O nastavnom planu I programu za prvi I drugi razred osnovnog obrazovanja I vaspitanja

ČESKÝ JAZYK A PRVKY NÁRODNÍ KULTURY

CÍLE A ÚKOLY

Vyuka českého jazyka přispívá svým zaměřením k ovládání spisovného českého jazyka, k rozšíření mluveného a psaného vyjadřování, k poznávání, emocionálně prožití a interpretaci vybraných literárních děl, divadelních, filmových a dalších forem českého kulturního dědictví.

Cílové zaměření vyuky českého jazyka:

- rozvíjení pozitivního vztahu k mateřskému jazyku a potřeby jeho podpory a prosazení;

- utváření a rozvíjení kompetencí k srozumitelnámu vyjadřování se ústní i písemnou formou spisovného jazyka;

- postupně a sistematycky seznámení se základy české gramatiky;

- vedení k úspěšnému užívání spisovného jazyka v jeho mluvené a písemné podobě ve známých či blízkých tématech (naslouchání, čtení, mluvený a písemný projev a interakce);

- správně vyslovování a zvládání správné intonaci v mluveném projevu;

- ovládání český jazyk slovem a písmem s cílem rozvíjet písemné vyjadřování v rozsahu osvojené lexikální struktury jazyka;

- rozvíjení a kultivování estetického vnímaní literatury;

- zachování a upevnění národnostní identity a kultury za pomoci české literatury, divadla, filmu a dalších uměleckých forem;

- rozvíjení úcty ke kulturnímu dědictví a zájmu o jeho záhranu;

- vychova k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám;

- pojetí interkulturní otevřenosti;

PRVNÍ TŘÍDA

(2 hodiny týdně, 72 hodiny ročně)

Cílové zaměření vzdělávací oblasti český jazyk a literatura s prvky lidové kultury směřuje k rozvíjení nasledujících klíčových kompetencí:

- seznámení s kulturou svého národa;

- rozšiřování základních dovedností, vědomostí a zvyků vytvářejících poklad pro všestranné efektivní vzdělávání a kulturu žáků, postupné vytváření čtenářských návyků, respektování národního, literárního a uměleckého dědictví;

- seznamení se základními literárními formami;

- seznamení se základy folkloru (pohádka, povídka, legenda, báseň, přísloví);

- seznámení s dětským folklorem (hry a krátké mluvené projevy: hádanka, ukolébavka atd.);

- soustředěný poslech audio nebo video záznamů;

- rozlišovat základních literárních jevů (podnět, prostředí, děj, postavy atd.);

- pamatovat si a reprodukovat jednoduché krátké texty;

- seznámení se svátky a lidovými zvyky;

- porozumění sobě samému a vymezení vlastního místa a role ve svém okolí, poznávání duchovní bohatství svého národa a jeho tradice, formování postojů o kulturní identity, čím se se přispívá k posílení práva menšin a identity v multikulturním prostředí.

OPERAČNÍ ÚKOLY

Očekávané výstupy:

- dobré zvládnutí očekávaných jazykových struktur, aktivní ovládání základní slovní zásoby v rozsahů přibližně 200 lexikálních jednotek;

- rozumět v ústním projevu kocherentní celek skladající se z pěti nebo šesti vět se vztahem k osvojovaným tématům;

- rozumět rozkazu;

- rozumět dialogu učitel - žák, žák - učitel;

- vytvořit otázku a odpověď na otázku s cílem vést správně dialog;

- vytvořit krátký mluvený projev za pomoci učitele na základě účební látky (čtyři do osmi vět)

OBSAH PROGRAMU

1. Český jazyk (jazyková látka), komunikační výchova (naslouchání, mluvený projev a interakce) a tematika

1.1. Očekávané výstupy komunikační výchovy:

1.1.1. Naslouchání (porozumění). Žák:

- rozlišuje jazyk, který se učí;

- člení slova na hlásky, v mluveném projevu volí správnou intonaci, přízvuk, pauzy a tempo řeči;

- pochopí obsah a smysl pomalé a pečlivé vyslovovaného mluveného projevu s dostatkem času pro porozumění;

- rozumí krátkým dialogům, vyjadřováním v próze a ve verších se vztahem k osvojovaným tématům;

- rozumí obsahu krátké ústní sdělení, týkající se situacích souvisejících s vlasní zkušenosti a na něj reaguje (rozkaz, návod atd.);

- rozvijí schopnost věcného naslouchání;

