací vlastních názorů dítěte", ale indukovanými názory a postoji programujícího rodiče, které dítě nekriticky přejímá. Názory dítěte se SZR nejsou nikdy projevem jeho svobodné vůle, ale důsledkem manipulace připomínající tzv. vymývání mozku (tzv. "brainwashing"). U těžké formy SZR se nezřídka vyskytuje např. smyšlené obvinění ze sexuálního zneužívání zavrženým rodičem SZR rovněž splňuje definici zanedbávání Rady Evropy (4), neboť "citové zanedbávání" je definováno jako neuspokojování citových potřeb dítěte, a to pokud se týče náklonnosti i pocitu dítěte, že někam patří". Je zřejmé, že "zavržení" rodiče v sobě zahrnuje to, že dítě necítí potřebu jakkoliv patřit k "zavrženému" rodiči, a to na podkladě manipulace s jeho psychikou. Důležité si je uvědomit, že ponechávání prostoru pro rozvoj syndromu zavrženého rodiče ze strany těch orgánů, které jsou vytvořeny pro pomoc a ochranu rodin splňuje definici "systémového týrání dítěte" Rady Evropy (4). Děti se SZR, jimž tyto orgány neposkyutují účinnou pomoc jsou tedy týrány měrou dvojnásobnou. Čím je dítě závislejší na jednom rodiči, tím snadněji syndrom zavrženého rodiče vzniká a fixuje se. Syndrom sám byl v České republice do roku 1996 znám jen velice málo, a to až do doby kdy Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo metodickou publikaci "Syndrom zavrženého rodiče" (6). Zavržení rodiče je "stav, kdy u dítěte dojde k odklonu od jeho dosavadních zkušeností s oběma rodiči a vytvoří se u něj jakási šablona "černo-bílého" vidění vlastních rodičů - jeden rodič (popouzející) je ideální a bez chyb a druhý (zavržený) naopak zlý, bez jakýchkoliv kladných vlastností" "O zavržení rodiče hovoříme dojde-li k vypěstování nekompromisně kladného příklonu dítěte k jednomu - tomu hodnému, milovanému - rodiči a současně k nekompromisnímu zavržení druhého rodiče, toho zlého, nenáviděného. Děje se tak v rámci rodičovských sporů o svěření dítěte nebo o styk s dítětem" (10). Typické pro zavržení rodiče je, že po určité době manipulace si dítě samo udržuje toto narušené vnímání a popouzející rodič již tyto postoje nemusí nijak "posilovat". Naopak dítě samo si začne vytvářet takové scénáře, kterými se zalíbí popouzejícímu rodiči, neboť zjistí, že cokoliv negativního sdělí o svém druhém rodiči je tím prvním vnímáno s "pozitivní" odezvou. Důležitým diagnostickým kritériem je, že u dítěte se SZR existuje taková míra obviňování a nenávisti vůči vlastnímu rodiči, která je zcela nepřiměřená nedostatkům tohoto rodiče. Dítě se učí projevovat nenávist vůči jak vlastnímu rodiči tak i dalším blízkým osobám z jeho okruhu. Diagnostická kritéria SZR jsou založena na 8 kritériích a symptomatických projevech, které nemusejí být vždy všechny přítomny současně: Diagnostické kritérium / symptomatický projev Příklad / poznámka 1. Kampaň za degradaci druhého rodiče Typický projev dítěte např.: "Nenávidím ho a nikdy ho již nechci vidět" 2. Slabé, neodůvodněné anebo absurdní zdůvodňování Projev dítěte např.: "Nechci se s ním stýkat, protože na mně jednou prsknul" 3. Nepřítomnost ambivalence Tzv. "černo-bílé" vidění či dělení typu "anděl - ďábel" 4. Fenomén "nezávislého názoru" Rodič: "Nebráním mu/jí v kontaktu s