227
Emil Souleimanov – Kamil Pikal: Perspektivy ázerbájdžánského nacionalismu a separatismu v Íránu
Důsledná analýza nacionalistických hnutí íránských Ázerbájdžánců se proto
nemůže vyhnout alespoň stručné charakteristice zahraničních vlivů působících
na vývoj těchto skupin. Je ovšem třeba dodat, že právě problematika zahranič-
ních vlivů na studovanou problematiku patří k oblastem, kde je výzkum patrně
nejobtížnější. V samotném Íránu zdroje k tomuto tématu zcela chybí, neboť re-
žim se snaží informace tohoto charakteru z bezpečnostních důvodů zcela potla-
čovat. Stejně tak členové ázerbájdžánských nacionalistických uskupení v Íránu
o případné zahraniční podpoře hovoří velmi neradi, neboť se chtějí vyhnout
možným obviněním ze špionáže apod. Níže uvedený nástin proto vychází pře-
vážně z kusých informací dostupných v zemích, které jihoázerbájdžánská nacio-
nalistická uskupení podporují či v minulosti podporovaly.
Mezinárodní souvislosti ázerbájdžánského nacionalismu v Íránu
Z nejpodstatnějších zahraničních faktorů ovlivňujících postavení ázerbájdžán-
ských nacionalistů v islámské republice jmenujme vliv Spojených států, Ázer-
bájdžánské republiky a Turecka. Navíc do této kategorie lze zařadit též zahranič-
něpolitické zájmy teheránské vlády a jejich případné dopady na severozápadní
provincie země.
Podle dostupných informací usiloval Washington ještě v letech 2003–2004
o iniciaci ázerbájdžánského separatismu v Íránu. Vzhledem k tehdejšímu rela-
tivně slabému etnickému sebeuvědomění Ázerbájdžánců a jejich apolitičnosti se
tento záměr nepodařilo uskutečnit.
12
Vůdce SANAM (South Azerbaijan National
Awakening Movement)
13
dr. Mahmudəli Çöhrəqanlı (persky Čohragání) byl v té
době přijímán na nejvyšší úrovni ve Washingtonu (v roce 2003 a následně též
v roce 2004).
Vzhledem k naznačenému neúspěchu amerických snah o aktivaci separatismu
na severozápadě Íránu se mnohé nepokoje z roku 2006 jak v USA, tak v Íránu
jevily jako značně překvapivé. Ačkoliv vláda v Teheránu tradičně obviňovala
strůjce nepořádků z vazeb na USA a Izrael, skutečnost, že západní média téměř
nevěnovala prostor událostem v severozápadním Íránu, stejně jako řada dalších
faktorů nasvědčovala tomu, že Američané k nim žádný vztah neměli.
14
12
Osobní konsultace E. S. s nejmenovaným úředníkem CIA ve Washingtonu v dubnu 2007.
13
Tato organizace, známá též pod turkickou zkratkou GAMOH (Güney Azərbayacan Milli Oya-
nış Hərəkəti) založená roku 1995, má hlavní sídlo v Baku a usiluje o kulturně-jazykové zrov-
noprávnění Ázerbájdžánců v Íránu, zřízení autonomie ve federalizovaném Íránu a podle ně-
kterých informací i secesi od Íránu. V Íránu je zakázána. Viz Güney Azərbayacan Milli Oyanış
Hərəkəti [online].
14
Osobní konsultace E. S. s Frederickem Starrem a Tourajem Atabakim ve Washingtonu v dubnu
2007.
228
ČESKÝ LID 99, 2012, 2
Nepopíratelný vliv na rozmach ázerbájdžánského nacionalismu v Íránu měl
kontakt s nacionalisty ze severního Ázerbájdžánu. Jaký vliv na jeho vývoj má
samotná ázerbájdžánská vláda, je dosud poněkud nejasné. Podle některých in-
formací je fotbalový klub Tractor Sazi fi nančně podporován z Baku. Jinak se ov-
šem postsovětský Ázerbájdžán všemožně snaží distancovat od dění v íránském
Ázerbájdžánu a ofi ciálně žádnou podporu separatistických hnutí nepřiznává.
Přesto vláda v Baku sídlo SANAM navzdory všem protestům Teheránu na svém
území nezrušila (Brown 2004: 592–595). Není bez zajímavosti, že ázerbájdžán-
ští nacionalisté od počátku 90. let o severozápadu Íránu referují výhradně jako
o Jižním Ázerbájdžánu (Cənubi Azərbaycan), což je pojem v Íránu zakázaný.
Usilují o sjednocení obou Ázerbájdžánů a tím o vytvoření mocné regionální ze-
mě.
15
Je sporné, jestliže se vláda v Baku odhodlá k tomu, aby – při podpoře USA,
Izraele či jiných západních zemí, ale bez bezpečnostních záruk z jejich strany
– podporovala separatismus Ázerbájdžánců v severozápadním Íránu, neboť si
musí být vědoma nesmírné citlivosti Teheránu v této věci (Atabaki 2005: 43).
Jihoázerbájdžánská karta se však Baku může hodit pro vyvíjení byť omezené-
ho diplomatického nátlaku na Írán, a to nejméně ze dvou důvodů. Prvním může
být požadavek, aby islámská republika zaujala vůči Baku vstřícnější stanovisko
kolem otázky řešení náhorně-karabašského konfl iktu. Přítomnost stále nacio-
nalističtější ázerbájdžánské komunity v Íránu může způsobit, že se Írán bude
v případném obnoveném sporu o Náhorní Karabach chovat s ohledem na tužby
svého ázerbájdžánského obyvatelstva. Druhým důvodem by mohla být případ-
ná eskalace sporů o dosud nevytyčené vzájemné hranice na Kaspickém moři
(Morozova 2005: 119).
Podněcování kurdsko-ázerbájdžánských tenzí je integrální součástí politi-
ky Teheránu zejména v západním Ázerbájdžánu, kde existuje početná kurdská
komunita. Zejména v 90. letech minulého století usazoval islamistický režim
Kurdy ve vesnicích na jih od řeky Arax, podél které probíhá státní hranice
s Ázerbájdžánem a Arménií, aby vytvořil jakési ná razníkové pásmo. Vládě se
tehdy podařilo vytvořit značné napětí mezi místními ázerbájdžánskými obyvate-
li a nově příchozími Kurdy. Snaha Teheránu poštvávat proti sobě kurdské a ázer-
bájdžánské komunity této provincie tedy byla částečně úspěšná a zapříčinila jis-
té zhoršení vzájemných vztahů, ale doposud nevyústila ve vážnější střet. Podle
posledních informací z regionu navíc mezi předáky obou komunit, usilujících
15
Na druhou stranu je třeba dodat, že ze strany některých íránských kleriků naopak zaznívají
výzvy k připojení Severního Ázerbájdžánu k islámské republice, a to na základě sdílené ší‘it-
ské identity. Podobně se několikrát vyjádřil např. tabrízský ajatolláh Mohsín Šabestání (Hicks
1997, online).
229
Emil Souleimanov – Kamil Pikal: Perspektivy ázerbájdžánského nacionalismu a separatismu v Íránu
o podobné reformy (výuku v kurdštině a ázerbájdžánské turečtině, zřízení etnic-
ko-administrativních autonomií atd.), existuje významná shoda (Khorshidi – Fee
– Soltani 2010: 273).
Důležitým regionálním hráčem je Turecko. Dnešní vřelé vztahy mezi umír-
něně islamistickou vládou v Ankaře a íránskou teokracií jsou podmíněny mj.
snahou Turecka udržet normální vztahy s Íránem, důležitým ekonomickým part-
nerem a významným regionálním hráčem. Ačkoli se však ofi ciálně Ankara vyja-
dřuje ve prospěch Íránu pokud se týče rozhovorů o uvalení sankcí na islámskou
republiku, případné získání nukleární bomby Teheránem by vedlo k citelnému
oslabení bezpečnosti Turecké republiky. Ostatně v dosavadní historii turecko-
-íránských vztahů období nepřátelství výrazně převažují nad periodami, kdy
byly vzájemné ofi ciální styky korektní nebo dokonce vřelé. V minulosti např.