1.1.2. Mluvený projev. Žák:

- umí správně vyslovovat, dbá na správný přízvuk, tempo řeči;

- sděluje základní údaje o své osobě, o běžných událostech a své rodině za pomoci učitele nebo samostatně

- umí pojmenovat většinu toho, čím je obklopen;

- pamatovat si a reprodukovat říkadla, rýmovačky, písničky;

1.1.3. Mluvená interakce. Žák:

- aktivně reaguje na mluvené i písemné pokyny přiměřené složitosti s dostatkem času pro porozumění;

- dorozumí se v základní komunikačních situacích, použivající zdvořilé formulace (základní společenské obraty - vítání, pozdravy, poděkování, npř. "Dobrý den!", "Jak se máš? Jak se ti daří?", "Děkuji (pěkně)!", "Prosím?" atd.);

- umí se ptát a dávat

- klade jednoduché otázky;

- vyjadřuje spokojenost a nespokojenost;

- účastnit se hry a diskuse (ve dvojici nebo skupině atd.).

1.2. Očekávané výstupy jazykové vychovy. Žák:

- jménuje předmět, osobu, děj, pracovní postup, objekt, prosbu a rozkaz;

- učit se nové věci a identifikovat je;

- rozlišuje na elementární úrovni zvukovou podobu českého jazyka;

- je schopen nacvičovat a použít omezený počet naučených slov a frází v jednoduchém spojení;

- se naučí zdvořilým způsobem zahájit dialog;

- rozumí známým a každodenním výrazům a základním frázím vycházejících z konkrétních potřeb ("Dobrý den!", "Jak se máte?" atd.) a umí je používat;

- je schopen porozumít základům obecných struktur jazykového systemu a orientovat se v pravidlech syntaktických a gramatických;

- rozumí vztah mezi vlastnímu usilí a úspěchu ve výuce jazyka;

1.3. Tematika obsahuje několik oblastí:

- škola: školní výbava a prostor (učebna, školní nábytek, školní budova, školní hříště), školní personál, žáky, situace během výuky a přestávky, významné školní dny, události a svátky;

- rodina a blízský okruh lidí: nejbližší rodina, povolání, kamarádi, dětské hry, hráčky, dům/byt (místnosti, nábytek), běžné aktivity;

- svátky: Vánoce, Silvestr, Velikonoce, narozeniny;

- strava: jídlo, výběr stravy a pití, ovoce a zelenina, stravovací zvyky, chuť k jídlu;

- oděvy: části lidského těla, oděvy vzhledem k počasí;

- ostatní: roční období, měsíce, den, barvy, číslovky do 20;

- základní komunikace a jednoduchá sdělení: jména, adresy, pozdravy, oslovení kamaráda, učitele, prosba, omluva, vzkaz, blahopřání, sdělit základní údaje o své osobě, pamatovat si jednoduché básničky a pohádky přiměřené věku.

2. Česká literatura. Prvky lidové kultury (svátky, zvyky, události)

Integrace výuky jazyka s literaturou a elementy národní kultury je důležité pro úspěšné výsledky v každé uvedené oblasti. V první třídě program literatury navazuje na folklorní tradice. Vzhledem k tomu, že žáci neumí psát a číst, poslouchájí vyprávění učitele nebo zvukového nosíče. Učitel ověřuje zda žáci umí v jednoduchých větách vyjádřit svoje pocity, formulovat vlastní myšlenky a nápady, umí vyjádřit své pocity tykajicí se hlavních postav a jejich vlastnosti (radost, smutek atd.).

Povinná četba:

Já písnička - Když jsem já sloužil to první léto; Okolo Frýdku cestička; Jede, jede poštovský panáček; Jedna, dvě, tři, čtyři, pět, cos to Janku, cos to sněd; Holka modrooká; Vánoční koledy; Masopustní písně; Komáří se ženili; Zpívánky s Pájou; Já do lesa nepojedu; Sla Nanynka do zelí; Jede sedlák do mlejna; Travička zelená.

Knihy pro děti:

- Říkadla Josefa Lady - filmy, texty, kresby (Vrány, Liška, Zima, Ježíšek, Kučero, Honza, Kráva, Na houby, Vrabec, Jarní, Žába, Prásaci, Bába, Vlk, Když jsem šel přes Pražský most);

- Josef Čapek - Povídání o pejskovi a kočičce - poslech, dramatizace, kresby;

- František Hrubín - Dvakrát sedm pohádek - poslech, dramatizace, kresby;

- Karel Jaromír Erben - Pohádky (Hádanka, Almužna, Pták ohnívak a Liška ryška). Prostonárodní české písně a říkadla (Sirotek, Zakletá dcera);

- Božena Němcová - Pohádky (O Perníkové chaloupce, O Smolíčkovi, O kohoutkovi a slepičce, vtipné pohádky: Jak se Honzík učil latinky, zfilmované: O Princezně se zlatou hvězdou na čele, O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku, Sedmero krkavcu, O Popelce);

- Karel Svolinský - Český rok v pohádkách, písních, hrách a tancích, říkadlech a hádankách (Járo, Zima);

- Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř - Písničky pro děti (Nemít srdce - vadí, Písničky o zvířatech, Takovej ten, s takovou tou písničky z oblibené hodiny zpěvu);

- Zpívánky - filmy, texty, noty (S Pájou, Komáři se ženili, Holka Modrooká, Travička zelená);

- Renata Frančiková - Říkadla pro nejmenší (Kolo, kolo mlýnský, Skákal pes přes oves, Á, BÉ, CÉ, DÉ kočka přede, Tiše děti, ježek spí);

- Helena Zmatlíková - Dětem (v první částí jsou verše pro nejmenší, ve druhé klasické pohádky K. J. Erbena i B. Němcové, ve třetí moderní pohádky českých autorů - Edvarda Petišly, Hany Doskočilové či Miloše Macourka);

- Iva Maráková - Pranostiky a hry na celý rok;

- Josef Václav Sládek - Dětem (Dětská poezie);

- Můj první obrázkový slovník (Mezí zvířaty, Na statku);

- Časopisy - Sluníčko, Mateřídouška.

ZPŮSOB PROVEDENÍ PROGRAMU

- Přístup ve vyuce je ústní. Ve třídě se používá jazyk stanoven s cílem rozvíjet řečové dovednosti žáků. Jazyk je přiměřené složitosti vzhledem k věku a znalostí žáků.

- Žáci. Výuka českého jazyka a prvky lidové kultury je zaměřen na žáka, který je pozorován jako zodpovědný, kreativní, aktivní účastník vzdělávacího programu a který se na cestě za vzděláním neustále vyvíjí, stále rozvíjí jazykové dovednosti a používá je. Žáci na začátku poslouchájí a reagují, následně začínají mluvit. Pokud jde o literaturu a lidovou kulturu, žáci mohou být platným účastníkem spontaní diskuse v třídě, nebo se seznamovat s formami literární a národní tvorby od stařích členů rodiny a za pomocí vnějších podnětů.

- Učitel. Plánuje, vede a organizuje výuku (obsah výuky, slovní zásobu, vhodné metody, typ cvičení atd.), koordinuje aktivní činnost žáka. Učitel připravuje takové cvičení, které umožňují dále procvičovat a prohlubovat mluvený projev. Učitel ve výuce uplatňuje individuální přístup k žákům. Když jde o literaturu a lidovou kulturu, učitel používá lidovou prózu, pohádky a legendy spojené se svátky (npř. Vánoce, Velikonoce) a k tomu ještě i různé manuální aktivity (kreslení, malování vajec atd.) nebo adekvatní písničky nebo hry.

- Učební pomůcky: učitel motivuje žáky ke studiu použiváním vhodných audio-vizuálních pomůcek, kompakt disků, ilustrací, obrázků, vysílání, filmů atd. Učitel by měl stimulovat žáky shromažďovat učební materiály (pohled, blahopřání, obrázek, fotografie, články z novin atd.). Ať už se týče literatuty nebo kultury, doporučuje se používání už existujícího souboru textů dětského folkloru.

- Technika:

- poslouchání a pororozumění jednoduchým pokynům a adekvátně na ně reagovat;

- práce ve dvojici, v menších a větších skupinách (dialog, rozdělení rolí v skupinách atd.);

- manuální aktivity (kreslení, malování, vytváření předmětů z hlíny nebo těsta, vytváření plakátů, pohlednic atd.);

- hry, zpivání, srovnání (podle velikosti, tvaru, barvy atd.);

- spojit zvukovou podobu materiálů s ilustrací;

- interaktivní výuka, spontání konverzace.

Literatura:

- Mluvnice současné čaštiny. 1, Jak se píše a jak se mluví / Václav Cvrček a kolektiv. Praha: Karolinum, 2010. - 353 str.