druhým rodičem, on/ona sám/sama nechce a já ho/ji nutit nebudu" 5. Reflexivní podpora programujícího rodiče Dítě v projevech nenávisti předčí svého popouzejícího rodiče 6. Nepřítomnost pocitu viny Např. v případě smyšleného obvinění ze sexuálního zneužívání 7. Tzv. "vypůjčené scénáře" Příkladem je tento projev dítěte: "Žádným syndromem zavrženého rodiče netrpím …já to vím sama, mně to nikdo neříkal…" 8. Rozšíření nepřátelství na další členy rodiny zavrženého rodiče Motivem popouzejícího rodiče bývá naprosté zpřetrhání kontaktů s rodinou druhého rodiče. Diferenciální diagnóza SZR podle míry přítomnosti symptomatických příznaků je následující (8): Diferenciální diagnóza tří typů syndromu zavrženého rodiče symptomatické projevy mírný střední těžký 1. Kampaň za degradaci rodiče minimální mírná až zřetelná velmi intenzivní,velké šíře 2. Slabé, neodůvodněné či absurdní zdůvodňování minimální přítomné četné absurdní racionalizace 3. Nepřítomnost ambivalence normální ambivalence žádná ambivalence žádná ambivalence 4. Fenomén nezávislého názoru pravidelně nepřítomný přítomný přítomný 5. Reflexivní podpora programujícího rodiče v rodičovském konfliktu minimální přítomná přítomná 6. Nepřítomnost pocitu viny normální pocit viny žádný nebo minimální pocit viny žádný pocit viny 7. Vypůjčené scénáře minimální přítomné přítomné 8. Rozšíření nepřátelství na členy původní rodiny zavrženého rodiče minimální přítomné širokých rozměrů, často fanatické Odhaduje se, že SZR postihuje v České republice ročně kolem 7.000 dětí (11), počet popuzených dětí kolem 15.000 dětí (9), a to z 30-40.000 dětí, kterých se každoročně týká rozvod rodičů! Tato forma psychického týrání se nejčastěji vyskytuje tam, kde jsou spory o to, kým bude dítě vychováváno a s kým bude žít, s kým se smí či nesmí stýkat. Tato situace existuje v mnoha rodinách v rozvodovém řízení (2). Jaké jsou hlavní nežádoucí důsledky SZR ? Dítě ztrácí jednoho rodiče a stává se polosirotkem Zdeformuje se u něj psychoemocionální vývoj Dítěti je odebrán vhodný a potřebný model k převzetí sexuální identity U dítěte je narušen vztah k přirozeným autoritám Dítěti je znemožněno zažít model civilizované domluvy Dítě ztrácí část (polovinu) své vlastní identity "Brainwashingem" dochází k vytvoření nové zdeformované a patologické identity dítěte Po stránce právní je dítě poškozováno na svých základních lidských právech zaručených mu Úmluvou o právech dítěte a Zákonem o rodině (§ 26 odst. 4 ZR). Obecní úřad je povinen dle zákona č. 359/1999 Sb. (§ 10) hlásit obecnímu úřadu s rozšířenou působností jakékoliv podezření na SZR v rámci oznamovací povinnosti CAN (2). U dětí s prokázaným SZR či s podezřením na SZR by mělo být postupováno podle platného Metodického pokynu MPSV k postupu obecních úřadů s rozšířenou působností při poskytování pomoci ohroženým dětem ze dne 2.1. 1995, v platném znění ze dne 1.1. 2003 (12): 1. Je-li nepříznivý vývoj dítěte ohrožen (to je v případě SZR vždy), je obecní úřad s rozšířenou působností povinen podat neprodleně soudu návrh na vydání předběžného opatření podle ustanovení § 76a Občanského soudního řádu. 2. Je-li neodkladné provedení vyšetřovacího nebo léčebného výkonu nezbytné k záchraně zdraví nezletilého dítěte (u všech dětí s podezřením na SZR je nezbytné diagnózu vyloučit či potvrdit co nejdříve) a rodič odpírá podrobit dítě těmto výkonům, zabezpečí obecní úřad obce s rozšířenou působností v součinnosti s lékařem přijetí dítěte do zdravotnické ústavní péče. Každému dítěti s podezřením na syndrom CAN, tedy i SZR, zařídí Orgán sociálně - právní ochrany dítěte hospitalizaci na dětském oddělení nemocnice (2). Diagnózu stvrzující podezření na CAN resp. SZR dokáže stanovit až multidisciplinární tým odborníků (2). Těžké formy SZR vyžadují oddělení dítěte od programujícího rodiče a jeho zařazení do programu reintegrace v rámci lůžkového zařízení. Psychoterapii provádí odborník na SZR, léčba může trvat až 2-3 měsíce. Bezpodmínečně je třeba zamezit další indoktrinaci ze strany programujícího rodiče a zajistit, aby dítě po návratu z reintegračního pobytu nebylo znovu psychicky manipulováno. Bránění oprávněnému rodiči ve styku s dítětem je podle §27 odst. 2 zákona o rodině považováno za změnu poměrů vyžadující nové rozhodnutí o výchovném prostředí. Z hlediska právního lze na psychické poškozování dítěte hledět jako na týrání svěřené osoby podle § 215 Trestního zákona, přičemž podmínkou není, aby u poškozeného dítěte vznikly následky na zdraví (9). Literatura: Dunovský, J., Dytrych Z., Matějček, Z.: Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě. Grada Publishing, Praha 1995 Biskup, P.: Syndrom zanedbávaného, zneužívaného a týraného dítěte, v: Doporučené postupy pro praktické lékaře, Ministerstvo zdravotnictví, Praha 2001 Úmluva o právech dítěte, v: ÚZ, Praha 1995 Definice týrání podle Zdravotní komise Rady Evropy. Děti a my, 1993, 4. 4, s. 9 Gardner, R. A.: Syndrom zavrženého rodiče, MPSV, Praha 1996 Gardner, R.A.: Parental Alienation syndrome. Cresskil, New Jersey, 1992 Bakalář, E.: Syndrom zavrženého rodiče I. Psychologie Dnes, 2003 Bakalář, E.: Syndrom zavrženého rodiče II. Psychologie Dnes, 2003 Bakalář, E., Novák, D.: Syndrom zavrženého rodiče v České republice. http://www.iustin.cz/ Kodjoe, U.O., Koeppel, P.: The Parental Alienation Syndrome (PAS) Der Amtsvormund, Heidelberg 1998 Kozáková, P.: Syndrom zavrženého rodiče - diplomová práce. Evangelická akademie, Praha 1998 MPSV: Metodický pokyn MPSV ze dne 2.11. 1995, MPSV, Praha 1995 Zo záverov článku vyplýva aj nutnosť doplnenia § 208 Trestného zákona o navrhované písmeno f). 4. Národné koordinačné stredisko pre riešenie problematiky násilia na deťoch uvádza, že informácie o psychickom týraní, pod ktoré je subsumované aj konanie smerujúce k citovému vydieraniu spojené s negatívnym ovplyvňovaním dieťaťa vo vzťahu k jednému z rodičov zo strany druhého rodiča, sú na webovej stránke http://detstvobeznasilia.gov.sk/wp-content/uploads/2015/09/Pr%C3%ADru%C4%8Dka-o-syndr%C3%B3me-CAN.pdf (str. 8). V tejto súvislosti uvádza, že si plne uvedomuje existenciu, ako aj mieru závažnosti tohto problému (t.j. účelovej manipulácie a zneužívania dieťaťa, ku ktorej v súvislosti s rozpadom vzťahu rodičov, žiaľ, v niektorých prípadoch dochádza). Z uvedených záverov vyplýva aj nutnosť doplnenia § 208 Trestného zákona o navrhované písmeno f). 5. Zavrhnutie rodiča je predmetom niekoľkoročných vedeckých diskusií a v SR od roku 2009 prebieha na túto tému zásadná vedecká diskusia. Zavrhnutie rodiča v súčasnosti je v zahraničí aj v SR ustálené v rámci súdnoznaleckých dokazovaní a v rozhodovacej praxi súdov. Z vedeckej diskusie vyplynula aj nutnosť doplnenia § 208 Trestného zákona o navrhované písmeno f). 6. V Príručke o syndróme CAN vydanej Ústredím práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky v Bratislave roku 2013 sa uvádza: 1 Týranie dieťaťa 1.2 Psychické týranie FORMY Psychické týranie detí má svoju aktívnu a pasívnu formu. a) Aktívna forma psychického týrania: citové vydieranie rodičmi alebo jedným z nich (neodôvodnené zabraňovanie styku s jedným z rodičov v rámci vzájomných nezhôd rodičov); Príručka Ústredia práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky je zverejnená na webovej stránke http://detstvobeznasilia.gov.sk/wp-content/uploads/2015/09/Pr%C3%ADru%C4%8Dka-o-syndr%C3%B3me-CAN.pdf (str. 8) Zo záverov príručky Ústredia práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky vyplýva aj nutnosť doplnenia § 208 Trestného zákona o navrhované písmeno f). 7. Metodicko-pedagogické centrum v Bratislave vydalo Metodiku identifikovania a diagnostikovania syndrómu CAN učiteľmi MŠ a ZŠ, ktorá je zverejnená na https://mail.google.com/mail/u/0/#inbox/15d6525ce156b60c?projector=1 a v časti 1.2 Citové týranie uvádza: Podľa zdravotnej komisie Rady Európy (In: Vaníčková E. 1999, 24 s.) „citové týranie môže mať formu verbálnych útokov na sebavedomie dieťaťa, opakované ponižovanie dieťaťa či jeho zavrhovanie, ale tiež vystavovanie dieťaťa násiliu alebo vážnym konfliktom doma, obmedzovanie dieťaťa a pod.“ Typickým príkladom psychického týrania je nielen zanedbávanie psychických potrieb dieťaťa, ale často i prehnané nároky na dieťa, ktoré je vystavené neustálemu stresu. Najbežnejší je výskyt citového týrania u rozvádzajúcich sa rodičov, ktorí sa „doťahujú“ o dieťa či už pri rozvode alebo počas spolužitia. (Dunovský, J. 1995) Citové týranie môže mať aj podobu citového vydierania, keď rodič vzbudzuje u dieťaťa pocit viny. Z metodiky Metodicko-pedagogické centra v Bratislave vyplynula aj nutnosť doplnenia § 208 Trestného zákona o navrhované písmeno f). 8. Vedecké konferencie Dieťa v ohrození XVIII., XIX., XX., XXI. XXII., XXIII., XXIV. a XXV. ktoré sa konali v Bratislave v decembri 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015 a 2016 poukázali na potrebu novelizovať Trestný zákon. Predkladaný návrh zmeny zákona reaguje na Dohovor o právach dieťaťa. Inšpiráciou je aj nemecký Cochemský model opatrovníckeho súdu - podstatou tohto modelu je prevrátenie logiky opatrovníckej regulácie: namiesto vybalancovávania práva dieťaťa na obidvoch rodičov a práva rodičov na výchovu, je sudcovský imperatív, že je spoločnou rodičovskou povinnosťou dieťa aj po rozchode vychovávať. Medzinárodné konferencie organizuje Výskumný ústav detskej psychológie a patopsychológie a zverejňuje z nich písomné a elektronické zborníky. https://www.komposyt.sk/o-projekte/aktuality/tlacove-konferencie/preview-file/zbornik-konferencie-dieta-v-ohrozeni-2017-1800.pdf Zo záverov konferencií vyplynula aj nutnosť doplnenia § 208 Trestného zákona o navrhované písmeno f). 