Íránci podporovali tureckou odnož Hizballáhu, což způsobilo znatelné ochlazení
ve vztazích mezi regionálními mocnostmi v 90. letech. Turci se navíc obávají,
že Teherán by mohl v budoucnu znovu podporovat separatismus iráckých (a tu-
reckých) Kurdů, jak již v minulosti činil (například za irácko-íránské války)
(Davutoğlu 2008: 426–436).
Existence separatistického hnutí Ázerbájdžánců v Íránu by se Turecku proto
hodila. Nicméně absentují informace z nezávislých zdrojů, jež by ukazovaly,
že Ankara skutečně aktivně podněcuje separatismus íránských Ázerbájdžánců.
Podle některých odborníků, kteří mají blízko k americké vládě, je to však částeč-
ně vysvětlitelné zastaralou, ale v Turecku stále poměrně rozšířenou představou
o íránském cítění ázerbájdžánské komunity islámské republiky.
16
Závěr
Je zřejmé, že v současné době probíhá emancipační fáze ázerbájdžánského na-
cionalismu s paralelním vznikem i rozvojem ozbrojených složek odboje, což je
však vzhledem k mocné úloze restriktivního aparátu Íránu velmi obtížně prove-
ditelné. Pravdou je, že v případě posílení separatismu Ázerbájdžánců by byla
hrozba pro teritoriální integritu Íránu nesrovnatelně větší než v případě již čin-
ných Kurdů, Balúčů nebo částečně též chúzestánských Arabů. Ázerbájdžánci
totiž představují největší etnickou menšinu země a na rozdíl od marginálních
(sunnitských) Kurdů, Balúčů i Arabů hrají mnozí představitelé této menšiny
přední role ve společenském životě Íránu, v neposlední řadě díky svému vy-
sokému vlivu v oddílech milice, v armádě, policii a státním aparátu. Navíc sa-
motné území íránského Ázerbájdžánu je pro zemi strategicky nesmírně důležité,
16
Konzultace E. S. se Svante Cornellem v říjnu 2010.
230
ČESKÝ LID 99, 2012, 2
a to jednak kvůli významné zemědělské produkci v regionu a jednak kvůli své
poloze, kdy právě ázerbájdžánskými provinciemi prochází významné exportní
trasy směrem do Turecka a západní Evropy. Vliv jejich etnicko-separatistických
aspirací zejména na jiné (menší) turkické národy Íránu, např. východomazand-
áránské a chorásánské Turkmeny, čítající na 1,5 milionu lidí a osídlené u hranic
s Turkmenistánem, by rovněž nebyl zanedbatelný. Pokud by tedy loajalita Ázer-
bájdžánců myšlence íránské státnosti vzala za své, mělo by to dramatický dopad
na podobu íránské státnosti.
Květen 2012
Literatura:
Abdi, Kamyar: 2001 – Nationalism, Politics, and the Development of Archeology in Iran. American
Journal of Archeology 2001: 51–76.
Akhbari, Mohammed: 2009 – A Geopolitical Analysis of Ethnicity in Iran, with an Emphasis on
Challenges and Opportunities. Geopolitics Quartertly 5: 3: 45–69.
Alikhan, Fardin: 2008 – The Politics of Satellite Television in Iran. In: Semati, Mehdi (ed.): Media,
Culture and Society in Iran. New York : Routledge: 94–110.
Asgharzadeh, Alireza: 2007 – In Search of a Global Soul. Azerbaijan and the Challenge of Multiple
Identities. Middle East Review of International Affairs 11: 4: 7–18.
Atabaki, Touraj: 2005 – Ethnic Diversity and Territorial Integrity of Iran: Domestic Harmony and
Regional Challenges. Iranian Studies 38: 22–44.
Baharan, Bijan: 2010 – The hidden side of Iran. Discrimination against ethnic and religious mino-
rities. Paris: International Federation for Human Rights.
Brown, Cameron: 2002 – Observations from Azerbaijan. Middle East Review of International
Afairs 6: 4: 66–74.
Brown, Cameron: 2004 – Wanting to Have Their Cake and Their Neighbour‘s Too. Azerbaijani
attitudes towards Karabakh and Iranian Azernaijan. The Middle East Journal 58: 576–596.