- Remediosová Helena, Do you want to speak Czech? : workbook, volume 1 = Wollen Sie Tschechisch sprechen? : Arbeitsbuch zum 1. Teil / Helena Remediosová, Elga Čechová, Harry Putz; [ilustrace Ivan Mraček-Jonáš]. - 2. vyd. - Liberec : H. Putz, 2001. - 224 str.

- M. Hádková, J. Línek, K. Vlasáková, Čeština jako cizí jazyk = Češki jezik kao strani jezik, Úroven A1 = nivo A1, Univerzita Palackého v Olomouci Katedra bohemistiky Filozofiché fakulty, podle "Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Jak se učíme jazykúm, jak je vyučujeme a jak v jazycích hodnotime" - vydáni prvni, vydalo Ministerstvo školstvi, mládeže a tělovýchovy České republiky / nakladatelstvi TAURIS, 2005. - 320 str.

- Koprivica Verica, Češko-srpski, srpsko-češki rečnik = Česko-srbský, srbsko-český slovník : [izgovor, gramatika] / [priredila] Verica Koprivica. - 1. izd. - Beograd: Agencija Matić, 2008 (Beograd : Demetra). - 540 str.; 20 cm. - (Nova edicija)

- Můj první obrázkový slovník: vydal LIBREX - nakladatelstvi pro děti v Ostravě / ECP (Czech) s.r.o. 2001.

- Jeníková Anna, Srpsko-češki, češko-srpski rečnik = Srbsko-český, česko-srbský slovník / vydalo nakladatelstvi LEDA spol. s.r.o. - vydáni prvni, Voznice (Czech), 2002. - 592 str.

- Mgr. Marie Kozlová, Jitka Halasová, Paval Tarábek, Slabikář pro 1. Ročnik základni školy = Bukvar za 1. razred osnovne škole / nakladatelstvi DIDAKTIS spol. s.r.o. - Brno (Czech), vydáni prvni, 2002. - 120 str.

Drugi razred

(2 časa nedeljno, 72 časa godišnje)

Ciljevi predviđeni nastavnim programom češkog jezika i književnosti sa elementima nacionalne kulture kao ishod imaju razvijanje odgovarajućih kompetencija kod učenika.

Jedan od osnovnih ciljeva ovog integrisanog nastavnog programa jeste da usvajanjem znanja o jeziku, književnosti i elementima nacionalne kulture istovremeno spoznaju i grade stavove i vrednosti sredine u kojoj odrastaju kao i šire društvene zajednice. Kroz interaktivne socijalne aktivnosti i sadržinu predmeta učenici upoznaju sebe, ispoljavaju svoju individualnost, uvažavajući različitosti i prava drugih, uče se kako treba živeti zajedno, čime se pospešuje kvalitetna integracija u savremene društvene tokove.

U multinacionalnoj i multikonfesionalnoj sredini Srbije, ovaj segment nastavnog programa Češkog jezika sa elementima nacionalne kulture ima za cilj i omogućava očuvanje osebenosti češke manjine i njenog identiteta kroz: usvajanje informacija o nacionalnoj kulturi, narodnoj tradiciji, sticanje svesti o sebi samom u svetu sličnih i različitih, formiranje predstave o kontinuitetu i ukorenjenosti i sl.

S jedne strane, zadatak ovog dela nastavnog programa jeste usvajanje elementarnih znanja o Češkoj, kao zemlji porekla, a, s druge strane, o lokanoj češkoj tradiciji, kroz muziku, crtane filmove, priče, bajke, legende, običaje i sl. Izbor sadržaja u drugom razredu osnovne škole prepušta se učitelju, uz preporuku da se za obradu elemenata narodne tradicije koriste postojeći opisi folklornih igara i štampane zbirke tekstova dečjeg folklora, kao i da se ima u vidu integrisanje ovih sadržaja sa nastavom jezika.

Operativni zadaci

U toku nastave Češkog jezika sa elementima nacionalne kulture u drugom razredu osnovne škole, učenici treba da:

- usvoje predviđene jezičke strukture, najosnovnije oblike komunikacije i leksički fond od oko 300 novih reči i izraza i aktivno ih upotrebljavaju u govoru za iskazivanje radnje u sadašnjosti i prošlosti;

- razumeju u usmenom govoru niz od osam do petnaest rečenica koje čine koherentnu celinu u okviru obrađene tematike;

- razumeju na sluh imperativne iskaze;

- razumeju dijalog na relaciji nastavnik - učenik, učenik - učenik;

- steknu sposobnost da postavljaju pitanja kako bi mogli voditi kratke dijaloge;

