Masarykova univerzita



Yüklə 249,63 Kb.
Pdf görüntüsü
səhifə5/9
tarix14.01.2018
ölçüsü249,63 Kb.
#20555
1   2   3   4   5   6   7   8   9

 

15 


se počáteční doba přežívání dětí s minimální šancí na další život. To vše vede k nárůstu 

infekčních komplikací, zejména u těžce nezralých novorozenců. 

Opatření proti šíření infekcí na odděleních pro nedonošené děti zahrnuje řadu postupů a 

režimů, které lze shrnout pod název bariérový systém práce nebo bariérový působ 

ošetřování na novorozeneckých odděleních včetně JIRP. Mezi velmi důležité součásti 

tohoto systému patří zejména mytí a dezinfekce rukou před a po každé manipulaci 

s dítětem, omezení manipulace s dětmi na nejnižší možnou míru, vyhnout se častým 

vyšetřováním a minimalizovat agresivní postupy. Na každém oddělení nedonošených 

dětí je nutno vytvořit a pak i striktně dodržovat zásady protiepidemického režimu.  

 

 



 

4.4 Nedonošené děti cítí bolest 

(čtk[online],2006)

 

 



Nedonošené děti mohou zřejmě hned po svém narození cítit bolest. Oznámil to 

londýnský tým vědců a lékařů. Dosud se odborníci domnívali, že předčasně narození 

potomci reagují jen na některé podněty. Při rentgenu mozku dětí, které přišly na svět již 

ve 24. týdnu těhotenství, se ale ukázalo, že například při odebírání krve cítí bolest.  

Podle Marie Fitzgeraldové z londýnské univerzity se stalo poprvé to, že se podařilo 

naměřit bolest v lidském mozku. Podle ní dosud byli vědci při zkoumání projevů 

malých dětí odkázáni na velmi primitivní metody. Chování dětí se navíc dlouho 

nedařilo uspokojivě vysvětlit. S užitím takzvané infračervené spektroskopie, která 

dokáže určit prokrvenost a okysličenost mozku, se ale podařilo odhalit, že bolest je 

zpracována právě v mozku. Díky těmto vědeckým poznatkům, lékaři budou moci 

přesněji postupovat při nejrůznějších terapiích spojených s potlačením bolesti. Zjistí, 

jestli léčba funguje, nebo nefunguje. Lékaři se budou moci zaměřit na takzvané 

"cestičky bolesti", které se v lidském těle vyvíjejí mezi 23. a 30. týdnem života. 

S postupem času se navíc zvyšuje citlivost jedince na bolestivé podněty. Navzdory 

všem poznatkům, ale vědci nabádají k opatrnosti. Existuje totiž možnost, že léčba 

bolesti u předčasně narozeného dítěte by mohla v budoucnu výrazně ovlivnit jeho život, 

protože jeho mozek není ještě vyvinutý. Při chybě v terapii by tak dospělý jedinec mohl 

pociťovat bolest méně než například jeho vrstevníci, což by komplikovalo mimo jiné 

odhalení některých nemocí či úrazů. 



 

16 


4.5 Nedonošené děti bývají často hyperaktivní 

(čtk[online],2006)

 

U předčasně narozených dětí a dětí s nízkou porodní váhou je vyšší riziko vzniku 



hyperaktivity ve srovnání s dětmi donošenými. 

Potvrdil to nový výzkum dánských vědců, který byl uveřejněn v časopise British 

Medical Journal'sArchives of Disease in Childhood. Autoři studie zkoumali porodní 

dokumentaci 834 dětí, u nichž byl diagnostikován tzv. hyperkinetický syndrom 

(charakterizovaný hyperaktivitou, poruchami pozornosti a impulzivním chováním), a 

20100 dětí bez této diagnózy. U dětí narozených mezi 34. a 36. týdnem těhotenství bylo 

zjištěno o 70 % vyšší riziko rozvoje hyperkinetického syndromu ve srovnání s dětmi 

narozenými v termínu. U dětí narozených před 34. týdnem bylo toto riziko téměř 

trojnásobné v porovnání s donošenými dětmi. Také u dětí narozených v termínu, avšak s 

nízkou porodní váhou, bylo riziko hyperkinetického syndromu vyšší, a to o 50-90 % v 

závislosti na porodní hmotnosti. 