Clark, Janine A.: 2006 – Field Research Methods in the Middle East. Political Science and Politics
39: 3: 417–424.
Davutoğlu, Ahmet: 2008 – Stratejik Derinlik. Türkiye’nin Uluslararası Konumu. İstanbul: Küre
Yayınları.
Elling, Rasmus C.: 2008 – State of Mind, State of Order. Reaction to the Ethnic Unrest in the
Islamic Republic of Iran. Studies in Ethnicity and Nationalism 8: 481–501.
Hassan, Hussein. Iran: Ethnic and Religious Minorities. Washington D. C.: Congressional
Research Service, 2008. 14 s.
Khorshidi, M. – Fee, L. Y. – Soltani, F.: 2010 – Ethnic Secessionism in Iran. Accusation or Fact?
Journal of Politics and Law 3: 2: 269–276.
Minahan, James: 2002 – Encyclopedia of the Stateless Nations. Westport: Greenwood Publishing Group.
Mohtadi, Hamid: 1986 – Rural Stratifi cation, Rural to Urban Migration, and Urban Inequality :
Evidence from Iran. World Development 14: 713–725.
Moosavi, Nastaran: 2007 – Secularism in Iran. In: Kosmin, B. – Keysar, A. (eds.): Secularism and
Secularity. Contaporary International Perspectives. Hartford: ISSSC: 143–145.
231
Emil Souleimanov – Kamil Pikal: Perspektivy ázerbájdžánského nacionalismu a separatismu v Íránu
Morozova, Irina: 2005 – Contemporary Azerbaijani Historiography on the Problem of “Souhthern
Azerbaijan“ after World War II. Iran and the Caucausus 9: 85–120.
Reny, Marie-Eve: 2011 – Authoritarianism as a Research Constraint for Political Scientists in the
Field? The Case of China Comparative Democratization Newsletter 9: 2: 2, 14–16.
Shaffer, Brenda: 2000 – The Formation of Azerbaijani Collective Identity in Iran. Nationalities
Papers 28: 449–477.
Shaffer, Brenda: 2002 – Borders and Brethren. Iran and the Challenge of Azerbaijani Identity.
Cambridge: MIT Press.
Southern Azerbaijan. 2010 – The Hague: UNPO.
Zandi, Davoud G: 2008 – Conceptualization of Islamic Solidarity in Foreign Policy of the Islamic
Republic of Iran. The Iranian Journal of International Affairs 20: 69–91.
Internetové zdroje:
AlefNoon ... Picasa Web Albums [online]. 5.2.2007 [cit. 2011-07-31]. AlefNoon, Photo 21.
Dostupné z: http://picasaweb.google.com/alefnoonphoto/AlefNoon#5028156005409439138.
Azeri TV ... Sahar [online]. 2011 [cit. 2011-03-31]. Azeri TV of Sahar Universal Network.
Dostupné z: http://www.sahartv.ir/en/index.php?option=com_content&view=article&i-
d=574&Itemid=53
Cornell, Svante E. Azeri.dk [online]. 22.11.2004 [cit. 2011-08-01]. Iranian Azerbaijan: A Brewing
Hotspot. Dostupné z: http://www.azeri.dk/en/articles/Iranian_azerbaijan.html.
Güney Azərbayacan Milli Oyanış Hərərkatı [online]. 31.3.2003 [cit. 2011-03-31]. Dostupné z:
http://www.gamoh.biz/default.asp.
Güney Azerbaycan ... Tarihte ve Günümüzde Türk Bayrakları [online]. 20.11.2006 [cit. 2011-
07-31]. Güney Azerbaycan. Dostupné z: http://turkbayraklari.blogcu.com/guney-azerbay-
can/705509.
Hicks, Elahé. Amnesty International [online]. 1997 [cit. 2011-04-01]. Iran‘s Religious and Ethnic
Minorities: Discrimination in Law and Practice. Dostupné z: http://www.hrw.org/legacy/re-
ports/1997/iran/.
İranlı turistler ... Hürriyet [online]. 22.2.2011 [cit. 2011-07-31]. İranlı turistler Türkiye‘ye geliyor.
Dostupné z: http://www.hurriyet.com.tr/ekonomi/17087969.asp.
