specificky lidská schopnost dosahovat a používat komplexní systémy komunikace specificky lidská schopnost dosahovat a používat komplexní systémy komunikace v obecném hledisku můžeme rozlišit tři definice jazyka: mentální schopnost (orgán, instinkt) symbolický systém nástroj komunikace
orgán, instinkt (kognitivně vědný pohled) orgán, instinkt (kognitivně vědný pohled) univerzálnost jazyka napříč všemi lidmi, biologický základ jazyka, vlastnost mozku (vrozenost – Chomsky, Fodor) studium vývoje jazyka (paleolingvistika), vývoj jazyka u dětí (psycholingvistika), poruchy v používání jazykového instinktu (neurolingvistika) ad.
formální systém znaků řízený gramatickými pravidly (strukturalistický pohled – Saussure) formální systém znaků řízený gramatickými pravidly (strukturalistický pohled – Saussure) množina vět, která může být generována množinou pravidel (Chomsky) základní struktura pravidel jazyka (formální logika), vztah znaku a významu (sémiotika), strukturální gramatiky ad.
komunikační systém, který umožňuje kooperaci (sociální, antropologický pohled) komunikační systém, který umožňuje kooperaci (sociální, antropologický pohled) sociální funkce jazyka (funkcionální a pragmatický rámec) Wittgenstein II, Moore, Grice, Searle, Austin ad.
produkce potenciálně nekonečné množiny výroků z konečné množiny prvků produkce potenciálně nekonečné množiny výroků z konečné množiny prvků symboly a pravidla (jednotlivých jazyků) jsou přitom značně arbitrární – čili jazyku se lze naučit pouze skrze sociální interakci
symbolický systém užívaný k reprezentaci jednotlivin (vět) vyjádřitelných v jazyce symbolický systém užívaný k reprezentaci jednotlivin (vět) vyjádřitelných v jazyce mluvený jazyk x psaný jazyk
Jeskynní malby (kognitivní archeologie) Jeskynní malby (kognitivní archeologie) Petroglyfy Piktogramy Ideogramy Logogramy Fonogramy
studium historických společností s důrazem na studium historických způsobů myšlení a symboliky z dochovaných reliktů studium historických společností s důrazem na studium historických způsobů myšlení a symboliky z dochovaných reliktů výraz použil poprvé Colin Renfrew (1973)
*1934 *1934 spisy: Mysl v jeskyni (2002) Uvnitř neolitické mysli (2005)
primární vědomí a vědomí vyššího řádu (člověk dnešního typu a neandrtálec) primární vědomí a vědomí vyššího řádu (člověk dnešního typu a neandrtálec) role změněných stavů vědomí role snů – pozůstatky zárodečného stavu vědomí
změněné stavy vědomí a zrod kosmologie neolitu změněné stavy vědomí a zrod kosmologie neolitu zemědělství a domestikace jako sekundární důsledek vzniku náboženské praxe role změněných stavů vědomí smlouva s vědomím a společenská smlouva – sociální stratifikace
obrazy tvořené opracováním povrchu kamene (řezání, tesání, obrušování) obrazy tvořené opracováním povrchu kamene (řezání, tesání, obrušování) rozšířeny po celém světě mnohotvárnost významů (od astronomických značek, přes lovecké výjevy až po náboženské a rituální projevy) paralelně jistě užíváno i dřevo (kost – viz Pálava), malování a tetování kůže (viz MMK)
symbol ilustrující událost, místo, aktivitu, objekt symbol ilustrující událost, místo, aktivitu, objekt na rozdíl od petroglyfu (znázornění události) zachycuje příběh (vyprávění) – mohou být uspořádány v chronologickém sledu období 6. tisíciletí př. Kr. (vývoj do klínového a hieroglyfického písma)
grafický symbol, který reprezentuje pojem – na rozdíl od piktogramů vyjadřují i abstraktní pojmy (slunce – teplo, nohy – chůze ad.) grafický symbol, který reprezentuje pojem – na rozdíl od piktogramů vyjadřují i abstraktní pojmy (slunce – teplo, nohy – chůze ad.) základem logografického písma
nejstarší písma byla logografická (na základech piktogramů a ideogramů) nejstarší písma byla logografická (na základech piktogramů a ideogramů) veškerá písma lze rozdělit na: logografická sylabická hlásková (alfabetická) často jsou všechny druhy promíseny vznik na sklonku neolitu
grafémy, které reprezentují celé slovo grafémy, které reprezentují celé slovo nejstarší písma: Mezopotámie (Sumer), Egypt, (Indie) kontrast: řeč (fonémy) x písmo (logogramy) znalost písma exkluzivní záležitostí (kněží-úředníci)
původ u Sumerů (na sklonku 4. tisíciletí) původ u Sumerů (na sklonku 4. tisíciletí) logografický základ postupně doplněn o symboly pro slabiky (sylabická vrstva) a číslovky
grafémy, které reprezentují fonémy (hlásky, skupiny hlásek) grafémy, které reprezentují fonémy (hlásky, skupiny hlásek) nejstarší: Egypt (na sklonku 3. tisíciletí př. Kr.), ale nesloužily k vyjádření řeči
nejstarší: proto-sinajské písmo (19. stol. př. Kr.) – následně fénická abeceda (sklonek 11. stol. př. Kr.) nejstarší: proto-sinajské písmo (19. stol. př. Kr.) – následně fénická abeceda (sklonek 11. stol. př. Kr.) korespondence: řeč – písmo znalost písma přestává být exkluzivní záležitostí
proměna archaické řecké kultury – vzrůst vzdělanosti proměna archaické řecké kultury – vzrůst vzdělanosti přechod od mýtu k logu – vznik filosofie přechod od ukazování k dokazování – vznik subjekt-predikátové logiky
básně o Tróji a Odysseovi x Homérovy eposy básně o Tróji a Odysseovi x Homérovy eposy Hesiodův Chaos x Anaximandrovo apeiron Parmenidovo Jedno x Zenónovy aporie
Dostları ilə paylaş: |