Příloha č. 2 Studijní materiál Historie chemie – kompletní text Text zpracovaný autorem této závěrečné práce je zobrazen černou barvou písma, text který byl již součástí diplomové práce Petry Křivánkové1 je zobrazen šedou barvou písma

Dysprosium

• 
  chemická značka: Dy
  
• 
  název: - český: Dysprosium, - anglický: Dysprosium, - latinský: Dysprosium
  
• 
  původ názvu: název prvku je odvozený od řeckého slova dysprositos (= těžko získatelné)
  
• 
  doba objevu: dysprosium objevil Paul Emile Leloq de Boisbaudran v roce 1886 jako nečistotu ve vzorku erbia. Získat čisté dysprosium se však podařilo až v roce 1950.
  

• 
  získávání v době objevu: dysprosium se nachází spolu s dalšími lanthanoidy, jeho sloučeniny se oddělovaly od sloučenin ostatních lanthanoidů rozpuštěním v kyselině sírové a následným vysrážením pomocí amoniaku. Získat čisté dysprosium bylo možné až pomocí iontoměničů.
  

• 
  použití v době objevu: dysprosium se začalo výrazněji využívat až ve druhé polovině 20. století, např. v jaderných reaktorech, zařízeních pro magnetické uchování dat apod.
  
• 
  naleziště v době objevu: Skandinávie
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: není známo
  

Einsteinium

• 
  chemická značka: Es
  
• 
  název: - český: Einsteinium, - anglický: Einsteinium, - latinský: Einsteinium
  
• 
  původ názvu: prvek je pojmenován podle Alberta Einsteina
  
• 
  doba objevu: prvek objevil Albert Ghiorso ve vzorcích spadu získaných po výbuchu první vodíkové bomby v roce 1952
  
• 
  získávání v době objevu: einsteinium se získává ozařováním lehčích aktinoidů neutrony
  

• 
  použití v době objevu: einsteinium nemá žádné praktické využití, v základním vědeckém výzkumu slouží k přípravě prvků s vyšším protonovým číslem
  

• 
  naleziště v době objevu: einsteinium je uměle získaný prvek, v přírodě se nevyskytuje
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: einsteinium je uměle získaný prvek, v přírodě se nevyskytuje
  

Erbium

• 
  chemická značka: Er
  
• 
  název: - český: Erbium, - anglický: Erbium, - latinský: Erbium
  
• 
  původ názvu: název prvku je odvozený od obce Ytterby ve Švédsku
  
• 
  doba objevu: erbium objevil Carl Gustav Mosander v roce 1843. Čisté erbium se podařilo získat až v roce 1934 redukcí chloridu erbia draslíkem.
  
• 
  získávání v době objevu: sloučeniny erbia se nachází spolu s dalšími sloučeninami lanthanoidů, a proto se jeho sloučeniny oddělovaly rozpouštěním v kyselině sírové a vysrážením pomocí hydroxidu amonného.
  
• 
  použití v době objevu: první využití erbia bylo ve slitinách (např. u vanadu snižuje tvrdost a zlepšuje opracovatelnost), k barvení skla, později v jaderných reaktorech jako součást regulačních tyčí apod.
  
• 
  naleziště v době objevu: Švédsko
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: není známo
  

Europium

• 
  chemická značka: Eu
  
• 
  název: - český: Europium, - anglický: Europium, - latinský: Europium
  
• 
  původ názvu: prvek byl pojmenován podle Evropy
  
• 
  doba objevu: první důkazy o existenci europia nalezl Paul Émile Lecoq de Boisbaudran v roce 1890 při zkoumání spektrálních čar vzorku samaria. Izolovat europium dokázal až Eugene-Antole Demarcay v roce 1901.
  
• 
  získávání v době objevu: sloučeniny europia se nachází společně se sloučeninami jiných lanthanoidů, a proto byly také izolovány stejným způsobem jako ostatní lanthanoidy frakční krystalizací sloučenin rozpuštěných v kyselině sírové nebo chlorovodíkové
  
• 
  použití v době objevu: europium nemá v současnosti příliš velké využití, nejvíce se v minulosti využívalo při výrobě barevných televizních obrazovek
  
• 
  naleziště v době objevu: Francie, USA
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: není známo
  

Fermium

• 
  chemická značka: Fm
  
• 
  název: - český: Fermium, - anglický: Fermium, - latinský: Fermium
  
• 
  původ názvu: prvek byl pojmenován podle Enrica Fermiho, italského fyzika, který se mimo jiné podílel na vývoji prvního jaderného reaktoru
  
• 
  doba objevu: prvek objevil Albert Ghiorso ve vzorcích mořských korálů získaných po výbuchu první vodíkové bomby v roce 1952
  
• 
  získávání v době objevu: poprvé bylo fermium připraveno bombardováním uranu ²³⁸U kyslíkem ¹⁶O, dnes se získává ozařováním lehčích aktinoidů neutrony
  
• 
  použití v době objevu: fermium nemá žádné praktické použití, využívá se pouze v základním vědeckém výzkumu k přípravě prvků s vyšším protonovým číslem
  
• 
  naleziště v době objevu: fermium je uměle získaný prvek, v přírodě se nevyskytuje
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: fermium je uměle získaný prvek, v přírodě se nevyskytuje
  

Flerovium

• 
  chemická značka: Fl
  
• 
  název: - český: Flerovium, - anglický: Flerovium, - latinský: Flerovium
  
• 
  původ názvu: prvek byl pojmenován po ruském vědci G. Flerovovi, zakladateli ruské laboratoře jaderných reakcí v Dubně
  
• 
  doba objevu: prvek byl poprvé připraven v roce 1998 v laboratoři v Dubně v Rusku
  
• 
  získávání v době objevu: flerovium ²⁸⁹Fl bylo poprvé získáno bombardováním plutonia ²⁴⁴Pu atomy vápníku ⁴⁸Ca
  
• 
  použití v době objevu: flerovium nemá žádné praktické využití
  
• 
  naleziště v době objevu: flerovium je uměle získaný prvek, v přírodě se nevyskytuje
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: flerovium je uměle získaný prvek, v přírodě se nevyskytuje
  

Fluor

• 
  chemická značka: F
  
• 
  název: - český: Fluor, - anglický: Fluorine, - latinský: Fluorum
  
• 
  původ názvu: název je odvozen od minerálu fluorit (kazivec), samotný název nerostu je odvozen z latinského slova fluere (= téci)
  
• 
  doba objevu: 19. století
  
• 
  získávání v době objevu: již v roce 1529 popsal fluorit (kazivec) G. Agricola; v roce 1886 připravil fluor F. F. H. Moissan elektrolýzou chlazeného roztoku fluoridu draselného ve fluorovodíku, vzniklý plyn reagoval s křemíkem za vzniku plamene
  
• 
  použití v době objevu: fluorit se používal jako tavidlo
  
• 
  naleziště v době objevu: Anglie
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: Krušnohorsko