- steknu sposobnost da na postavljeno pitanje ponude više različitih odgovora kako bi mogli voditi kratke dijaloge;

- steknu sposobnost za kraće samostalno izlaganje nastavnih sadržaja (pet do deset rečenica koje čine celinu);

- upoznavanje, čuvanje, razvijanje i poštovanje vlastitog nacionalnog i kulturnog identiteta na delima češke književnosti, pozorišne i filmske umetnosti, kao i drugih umetničkih ostvarenja;

- razvijanje poštovanja prema kulturnoj baštini i potrebe da se ona neguje i unapređuje;

- navikavanje učenika na redovno praćenje radio i televizijskih programa za decu;

- podsticanje učenika na samostalno jezičko, pozorišno i književno stvaralaštvo;

- vaspitavanje učenika za rad u duhu humanizma, tolerancije i solidarnosti.

Sadržaji programa

1. Češki jezik (jezička materija), jezičko izražavanje (veština slušanja, govorenja i govorne interakcije) i tematika.

1.1. Ishod nastave i kompetencije učenika na nivou jezičkog izražavanja (veština komunikacije) nastavlja uvežbavanje pravilnog izgovora novih leksičkih jedinica i novih oblika. Korišćenje govornih vežbi iz prethodnog razreda i uvođenje novih.

1.1.1. Veština slušanja (razumevanje govora). Učenik treba da:

- prepoznaje glasove u govornom lancu (posebno one glasove kojih nema u jeziku šireg okruženja), akcenat, ritam i intonaciju naučenih reči i izraza;

- razume ograničeni fond reči i jednostavnih izraza koje se pažljivo artikulišu u specifičnim konkretnim situacijama, uz duže pauze i oblike neverbalne komunikacije, koje mu pomažu da shvati značenje;

- može da razume poznate reči iz svakodnevnog govora o sebi, svojoj porodici, bliskom i neposrednom okruženju, ako se govori polako i razgovetno, kao i ako se strpljivo nekoliko puta ponovi;

- razume govor nastavnika, kratke dijaloge, priče i pesme o poznatim temama, koje čuje uživo ili sa audio-vizuelnih zapisa;

- razume i reaguje na odgovarajući način na kratke usmene poruke u vezi sa ličnim iskustvom i sa aktivnostima na času (poziv na igru, zapovest, uputstvo i dr.);

- razvija sposobnost i naviku slušanja sa razumevanjem.

1.1.2. Veština govorenja (usmeno izražavanje). Učenik treba da:

- dalje uvežbava razgovetno izgovaranje glasova, poštovanje ritma, intonacije i akcenta naučenih reči i izraza;

- daje osnovne informacije o sebi, o ljudima koje zna i svom okruženju, samostalno ili uz nastavnikovu pomoć;

- ume da opisuje kratkim i jednostavnim jezičkim strukturama sebe i druge u poznatim situacijama;

- ume da samostalno ili uz pomoć nastavnika izlaže kraće jezičke jedinice u vezi sa obrađenom temom na osnovu slike ili niza slika i u vezi sa spontanim situacijama koje se stvaraju u učionici;

- ume da izrazi kratke, izdvojene ili uglavnom stereotipne izraze, praveći mnoge pauze i otežano izgovarajući manje poznate izraze;

- ume da poveže reči upotrebljavajući veznike, kao npr. "i/a".

1.1.3. Govorna interakcija (uloga sagovornika). Učenik treba da:

- ume da postavi pitanje upotrebom intonacije;

- ume da ponudi više rečenica kao odgovor na jedno pitanje;

- ume da vodi jednostavan i kratak dijalog karakterističan za svakodnevne govorne situacije (u skladu sa predviđenom tematikom, jezičkom i leksičkom građom), uz usvajanje i korišćenje osnovnih oblika komunikacije;

- ume da varira dijalog o poznatim temama, kada mu se saopštavaju polako i pažljivo i uz pomoć verbalnih i neverbalnih podsticaja.

1.2. Ishod nastave i kompetencije učenika na nivou jezičke materije. Učenik treba da:

- učenik dalje uvežbava obrasce iz prethodnog razreda i proširuje osnovu uvežbavanjem novih oblika;

- ume da upotrebljava ograničen broj jednostavnih sintaksičkih i gramatičkih formi koje je naučio napamet;

- ume da imenuje predmete i bića, da iskaže osobine predmeta i bića i pripadanja, da iskaže radnju, objekat, namenu, vremenske i prostorne odnose; ume da iskaže molbu, zapovest (imperativ); ume da iskaže način na koji se izvršava radnja;

- koristi jezik u skladu sa nivoom formalnosti komunikativne situacije (npr. forme učtivosti).