 

V posledních dnech svět obletěla zpráva o holčičce Amilii Taylor, která se narodila ve 



22.týdnu těhotenství, vážila pouhých 284 gramů a měřila 24,13 cm. Jde o zatím 

nejmenší narozené dítě na světě, které přežilo. V Česku drží rekord dítě vážící 340 

gramů, o které se starali v porodnici u Apolináře. Rekordní váhy a míry mohou mít ale i 

děti donošené. Jejich hodnoty se ovšem pohybují na opačné stupnici vah. Světový 

rekord drží více než desetikilový novorozenec.  

Nedonošených dětí, které dokáží lékaři zachránit, je stále víc. Hranice jejich hmotnosti 

se stále posunuje. Důvod je jasný, stále lepší znalosti a technické vybavení. Největším 

problémem extrémně nezralých novorozenců je dýchání. Kyslíková léčba je v současné 

době nastavena tak, aby nedocházelo k překysličování organismu. Nadbytek kyslíku 

totiž způsoboval v budoucnu u dětí problémy s očima. Další obtíží může být výživa. 

Nedonošenec totiž nedokáže plně sám přijímat potravu, a výživa kapačkami zase 

nedokáže podporovat vyzrávání správné funkce střeva. U takto malých dětí se musí 

zkombinovat výživa mateřským mlékem s výživou do žíly. Jen tak dostanou vše, co 

potřebují.  




 

17 


Hraniční porodní váha, při které čeští lékaři dokáží zachránit nedonošence, je 350 až 

380 gramů.  

 

 

Narození cvalíci (čtk[online],2006) 



Problémem novorozenecké váhy může být i druhý extrém - děti s velkou porodní 

váhou. Ve světě vede kojenec, který při narození vážil 10,8 kg.  

Mezi maxi novorozence patří i Arancha, narozená v Madridu. Ta vážila 7010 gramů, 

měřila 56,6 cm a vypadala jako tříměsíční dítě. Další v řadě je Tobias, narozený v 

Hamburku - Wandsbeku v roce 2002. Při narození vážil 7380 gramů a měřil 62 

centimetrů. Když se narodil, v nemocnici pro něj neměli plínky, do kterých by se vešel.  

Nejčastější příčinou velké váhy u novorozenců je cukrovka matky. Plod totiž v těle 

matky zpracovává nadbytečný cukr, který její tělo nedokáže správně využít. Další 

příčinou může být i celkový otok dítěte, ke kterému může dojít, pokud dítěti selhává 

srdce, při těžké infekci či nedostatku červených krvinek.  

A jak jsme na tom u nás? Oficiálně největším narozeným dítětem u nás je Zuzana 

Šambergrová, narozená 2003 v Karlových Varech. Při narození vážila 6,15 a měřila 57 

centimetrů.  

Jedním z "nedononošenců", o které se starali u Apolináře, byla i Terezka V. (1). Ta se 

narodila o 14 týdnů dříve a při narození vážila 580 gramů. Když se narodila, mámina 

ruka byla větší než byla ona sama.  

O nejmenší dítě v Česku se pravděpodobně starali v porodnici v Apolinářské ulici. Byla 

to holčička, která se narodila ve 26. týdnu těhotenství a vážila 340 gramů.  

Problém dětí s malou váhou však může mít dvojí příčinu a podle toho se odvíjí i péče o 

ně. Jedna skupinka jsou děti, které se narodí příliš brzy, a proto mají malou váhu. Jejich 

problém je v tom, že jsou extrémně nezralé. Pak je ale skupinka dětí, které málo váží, 



Yüklə 249,63 Kb.

Dostları ilə paylaş:
1   2   3   4   5   6   7   8   9




Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©www.genderi.org 2024
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə