Filozofická fakulta Masarykovy univerzity

V. ŘÁDY

Řády začaly vznikat již v ranném středověku. Původně to byly skupiny rytířů střežící např. poutní cesty k památným místům z života Ježíše Krista. Tyto rytíři používali jako poznávací znamení znak svého řádu např. na šatech, plášti, vlajce apod. O takových Templářích, Maltézských či Německých rytířích slyšel asi každý z nás, jen by ho možná nenapadlo, spojovat je s faleristikou.

Tyto rytířské řády byly totiž inspirací při zakládání vojenských, či záslužných řádů. Lidé, kteří nové řády zakládali, se snažili o napodobení rytířských tradic. Nově vzniklé řády byly odměnou za chrabrost vojáků prokázanou na bitevním poli, nebo pro občany, kteří se zasloužili o rozkvět státu.

Moderní řády se většinou dělily na třídy, aby bylo možné odlišit důležitost činu, ze který byl řád udělen. V čele řádu stál velmistr, v Rakousku to byl panovník, jemuž byla podřízena řádová kapitula, která hlasovala o udělování řádu.

Řády měly též řádový svátek, což byl den, kdy se konaly pochody ve slavnostních oděvech Vídní, sloužila se mše a všichni jeho členové se setkali. Řád byl vyznamenanému udělen během promoce, což byla slavnost, při níž byly vyznamenaným dekorace předány.

S obdržením rakouských řádů souviselo i (u některých jen do konce 19. stol.) udělení šlechtického titulu. Titul byl většinou udělován dle třídy řádu - rytíř, svobodný pán, hrabě. Často byl titul udělen pouze ad personam¹⁾. Tak se stalo, že počet šlechticů výrazně stoupl během 1. světové války, kdy bylo možností, jak vyjádřit loajálnost monarchii, odvahu a neohroženost, více než dost.

5.1 Královský uherský řád sv. Štěpána apoštolského krále

Řád byl založen císařovnou Marií Terezií 30. ledna 1764 jako královský řád uherský. Pojmenován byl po sv. Štěpánovi (997 – 1038), národním světci a patronu Uher, který se stal prvním uherským králem. Řád byl udělován předním státním hodnostářům, vysokým státním úředníkům, diplomatům a právníkům ve státních a dvorských službách, původně přístupen pouze šlechtě. Řád byl od počátku rozdělen do 3 tříd a současně byl stanoven i nejvyšší počet jeho rytířů, celkem 100 mužů. Z toho 20 bylo nositeli velkého kříže, 30 komturů a 50 držitelů malého kříže. Řád mohl být udělen i cizincům, kteří však nebyli do uvedené stovky započítáváni, stejně tak tomu bylo i u vysokých církevních hodnostářů domácí provenience. Jejich jmenování bylo vždy v rukou výhradně velmistra řádu, tj. rakouského panovníka.

Odznak řádu tvoří tlapatý kříž s vlnovitým zakončením ramen. Plochy ramen byly oboustranně pokryty průhledným temně zeleným smaltem. V převýšení kříže byla umístěna svatoštěpánská koruna, opatřená závěsným kroužkem. Do středu kříže zasazen kruhový smaltovaný medailon.

A: znak uherského království: na zeleném trojvrší bílý patriarší kříž, po stranách panovnické iniciály M.T.²⁾ V bílém mezikruží opis: PUBLICUM MERITORUM PRAEMIUM³⁾.

R: v zeleně smaltovaném věnci bílé kruhové pole se zlatými písmeny: STO.ST.RI.AP⁴⁾.

Velkokříž, tedy nejvyšší třída řádu, měl velikost 48 – 50 mm, koruna v převýšení cca 40x28 mm, tyto rozměry však byly, stejně jako u většiny rakouských řádů, pouze orientační a různá provedení řádových odznaků se mohla mírně lišit, protože podléhala době a vkusu výrobců. Odznak velkokříže byl nošen na velkostuze v národních uherských barvách (tmavě červené a tmavě zelené, jeden široký červený pruh ve středu a dva poloviční zelené, po každé straně jeden) široké přibližně 95 – 105 mm. Stuha byla v místě překřížení přeložena do tvaru motýlka (u starších exemplářů), později do rozety. Součástí I. třídy byla i hvězda, která bývala nošena na levé straně hrudi. Ve starších typech byla hvězda dracounová o průměru cca 105 mm, později kovová stříbrná brilantující s průměrem cca 92 mm.

Komturský kříž byl nošen na náhrdelní stuze o rozměrech 45 – 46 mm. Stuha nákrční dekorace byla opět v národních uherských barvách a byla široká 53 – 58 mm.

Malé řádové kříže, tedy III. třídy, měly rozměry kolem 35 – 37 mm. Původně byly nošeny na průvlečné a později na trojúhelníkové stuze ve stejných barvách jako u obou předchozích tříd.

V poslední třetině 19. století lze zejména u malých křížů zaznamenat velkou variabilitu, např. v barvách smaltu, tvaru patriaršího kříže, ve velikosti písma atd.

Dle řádových statut měly být hvězdy a kolany I. třídy vráceny po úmrtí majitele řádovému pokladníkovi, toto pravidlo bylo ne vždy respektováno, zejména při udělení řádu do zahraničí.

Řádový svátek byl stanoven na den sv. Štěpána Uherského, tj. 16. srpna, nebo na následující neděli.

Tento mimořádně vzácný řád je ve faleristické sbírce MVČ zastoupen ve dvou provedeních:

Fa-20; 16/71; nákup – z pozůstalosti arch. Františka Vítka, Pardubice, 6. 4. 1971; III. třída (novoražba); tzv. originální kopie, ražená z původních razidel u fy. Rothe & Neffe, Wien.

Fa-1543; H 2021/85; komisní výkup ze starožitností v HK; trojúhelníková stuha; horní rameno kříže na rubu mírně poškozeno a opraveno⁵⁾⁶⁾.

5.2 Rakouský císařský řád Františka Josefa

Řád byl založen 2. prosince 1849, v den 1. výročí nástupu na trůn, císařem Františkem Josefem I. Řád byl udělován za zvláštní zásluhy o stát a panovnický dům v míru i válce. K udělení řádu nebyly předepsány žádné speciální podmínky (u jiných řádů to byl např. šlechtický titul), udělován byl za zásluhy o rozvoj průmyslu, vědy, techniky, zemědělství, umění a kultury, i za zásluhy o duchovní rozvoj národů, charitativní a humanitární činnost a reprezentaci říše v zahraničí.

Řád byl původně rozdělen na 3 třídy: velkokříž, komtur a rytířský kříž. 1869 byl řád rozšířen o komtura s hvězdou. Roku 1901 rozšířen na 5 stupňů: velkokříž, komtur s hvězdou, komtur, důstojník, rytíř. V roce 1908 byla zavedena miniatura I. třídy na stuze rytířského kříže. Na přelomu 1914/15 doplněn o válečnou stuhu VZK a v r. 1917 o miniatury 2. – 4. třídy na stuhách, tyto dekorace byly vyjádřeny na stuze rytířského kříže miniaturou příslušné třídy.

Insignie velkokříže tvořil klenot na šerpě, (nošené přes pravé rameno k levému boku) společně s náprsní hvězdou nošenou na levé straně hrudi. Komtura s hvězdou značil komturský kříž na náhrdelní stuze a zmenšená náprsní hvězda nošená na levé straně hrudi. Komtur nosil zmenšený řádový odznak na náhrdelní stuze. Důstojnický kříž byl jednostranná připínací dekorace. Dekorací rytíře řádu byl malý řádový kříž nošený na stuze na levé straně hrudi.

Řádový odznak tvoří rupertský kříž s granátově červeným smaltem, podložený zlatočerně smaltovaným dvouhlavým orlem, nesoucím v zobáku řetěz s devizou: VIRIBUS UNITIS. V kruhovém terči na lícní straně zlatý panovnický monogram FJ, na rubu letopočet 1849, v převýšení císařská koruna.

Klenot přivěšovaný na šerpu byl cca 70x38 mm, řádová hvězda velkokříže cca 92 mm velká, osmicípá, brilantující, na středu nesla lícovou stranu řádového odznaku.

Hvězda II. třídy měla prům. 80 mm.

Důstojnický kříž měl prodloužené dolní rameno kříže a jak je již napsáno výše byl jednostrannou připínací dekorací.

Barvou velkostuhy, náhrdelní stuhy i náprsní trojúhelníkové stuhy byla jasně červená nebo červená slabě tónovaná do fialova (od přelomu let 1914/5 označovaná jako mírová).

Civilní nositelé řádu měli možnost při běžných příležitostech nosit miniaturu řádu zavěšenou na řádovém řetízku připevněném v knoflíkové dírce nebo na klopě saka.

Původní odznaky byly zhotovovány ze zlata, později, zejména za 1. světové války, i ze zlaceného stříbra a později dokonce i ze zlaceného bronzu.

14. září 1914 byla, jak je již výše uvedeno, založena i tzv. válečná skupina. Touto skupinou mohli být dekorováni důstojníci týlové armády, důstojníci justiční služby, vojenští úředníci a lékaři. Vyznačovala se tzv. válečnou stuhou, stuhou VZK (uprostřed příčně červenobíle šrafovaná s červenými postranními a bílými okrajovými pruhy) a válečnými dekoracemi. U hvězd velkokříže a komtura tvořil válečnou dekoraci pod hroty hvězd položený zlatě nebo zeleně tónovaný vavřínový věnec mezi hranu horního ramene kříže a císařskou korunu mohly být položeny meče (udělovány za zvláštní statečnost v boji s nepřítelem), tato změna nastala u 2 nejvyšších tříd v roce 1916. U důstojnického kříže byla válečná dekorace původně vyjádřena podložením kříže kokardou složenou z válečné stuhy, později zeleně smaltovanými pendiliemi a někdy i meči položenými mezi horním ramenem kříže a korunou. U rytířského kříže pak zmíněnou stuhou VZK, případně meči (1917).

Ve faleristických sbírkách MVČ se nachází celkem 26 dekorací řádu Františka Josefa a jedna miniatura:

Fa-1; 27/71; nákup – starožitnosti HK; ze sbírky arch. Františka Vítka, Pardubice; rytířský kříž s malou dekorací důstojnického kříže s válečnou dekorací a s postříbřenými meči nižšího stupně; na válečné stuze.

Fa-2; 26/71; dtto.; rytířský kříž na válečné trojúhelníkové stuze; Ag zlacený.

Fa-3; 16/71; nákup – Marie Vítková, Pardubice; ze sbírky arch. Františka Vítka, Pardubice; rytířský kříž s malou dekorací velkokříže na červené trojúhelníkové stuze; Ag zlacený.

Fa-4; 16/71; dtto.; rytířský kříž s malou dekorací velkokříže s válečnou dekorací a s meči na červené trojúhelníkové stuze; Ag zlacený.

Fa-5; 27/71; nákup – Starožitnosti HK; ze sbírky arch. Františka Vítka, Pardubice; rytířský kříž s malou dekorací důstojnického kříže s válečnou dekorací (smaltovaný věnec mezi rameny kolem středového terče) a s postříbřenými meči nižšího stupně na červené trojúhelníkové stuze; Ag zlacený.

Fa-6; 27/71; dtto.; rytířský kříž s malou dekorací komturského kříže (III. třídy bez hvězdy) na červené trojúhelníkové stuze; Ag zlacený.

Fa-7; 27/71; dtto.; rytířský kříž s malou dekorací důstojnického kříže (kterou tvoří rupertský kříž převýšený korunou bez podložení dvouhlavým orlem) na červené trojúhelníkové stuze; Ag zlacený.

Fa-8; 27/71; dtto.; rytířský kříž na červené trojúhelníkové stuze; Ag zlacený.

Fa-9; 27/71; dtto.; rytířský kříž s malou dekorací důstojnického kříže s válečnou dekorací na válečné trojúhelníkové stuze; Ag zlacený.

Fa-10; 16/71; nákup – Marie Vítková, Pardubice; ze sbírky arch. Františka Vítka, Pardubice; rytířský kříž na válečné trojúhelníkové stuze s meči; Ag zlacený.

Fa-11; 16/71; dtto.; rytířský kříž s malou dekorací důstojnického kříže s válečnou dekorací na válečné trojúhelníkové stuze; Ag zlacený.

Fa-12; 25/71; nákup – Starožitnosti HK; ze sbírky arch. Františka Vítka, Pardubice; rytířský kříž se sponou na válečné trojúhelníkové stuze.

Fa-13; 16/71; nákup – Marie Vítková, Pardubice; ze sbírky arch. Františka Vítka, Pardubice; rytířský kříž s malou dekorací komturského kříže (II. třídy), kterou tvoří čtyřcípá hvězdička podložená zlaceným věncem a se zlacenými meči na válečné trojúhelníkové stuze; Ag zlacený.

Fa-14; 16/71; dtto.; rytířský kříž s malou dekorací velkokříže s válečnou dekorací a zlatými meči na válečné trojúhelníkové stuze; Ag zlacený.

Fa-15; 16/71; dtto.; rytířský kříž se sponou na válečné trojúhelníkové stuze; zlacený.

Fa-25; 50/70; nákup – aukce NSČ č. 23, HK, 11. 10. 1970; rytířský kříž na trojúhelníkové válečné stuze; zlacený; v originální etuji, na víku: F.J.O., na spodu pouzdra značeno razítkem: 1916/ BRONZE, dole firemní značka: Etuis & Casetten Fabrik/ J. G. Bergmann.

Fa-26; 168/72; nákup – starožitnosti HK; rytířský kříž na válečné trojúhelníkové stuze; Ag zlacený; v původní etuji, označené na víku písmeny: F.J.

Fa-79; 253/72; důstojnický kříž s válečnou dekorací; na pravém rameni poškozen a opravován; uprostřed reversu státní znak s výrobní značkou: VINC. MAYER`S SŐHNE/ WIEN; 2 puncovní značky; 75x40 mm; z pozůstalosti arm. Gen. Josefa Votruby, Praha.

Fa-114; 12/71; nákup - Václav Měřička, předseda ČSPDP, Praha; rytířský kříž na červené trojúhelníkové stuze; Ag zlacený.

Fa-536; staré fondy MHK; rytířský kříž na červené trojúhelníkové stuze; Ag zlacený; v původní etuji, označené na víku: F.J.O., na spodu pouzdra: 1916/ Bronze/ Etuis & Casetten Fabrik/ J.G.Bergmann/ Wien VII.

Fa-688; 101/74; nákup – starožitnosti HK, ze sbírky škpt. Bohumíra Tuhého, Rosnice; důstojnický kříž s válečnou dekorací; Ag zlacený; uprostřed reversu státní znak s výrobní značkou: VINC. MAYER`S SŐHNE/ WIEN; 2 puncovní značky; 75x40 mm.

Fa-689; 101/74; dtto.; důstojnický kříž s válečnou dekorací; Ag zlacený; 76x40 mm.

Fa-690; 102/74; dtto.; rytířský kříž na válečné trojúhelníkové stuze; zlacený.

Fa-691; 102/74; dtto.; rytířský kříž na válečné trojúhelníkové stuze s meči; Ag zlacený.

Fa-692; 103/74; dtto.; rytířský kříž na červené trojúhelníkové stuze; poškozený – na lícní straně chybí ve středovém terči panovnický monogram FJ; Ag zlacený.

Fa-1068, 180/74; nákup, ze sbírky arch. Františka Vítka, Pardubice; miniatura rytířského kříže na civilní stuze; dekorace je součástí souboru miniatur.

Fa-1258; 315/75; nákup – MUDr. E. Plášilová, Praha, ze sbírky pplk. Václava Plášila, Praha; rytířský kříž na válečné trojúhelníkové stuze s meči; Ag zlacený.