1.3. Tematika sadrži nekoliko tematskih oblasti:

- škola: odlazak u školu, život u školi, školske aktivnosti, dužnosti učenika; zimski i letnji raspust; školski prostor i sportski tereni;

- porodica i blisko okruženje: šira porodica i komšije; radne obaveze i slobodno vreme članova porodice; nedelja u porodici; kućni aparati;

- ja i moji drugovi: novi drugovi i osobe; nove dečje igre (u skladu sa godišnjim dobima);

- čovek: delovi tela; održavanje lične higijene;

- ishrana: dnevni obroci, osnovne vrste jela, pribor za jelo; navike u ishrani u Češkoj;

- odeća, obuća: odevni predmeti u odnosu na vremenske prilike;

- okruženje: mesto i ulica gde stanujem; važne ustanove u okruženju (bioskop, škola, pozorište, pošta, muzej, biblioteka i sl.);

- ostalo: dani u nedelji; brojevi do 100, osnovne računske operacije;

- osnovni oblici komunikacije: međusobno upoznavanje, oslovljavanje poznate i nepoznate osobe; pozdravljanje; molba za uslugu, izvinjavanje, privlačenje pažnje; čestitanje, izražavanje zahvalnosti; davanje i traženje podataka o sebi; saglasnost, odbijanje; traženje i davanje dozvole; pozivanje na igru, prihvatanje, odbijanje; iskazivanje sposobnosti, veština i nesposobnosti (mogu, znam, ne znam, ne umem i sl.); izražavanje pripadanja i posedovanja; iskazivanje prostornih odnosa i veličina; razumevanje i davanje jednostavnih uputstava i komandi;

2. Češka književnost. Elementi nacionalne kulture (praznici, običaji, važni događaji)

Integrisanje nastave jezika sa nastavom književnosti i elementima nacionalne kulture omogućuje ostvarivanje efikasnih rezultata u svakoj od navedenih oblasti. U drugom razredu osnovne škole, kada je reč o književnosti, programsku osnovicu i dalje čini folklorna građa. S obzirom da na ovom nivou učenici još uvek ne znaju da čitaju, tekstovi iz lektire se slušaju sa audio ili video zapisa, ili se sluša direktno čitanje nastavnika. Tumačenje teksta u ovom uzrastu ima obeležja spontanog i slobodnog razgovora sa učenicima o relevantnim vremenskim, prostornim, tematskim i dr. pojedinostima, o likovima i njihovim emotivnim stanjima (radost, tuga, smeh i sl.) u cilju provere razumevanja odslušanog teksta.

Pored navedenog, učenici stiču i sledeće kompetencije:

- upoznavanje, čuvanje, razvijanje i poštovanje češkog nacionalnog i kulturnog identiteta na delima češke književnosti, pozorišne i filmske umetnosti, kao i drugih umetničkih ostvarenja;

- razvijanje poštovanja prema češkoj kulturnoj baštini i potrebe da se ona neguje i unapređuje;

- aktivno učešće u spontanom razgovoru na času ili sakupljanjem obaveštenja, istraživanjem i saznanjem od starijih članova porodice (posebno baka i deda) o nizu tema koje se tiču češke narodne tradicije;

- aktivan dodir sa predmetima koji čine materijalnu komponentu češke tradicijske kulture, bilo da se izrađuju prema postojećem modelu, bilo da se sa njima upoznaje u autentičnom ambijentu.

- recitovanje ili scenski prikaz čeških folklornih priča i legendi vezanih za osnovne praznike (npr. Božić, Uskrs),

- uključivanje manuelnih aktivnosti vezanih za verske praznike Čeha (crtanje, farbanje jaja i sl.);

- zajedničko pravljenje ilustrovanih materijala u vezi sa lokalnom češkom kulturom, kao i sa kulturom Čeha u Češkoj (albuma fotografija i sl.);

- pronalaženje adekvatne češke igre, pesme ili plesa koji ide uz verske ili druge praznike;

- navikavanje učenika na redovno praćenje čeških radio i televizijskih programa za decu;

- podsticanje učenika na samostalno jezičko, pozorišno i književno stvaralaštvo na češkom jeziku;

- vaspitavanje učenika za rad u duhu humanizma, tolerancije i solidarnosti.

U radu se preporučuje upotreba sledećeg:

- igre, pesme i recitacije u okviru tematike predviđene za ovaj uzrast;

- preporučena lektira: Já písnička - Když jsem já sloužil to první léto; Okolo Frýdku cestička; Jede, jede poštovský panáček; Jedna, dvě, tři, čtyři, pět, cos to Janku, cos to sněd; Holka modrooká; Vánoční koledy; Masopustní písně; Komáří se ženili; Zpívánky s Pájou; Já do lesa nepojedu; Sla Nanynka do zelí; Jede sedlák do mlejna; Travička zelená.

- preporučene knjige za decu: - Říkadla Josefa Lady - filmy, texty, kresby (Vrány, Liška, Zima, Ježíšek, Kučero, Honza, Kráva, Na houby, Vrabec, Jarní, Žába, Prásaci, Bába, Vlk, Když jsem šel přes Pražský most); - Josef Čapek - Povídání o pejskovi a kočičce - poslech, dramatizace, kresby; - František Hrubín - Dvakrát sedm pohádek - poslech, dramatizace, kresby; - Karel Jaromír Erben - Pohádky (Hádanka, Almužna, Pták ohnívak a Liška ryška).

- preporučeni časopisi - Sluníčko, Mateřídouška;

- crtani filmovi, radio i TV emisije, filmovi, fotografije i dr.

Način ostvarivanja programa

- Pristup u nastavi ovog predmeta je komunikativno-interaktivni. Primena ovog pristupa u nastavi stranih jezika podrazumeva da se u učionici koristi ciljni jezik u osmišljenom društvenom kontekstu koji je od interesa za učenike. Jezička građa je kumulativna i nadovezuje se na već obrađenu. Kada je reč o kombinovanju sadržaja jezika, književnosti i kulture, preporučuje se uvođenje integrisanog učenja jezika kroz nejezičke sadržaje. Drugim rečima, nastava jezika se integriše sa nastavom književnosti i elementima nacionalne kulture. Kad je reč o pristupu elementima nacionalne kulture i književnosti, komparativni metod je nezaobilazan, zbog stalne potrebe da se nastavna materija stavlja u uži ili širi kontekst.

- Učenici. U nastavi češkog jezika sa elementima nacionalne kulture težište rada prenosi se na učenike: oni se tretiraju kao odgovorni, kreativni, aktivni učesnici u nastavnom procesu, koji svojim zalaganjem i radom treba da stiču i razvijaju jezička umenja, da usvajaju jezik i stečena znanja primenjuju u komunikaciji. Kada je reč o književnosti i elementima nacionalne kulture, deca mogu da aktivno učestvuju u spontanom razgovoru na času ili sakupljanjem obaveštenja, istraživanjem i saznanjem od starijih članova porodice (posebno baka i deda) o nizu tema koje se tiču narodne tradicije.

Znanje učenika se ocenjuje u skladu sa jasno određenim principom relativnosti prema kom uzor nije izvorni govornik, odnosno, na ovom jezičkom nivou je bitno značenje jezičke poruke, a ne njena gramatička tačnost.

- Nastavnik planira, vodi i organizuje nastavni proces (odabira sadržinu rada, leksiku, metode rada, oblik rada, tipove i broj vežbi i dr.), koordinira radom učenika kako bi se što uspešnije ostvarili postavljeni ciljevi. Nastavnik vežbe postavlja tako da svakom učeniku omogući što češće verbalne aktivnosti, jer se samo govorenjem može produktivno ovladati jezikom. Nastavnik poštuje princip individualizacije u radu, s obzirom da je znanje jezika među učenicima veoma heterogeno.

Kada je reč o aktivnostima vezanim za sticanje znanja o elementima nacionalne kulture i književnosti, praktični vid nastave u ovom segmentu nastavnog programa podrazumeva aktivan dodir sa predmetima koji čine materijalnu komponentu tradicijske kulture, bilo da se izrađuju prema postojećem modelu, bilo da se sa njima upoznaje u autentičnom ambijentu. Uz odgovarajuće folklorne priče i legende vezane za osnovne praznike (npr. Božić, Uskrs), nastavnik može da uključi manuelne aktivnosti (crtanje, farbanje jaja i sl.), ili da pronađe adekvatnu prateću igru, pesmu ili ples.

U okviru ovog dela nastavnog programa poštovale bi se opšte preporuke o izostanku teorijske nastave u mlađem uzrastu, kao i o očekivanju da se nastavnik kontinuirano usavršava, s obzirom da ovi elementi predmeta predstavljaju novinu u školstvu uopšte, kao i o aktivnom uključivanju i stalnoj povratnoj informaciji od strane porodice, odnosno njihove reakcije na gradivo i način njegovog usvajanja.