Racisism ... Association for Defense of Azerbaijani Political Prisoners in Iran [online]. 9.10.2009
[cit. 2011-03-31]. Racisism in contemporaty Iran: an interview with Alireza Asgharzadeh.
Dostupné z: http://adapp.info/en/index.php?option=com_content&view=article&id=192:pro-
fi le-dr-alireza-asgharzadeh&catid=32:adapp-exposes&Itemid=47.
Said Matinpour. Association for Defense of Azerbaijani Political Prisoners in Iran [online].
28.2.2011 [cit. 2011-07-31]. Said Matinpour. Dostupné z: http://adapp.info/en/index.php?op-
tion=com_content&view=article&id=464:saeed-matinpour&catid=32:adapp-exposes&I-
temid=47.
Souleimanov, Emil. Central Asia-Caucasus Institute Analyst [online]. 27.10.2010 [cit. 2011-08-
01]. Iranian Azerbaijan: The Brewing Hotspot of Future Separatism? Dostupné z: http://www.
cacianalyst.org/?q=node/5432/print.
Tohidi, Neyereh. OpenDemocracy.net [online]. 28.6.2006 [cit. 2011-04-01]. Iran: regionalism,
ethnicity and democracy. Dostupné z: http://www.opendemocracy.net/democracy-irandemo-
cracy/regionalism_3695.jsp.
Tractor Sazi ... Havádárán Tirachtúr Ázerbájdžán [online]. 13.12.2010 [cit. 2011-08-31]. Tractor
Sazi football club and racism in Iran. Dostupné z: http://tractorfans.blogsky.com/1389/09/22/
post-4/.
232
ČESKÝ LID 99, 2012, 2
Contact: PhDr. Emil Souleimanov, Ph.D., Katedra ruských a výcho-
doevropských studií Institutu mezinárodních studií FSV UK v Praze,
U Kříže 661/8, Praha 5, Czech Republic, e-mail: arslanlik@yahoo.com;
Mgr. Kamil Pikal, Katedra ruských a východoevropských studií Institutu
mezinárodních studií FSV UK v Praze, U Kříže 661/8, Praha 5, Czech
Republic, e-mail: kamilpikal@post.cz.
Barbora Gergelová – Jaroslav Otčenášek:
Tradiční řemeslná výroba
a zemědělské práce
v Čechách, na Moravě a ve Slezsku –
vědecká kritická edice CD-Rom.
Etnologický ústav AV ČR ,v. v. i. Praha 2011,
elektronický dokument 1,6 GB. Vydáno za podpory
GA ČR, č. grantu 404/09/1329. SW a zpracování
AiP Beroun, s. r. o.
Tradiční řemeslná výroba a zemědělské práce
v Čechách, na Moravě a ve Slezsku navazuje
na dva předcházející CD-R věnované lidovému
stavitelství (2001) a vesnickému interiéru (2006),
které doplňuje a rozšiřuje o další úhel pohledu
na realitu venkova 40. až 80. let 20. století. Vznikající tematická řada CD-R prezentující bohaté
fotografi cké fondy Etnologického ústavu navazuje na dlouhodobou koncepci ústavu v oblasti
výzkumu a uchovávání tradiční hmotné a duchovní kultury a její proměny v 20. století.
Výchozími podklady pro zpracování projektu jsou dokumentační a fotografi cké fondy uložené
v Etnologickém ústavu AV ČR, v. v. i. K těmto pramenům jsou zpracovány odborné popisy
jednotlivých fotografi í s lokalizací, časovým zařazením a odkazem na mapu a heslář krajo-
vých nebo profesních výrazů. Celý soubor je doplněn doprovodnou vědeckou studií o tradiční
řemeslné a zemědělské výrobě se seznamem doporučené literatury. K edici je připojena mapa
s vyznačením lokalit, kde se nacházejí lidoví výrobci, držitelé titulu Nositel tradice lidových
řemesel 2001–2010. Další mapa dokumentuje lidovou řemeslnou výrobu v letech 1952–1989.
(Zpracováno ze záznamů z terénních výzkumů Ústavu pro etnografi i a folkloristiku ČSAV.)
Cena s DPH 230 Kč
Dostları ilə paylaş: |