BakaláŘSKÁ práce-aspekty prožívání těhotenství u uživetelek alkoholových a nealkoholových drog



Yüklə 271,22 Kb.
Pdf görüntüsü
səhifə5/9
tarix14.01.2018
ölçüsü271,22 Kb.
#20557
1   2   3   4   5   6   7   8   9

- 13 - 

 

 



Nikotin  je  první  oficiální  drogou  nazvanou  podle  francouzského  velvyslance  16.  stol  J. 

Nicota, který působil u portugalského dvora. Právě on doporučil tabák francouzské královně 

Kateřině Medicejské k užívání jako léku proti migréně. Šedivý, Válková (1988. s. 31) dále ve 

své  knize  popisují,  jak  se  užívání  tabáku  ve  2.  polovině  16.  století  rozšířilo  v Portugalských 

koloniích. Zejména pak  v Číně, Japonsku a  Indii. Tabák byl také zdrojem vysokých státních 

příjmů. Dodnes je tedy  nejrozšířenější drogou, jak v pěstování, tak v obchodování, v užívání 

včetně závislosti, která není právními předpisy zakázána.  

„Chronická  otrava  nikotinem  se  nazývá  nikotinismus.  Dochází  k němu  tehdy,  kouří-li 

kuřák více jako 20 cigaret denně. Nikotinismus se projevuje: nespavostí, chronických zánětem 

dýchacích  cest,  poruchami  tepové  frekvence,  u  mužů  sníženou  schopností  potence  až 

impotencí atd.“ (Pokorný, 2002. s. 28). 

Mezi novodobé závislosti patří kofeinismus. Je to návyk na kofein, který je obsažený např. 

v černé kávě, Coca Cole nebo čaji a čokoládě. Jeho účinek je v množství 0,1 -0,3 g a zlepšuje 

fyzický  i  duševní  výkon.  Je-li  ovšem  jeho  množství  větší  jak  0,3  gramy,  dochází  k poklesu 

koncentrace pozornosti, podrážděnosti, nespavost, pocit úzkosti atd. 

 

1.3



 

 

ROZDĚLENÍ DROG 



V této  podkapitole  bude  věnována  pozornost  rozdělení  samotných  drog.  Neexistuje 

jednotné  dělení  drog.  Každý  z autorů  vymezuje  členění  dle  jiné  kategorie,  např:  Kubánek 

(2010. s. 5) uvádí: „Ve všech evropských státech se jasně rozlišuje mezi drogami takto: 

 



Legální drogy - ty, které jsou „společensky“ dovoleny. Jako například: léky na 

předpis a volně prodejné. Dále pak alkohol a tabák, které jsou společnosti tolerované. 

 

Nelegální drogy – např.: konopí, amfetaminy, kokain, extáze, opiáty“. 



Pokorný (2002. s. 21) na druhou stranu uvádí, že se v souvislosti s drogovými závislostmi 

rozlišují tzv. měkké a tvrdé drogy. 

o

 

Měkké  drogy  jsou  drogy,  které  mají  jen  mírně  aktivizující  a  zároveň  utěšující 



účinek na duševní rozpoložení. Patří mezi ně např. marihuana, hašiš. 

o

 



Tvrdé drogy se od měkkých liš tím, že působí prudce  a rychle,  explozivně na 

duševní rozpoložení. Patří mezi ně například crack, heroin, pervitin, kokain, braun.  




- 14 - 

 

 



 

1.4


 

 

DROGOVÁ ZÁVISLOST 



Drogovou  závislost  můžeme  rozdělit  na  závislost  fyzickou:  „Představuje  stav  organismu 

vzniklý zpravidla dlouhodobým užíváním drogy.  Při vysazení drogy, tj. při přerušení dávky, 

resp. dávek, se dostavuje výskyt abstinenčních příznaků (tzv. abstinenční sydrom)“ (Pokorný, 

2002. s. 22). A na závislost psychickou, kdy opět Pokorný (2002. s. 23) popisuje psychickou 

závislost jako psychický stav vyvolaný podáváním drogy, který se projevuje různým stupněm 

přání drogu užívat. Tento stav se projevuje v případě jejího nedostatku jako úzkost vyvolaná 

neodolatelnou touhou po droze, a to i v případě, kdy člověk vědomě drogu užít nechce. Tato 

úzkost způsobuje, že se snaží drogu si jakýmkoli způsobem opatřit.  