9. Podľa čl. 18 ods. 1 Dohovoru o právach dieťaťa: „Štáty, ktoré sú zmluvnou stranou Dohovoru, vynaložia všetko úsilie na to, aby sa uznala zásada, že obaja rodičia majú spoločnú zodpovednosť za výchovu a vývoj dieťaťa. Rodičia, alebo v zodpovedajúcich prípadoch zákonní zástupcovia, majú prvotnú zodpovednosť za výchovu a vývoj dieťaťa. Základným zmyslom ich starostlivosti musí pritom byť záujem dieťaťa.“ Z Dohovoru o právach dieťaťa vyplýva aj nutnosť doplnenia § 208 Trestného zákona o navrhované písmeno f). 10. V dôvodovej správe k zákonu č. 217/2010 Z. z. sa uvádza: Otcovia v Slovenskej republike majú záujem o porozvodovú starostlivosť o dieťa. Prax súdov v Slovenskej republike je žiaľ taká, že rodič, ktorému nie je dieťa zverené do starostlivosti (v drvivej väčšine otec), sa môže s dieťaťom stýkať, na základe súdneho rozhodnutia, väčšinou 2x do mesiaca cez víkend. Otcovia nesúhlasia s tým, aby boli práva ich detí a rodičovské práva a povinnosti otcov zdeformované na pár dní do mesiaca za situácie, že dieťa je zverené do osobnej starostlivosti matky. Stretávanie sa otca s dieťaťom 2x do mesiaca cez víkend je iba o tom, aby dieťa úplne na otca nezabudlo a aby mal otec aspoň minimálnu motiváciu platiť na dieťa výživné – tu sa v žiadnom prípade nedá hovoriť o tom, že by takýto otec mal možnosť dieťa vychovávať. U detí vzniká riziko syndrómu zavrhnutého rodiča (The Parental Alienation Syndrome). Byť dobrým otcom je nepochybne silný motív, ktorý motivuje mužov k úsiliu o rovnosť. V súčasnosti si aj na Slovensku stále viac mužov uvedomuje, že sú pre svoje deti dôležití a chcú s tým niečo urobiť. Z uvedenej Dôvodovej správy vyplýva aj nutnosť doplnenia § 208 Trestného zákona o navrhované písmeno f). 11. V roku 2016 prebehol k tejto téme prvý festival rozvodových filmov s názvom Rozvod, deti a my, kde po projekciách nasledovala diskusia. https://komisarpredeti.sk/festival-rozvodovych-filmov/ K osobnej starostlivosti o dieťa obidvomi rodičmi a zavrhnutiu rodiča dieťaťom festival uviedol týchto desať filmov zverejnených na http://www.frf2016.eu/sk/skfilmy.html Moji rodičia, ich rozvod a ja/Mes Parents, leur divorce et moi (Francúzsko 2009, 52 minút, réžia Lorene Debaisieux, francúzske znenie, české titulky) Vitaj späť, Pluto/Welcome Back, Pluto (USA 2010, 83 minút, réžia Tracy Ready, anglické znenie, slovenské titulky) Zavrhnutý otec/Der entsorgte Vater (SRN 2010, 86 minút, réžia Douglas Wolfsperger, nemecké znenie, české titulky) Mamy k zavrhnutiu? (ČR 2016 - premiéra, 26 minút, réžia Ján Mančuška, české znenie) Vymyslená smrť/A Morte Inventada (Brazília 2009, 80 minút, réžia Alan Minas, portugalské znenie, české titulky) Nevysloviteľný/Indizível (Portugalsko 2012, ... minút, réžia Alexandre Azinheira, portugalské znenie, české titulky) "Striedavka" (ČR 2006 - obnovená premiéra, 64 minút, réžia Luboš Patera, české znenie ) "Striedavka" po desiatich rokoch (ČR/SR 2016 - premiéra, 52 minút, réžia Ján Mančuška, české a slovenské znenie) Diagnóza X (ČR 2012, 26 minút, réžia Ján Mančuška, české znenie) O láske zištnej (ČR 2009, 30 minút, réžia Ján Mančuška, české znenie) Dokumentárny film Mámy k zavržení? Filmový festival oboznámil s konkrétnym prípadom zavrhnutia matky dvomi maloletými deťmi, na ktorú boli od narodenia veľmi silno viazané. Príbeh ukázal, že akokoľvek silnú väzbu medzi rodičom a dieťaťom je možné prerušiť a priviesť deti k nenávisti k tomuto rodičovi a otvára možnosť odbornej diskusie o problematike rodičovského odcudzenia a jeho prostredníctvom hľadá riešenia a zobrazuje jav, kedy deti pod vplyvom jedného patologicky jednajúceho rodiča musia zavrhnúť, odstrániť zo svojho života druhého rodiča a obviňuje spoločenské štruktúry, orgány a odborníkov, že tento jav neriešia a nepovažujú takéto patologické správanie sa rodiča, ktorý manipuluje deti proti druhému rodičovi za hanebné. Týmto spôsobom sa občianska spoločnosť zapojila do diskusie a polemiky s odborníkmi o zavrhnutí rodiča dieťaťom. Popudzovanie detí väčšinou proti otcom počas rozvodových vojen medzi rodičmi nemožno považovať za bežné a "normálne" a súdy túto spoločenskú patológiu nemôžu už ďalej tolerovať ani podporovať. Akoby otcovia neboli ani ľudia... Zavrhovanie rodiča dieťaťom považujeme za veľké spoločenské zlo, pri ktorom štátne orgány vôbec nie sú schopné pomôcť rodičom, ktorí sa s nenávisťou svojich zmanipulovaných detí stretávajú a tak ničenie rodinných vzťahov prináša civilizačný rozklad... Filmový festival poukázal aj na zneužívanie moci súdov, aroganciu niektorých sudcov ale aj nekompetentné postupy či vyhodnotenia pracovníkov iných pomáhajúcich profesií. Ukázal, ako jeden z rodičov, ale aj deti jeho pričinením môžu byť poškodení. Aj pri potvrdení porušenia práv sa však spravodlivosti domôcť nemôžu. Škody napáchané na duši človeka - ako dospelého, tak malého dieťaťa sú však už nenapraviteľné. Vinníci však ostávajú nepotrestaní a zodpovednosť za spôsobenú škodu je ,,neprípustná". Zo záverov filmového festivalu vyplynula aj nutnosť doplnenia § 208 Trestného zákona o navrhované písmeno f). 12. Prvá celosvetová konferencia DETI V SIETI o emočnom zneužívaní detí (vrátane zavrhnutia rodiča) bola v Bratislave v hoteli Crowne Plaza 4.5.2017. Odborným garantom bola jedna z najlepších univerzít na svete – Sapienze University of Roma (Taliansko) a svetová expertka – profesorka klinickej psychológie z USA prof. Sue Cornbluth a združila odborníkov zo 42 krajín sveta. http://www.prava-deti.sk/na-com-pracujeme/deti-v-sieti-svetova-vedecka-konferencia/ Zo záverov konferencie vyplynula aj nutnosť doplnenia § 208 Trestného zákona o navrhované písmeno f). 13. Na záver uvádzame alarmujúci 57 (päťdesiatsedem) násobný ročný nárast zákazu styku matiek s deťmi v rokoch 2014 (3 matky) a 2015 (172 matiek), ktorý je zverejnený v posledných dvoch štatistikách ministerstva spravodlivosti na strane 268 http://www.justice.gov.sk/stat/roc/15/stat_roc_2014.pdf a na strane 287 http://www.justice.gov.sk/stat/roc/16/stat_roc_2015.pdf a podnecujeme prijatie účinnej legislatívnej zmeny tak, aby sa takýmto spôsobom už viac nepoškodzovali maloleté deti a zákon o rodine (§ 25 ods. 3) sa nezneužíval v civilných konaniach na trestanie rodičov a neslúžil namiesto Trestného poriadku (§ 82 ods. 1 písm. h)) a Trestného zákona!	Z