- Nastavna sredstva: visok nivo motivacije učenika nastavnik postiže upotrebom odgovarajućih audio-vizuelnih sredstava, kompakt-diskova, ilustracija u udžbeniku, slika, fotografija, emisija, filmova i sl. Nastavnik mora da podstiče učenike da se i oni angažuju na prikupljanju nastavnih sredstava vezanih za temu koja se obrađuje (razglednice, čestitke, slike, članci iz novina i sl.).

Sa ciljem da unapredi kvantitet i kvalitet jezičkog materijala, nastava se zasniva i na socijalnoj interakciji (rad u učionici sprovodi se putem grupnog ili individualnog rešavanja problema, potraga za informacijama i manje ili više složenim zadacima sa jasno određenim kontekstom, postupkom i ciljem). Udžbenici su izvor aktivnosti, a učionica je prostor koji je moguće prilagođavati potrebama nastave iz dana u dan.

- Tehnike:

- slušanje i reagovanje na komande nastavnika ili sa audio-zapisa (uglavnom fizičke aktivnosti: ustani, sedi, hodaj, skoči, igraj i sl., ali i u vezi sa radom u učionici: crtaj, seci, boji, otvori/zatvori svesku i dr.);

- vežbe slušanja (prema uputstvima nastavnika ili audio-video materijala povezati pojmove u vežbanci, dodati delove slike koji nedostaju i sl.);

- rešavanje "tekućih problema" u razredu, tj. dogovori u vezi sa aktivnostima;

- "prevođenje" gesta u iskaz i iskaza u gest;

- zajedničko pravljenje ilustrovanih materijala (albuma fotografija i sl.);

- rad u parovima, malim i velikim grupama (mini dijalozi, igra po ulogama i dr.); manuelne aktivnosti (crtanje po diktatu, bojenje, seckanje, pravljenje predmeta od glinamola ili testa; izrada postera, čestitki i sl.);

- igre, pevanje u grupi, klasiranje i upoređivanje (po veličini, obliku, boji i dr.); pogađanje predmeta ili lica; povezivanje zvučnog materijala sa ilustracijom

- interaktivno učenje, spontani razgovor.

- Literatura:

- Mluvnice současné čaštiny. 1, Jak se píše a jak se mluví / Václav Cvrček a kolektiv. Praha: Karolinum, 2010. - 353 str.

- Remediosová Helena, Do you want to speak Czech?: workbook, volume 1 = Wollen Sie Tschechisch sprechen?: Arbeitsbuch zum 1. Teil / Helena Remediosová, Elga Čechová, Harry Putz; [ilustrace Ivan Mraček-Jonáš]. - 2. vyd.

- Liberec: H. Putz, 2001. - 224 str.

- M. Hádková, J. Línek, K. Vlasáková, Čeština jako cizí jazyk = Češki jezik kao strani jezik, Úroven A1 = nivo A1, Univerzita Palackého v Olomouci Katedra bohemistiky Filozofiché fakulty, podle "Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Jak se učíme jazykúm, jak je vyučujeme a jak v jazycích hodnotime" - vydáni prvni, vydalo Ministerstvo školstvi, mládeže a tělovýchovy České republiky / nakladatelstvi TAURIS, 2005. - 320 str.

- Koprivica Verica, Češko-srpski, srpsko-češki rečnik = Česko-srbský, srbsko-český slovník: [izgovor, gramatika] / [priredila] Verica Koprivica. - 1. izd. - Beograd: Agencija Matić, 2008 (Beograd: Demetra). - 540 str.; 20 cm. - (Nova edicija).

- Můj první obrázkový slovník: vydal LIBREX - nakladatelstvi pro děti v Ostravě / ECP (Czech) s.r.o. 2001.

- Jeníková Anna, Srpsko-češki, češko-srpski rečnik = Srbsko-český, česko-srbský slovník / vydalo nakladatelstvi LEDA spol. s.r.o. - vydáni prvni, Voznice (Czech), 2002. - 592 str.

- Mgr. Marie Kozlová, Jitka Halasová, Paval Tarábek, Slabikář pro 1. Ročnik základni školy = Bukvar za 1. razred osnovne škole / nakladatelstvi DIDAKTIS spol. s.r.o. - Brno (Czech), vydáni prvni, 2002. - 120 str.