J. Čapek – Fenomenologie vnímání, ZS
5. Husserl: vnímání a smysl
5. Husserl: vnímání a smysl -
zjevování je primárním dějem. Není to proces, v němž by se to, co již jest, až takříkajíc druhotně dávalo najevo. Pokud lze mluvit o bytí, nemůžeme je oddělit od zjevování.
R. Boehm a idea fenomenologie
„Obsahová změna vnímaného předmětu pozorovaná na něm samém jako proměna nebo pohyb liší se v evidenci zřetelně od změny způsobů, v nichž se nám předmět jeví (např. při změně perspektivy jevů zblízka nebo zdaleka) a při níž se toto objektivno zjevuje jako samopřítomné.“ (E. Husserl, Krize 126, Krisis 107)
Boehmova parafráze:
- „První typ změny se nám představuje (se présente à nous) jedině skrze druhý typ změny, je v něm zahrnut (et enveloppé par lui)“.1
„Zde spočívá pravda relativismu: svět života se odhaluje v objektivně nerozhodnutelné divergenci pohledů. Ale je to, co je objektivně nerozhodnutelné, opravdu nerozhodnutelné (jak se podle všeho domnívá Jacques Derrida)?“ (str. 143)
-
Eugen Fink: Bytí, pravda, svět2 - zjevování není dějem s již jsoucími věcmi, nýbrž dějem, v němž povstává jsoucí samo
-
R. Barbaras
2. Husserlova analýza vnímání a úvodní otázky
1. v jakém vztahu stojí mnohost smyslů a jednota vnímaného?
-
Smysly nejsou pro Husserla východiskem analýzy vnímání
-
vnímané nelze redukovat na „vlastní předměty smyslů“.Pro pochopení toho, co zde znamená smysl, není relevantní odvolávat se na smysly.
2. Co je předmětem vnímání? Co je to vnímané?
-
Ideje I : §43 Vyjasnění principiálního omylu.
-
smyslem vnímání je pronikat k věci samé
-
Sartre, Základní myšlenka Husserlovy fenomenologie: intencionalita.3
3. Je vnímání aktivita či receptivita?
-
Ideje I: téma aktivity – receptivity vnímání uchopeno tradičním rozlišením látka – forma.
4. jak popsat bezprostřednost vnímání?
-
Husserl: vnímání skýtá „tělesnou“, „originární“ danost věcí. Vnímání „klade“ věc.
5. jak souvisí „aktivace orgánů“ s rozuměním smyslu?
-
Ideje I: § 150 - vnímání je samo spoluurčeno naším tělem, které je „centrem všech orientací“ (313)
3. Husserlova analýza vnímání: pokračování
Kromě toho [kromě imanentních vjemů] existují mezi prožitky také transcendentně zaměřené vjemy, tzv. vnější vjemy, které ve stejném smyslu kladou bytí. „Vjem“ v normálním smyslu slova neznamená jen obecnou okolnost, že nějaká věc se zjevuje v tělesné přítomnosti pro Já, nýbrž že Já postřehuje zjevující se věc, uchopuje ji, klade ji jako skutečně existující. § 131, str. 231.
1. Vnímání a smysl: Senzuální hylé, intencionální morfé (§85)
Dostları ilə paylaş: |