Každý  autor  drogovou  závislost  definuje  jinak,  např.  Šedivý  s Válkovou  (1988.  s.  18,19) 

ve  své  knize  uvádějí,  že  termín  „Drogová  závislost“  je  výsledkem  termínů  „toxikomanie“  

a  „návyk“.  V definicích  těchto  dvou  slov  se  objevovaly  mnohé  nepřesnosti  a  tak  se tato  dvě 

slova spojily. Definice toxikománie podle Světové zdravotnické organizace z roku 1950 zní: 

„Toxikománie je stav periodické nebo chronické intoxikace, která škodí jednici i společnosti, 

a  je  vyvoláván  opakovaným  užíváním  drogy  (přírodní  nebo  syntetické)“.  Návyk  má  zase 

posle SZO tento obsah: „V tomto stavu není nutkavá potřeba drogy, nýbrž toliko silná touha 

po  ní.  Tendence  zvyšovat  dávku  je  malá,  nebo  vůbec  chybí:  závislost  na  droze  je  psychická  

a  ne  tělesná,  chybí  tudíž  její  odvykací  syndrom  a  všechny  škodlivé  účinky  padají  na  vrub 

jedince než na kohokoli jiného.“  

V roce 1969 tedy komise znalců z WHO přesně definovala drogovou závislost a to takto: 

„Drogová závislost. Psychický a někdy také tělesný stav, vyplývající ze vzájemného působení 

mezi  živým  organismem  a  drogou,  charakterizovaný  změnami  chování  a  jinými  reakcemi, 

které  vždy  zahrnují  nutkání  brát  drogu  stále  nebo  pravidelně  pro  její  psychické  účinky  

a  někdy  také  proto,  aby  se  zabránilo  nepříjemnostem  plynoucím  z její  nepřítomnosti. 

Tolerance  může  být  přítomna  nebo  nepřítomna.  Osoba  může  být  závislá  na  více  než  jedné 

droze“ (Šedivý, Válková, 1988. s. 19). 

Závislost  na  návykových  látkách  patří  mezi  chronické  onemocnění  CNS.  Je  tedy  velmi 

závažným nejen zdravotním, ale i sociálním problémem. 

Vavřinková  a  Binder  (2006.  s.  13)  uvádějí,  že  závislost  je  psychický  fenomén 

charakterizovaný  neodolatelným  nutkáním  k  určitému  chování,  přáním  změnit  prožívání 



- 15 - 

 

 



reality,  tendencí  ke  zvyšování  dávek,  neschopností  omezit  dané  chování  a  nepříjemnými 

pocity při vynechání drogy (abstinence). 

Definitivní diagnózu závislosti by se dalo stanovit pouze tehdy, jestli během jednoho roku 

došlo  ke  třem  a  více  z následujících  jevů,  které  uvádí  Nešpor  (2007.  s.  10.):  „Silná  touha 

užívat  látku,  potíže  sebeovládání  při  užívání  látky,  tělesný  odvykací  stav,  postupné 

zanedbávání jiných potěšení nebo zájmů ve prospěch užívané látky, průkaz tolerance k účinku 

látky  jako  vyžadování  vyšších  dávek  látek,  pokračování  v užívání  přes  jasný  důkaz  zjevně 

škodlivých následků“. Můžeme tedy říci, že se jedná o znaky závislosti. 

 

Následky  závislosti;  duševní  poruchy  vyvolané  v důsledku  užívání 

návykových látek: 

Takto uvádí následky závislosti Nešpor (2003. s. 24): 

Akutní  intoxikace:  jde  o  stav,  kdy  lze  jasně  prokázat  užití  návykové  látky  v blízké 

minulosti. 

Škodlivé  užívání  návykových  látek:  při  něm  dochází  k tělesnému  nebo  duševnímu 

poškození  v důsledku  návykové  látky.  Trvání  příznaků  je  nejméně  1  měsíc  nebo  se 

vyskytovalo opakovaně během 12 měsíců. 

Závislost na návykových látkách: fyzická a psychická. 

Odvykací syndrom: nedávné vysazení če redukce látky po opakovaném nebo dlouhodobém 

užívání a to, aby byly příznaky v souladu se známými znímkami odvykacího syndromu… 

Psychotická  porucha  podmíněna  psychotropními  llátkami:  začátek  poruchy  nastal  při 

užívání  nebo  nejpozději  2  dny  po  užití,  psychotické  známky  trvají  déle  než  48  hodin  

a porucha trvá kratší dobu než 6 měsíců. 

Amnestický syndrom: jedná se o syndrom sdružený s chronickým výrazným zhoršením 

krátkodobé paměti. Patří sem např: Korsakova psychóza, při které postižený nahrazuje 

výpadky paměti konfabulacemi

4

.

                                                             



4

 Konfabulace- chorobná obrazotvornost. Zdroj: http://slovnik-cizich-

slov.abz.cz/web.php/hledat?typ_hledani=prefix&cizi_slovo=konfabulace 



Yüklə 271,22 Kb.

Dostları ilə paylaş:
1   2   3   4   5   6   7   8   9




Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©www.genderi.org 2024
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə