A def Byzanc kompr
Yüklə 10,62 Mb. Pdf görüntüsü
|
- Bu səhifədəki naviqasiya:
- Konstantinopol jako mocenské i kulturní centrum Byzance.
- Klasický byzantský chrám Dafni, Hosios Lukas, sv.Sofie v Kyjev
- Ikona. Nejstarší soubor ikon v Klášte řřřře sv. Kate řřřřiny na Sinaji.
- 4.Základy východní ortodoxní ikonografie. Zobrazování Krista, Boha Otce, Ducha sv., Bohorodi
- Písmu sv. Je proto mnohem více svázána p řřřředpisy ne
- Dódekaorton, dvanáct hlavních svátk
| Přehled dějin evropského umění Byzantské umění Přednášející: PhDr Hana J. Hlaváčková Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond
Byzantské umění. Přednáška se zabývá uměním spjatým s křesťanstvím východního ortodoxního ritu od založení Konstantinopole Konstantinem Velikým v první polovině 4.století do jejího pádu v r. 1453. Týká se několika okruhů: 1.
Konstantinopol (Istanbul) byla centrem císařství , náboženského i kulturního života po celou dobu trvání Byzantské říše, během několikerého dobývání však byla velká část památek zničena. Hlavní chrám, Hagia Sofia, byl vybudován poté, co předchozí chrám vyhořel,ve 3o. letech 6.stol.za vlády císaře Justiniána, jako centrála kombinovaná s podélnou disposicí. Jeho stavitelé byli, podle historika Procopia, Isidoros z Miles a Anthemios z Tralles. Výzdoba interiérů, z níž část mosaik je dochována, byla započata po pol. stol. za vlády Justina II a pokračovala i v následujících staletích./obr.1-11/. . Druhým významným chrámem s dochovanými mosaikami a nástěnnými malbami, který dnes slouží jako muzeum, je Chóra, jejíž vnitřní výzdoba pochází až ze 14.stol./obr. 12-16/.
2 .
ě ě
Klasický byzantský chrám je centrální, pětikupolový, a měl vybudován, na rozdíl od západního chrámu, i jistý systém výzdoby.interéiru: Kristus Pantokratór je zobrazen v kupoli, Bohorodička v konše hlavní apsidy, evangelisté v pendantivech. Klasické centrály,v nichž se systém malířské výzdoby během 11. a 12.století utvářel, dosahují současně vrcholné malířsk kvality. Jsou to chrámy Hosios Lukas v centrálním Řecku, .Dafni v blízkosti Athén, Nea Moni na ostrově Chiu a sv.Sofie v Kyjevě./obr.18 - 3o/. 3.
Ikoně jako nositeli kultu byla věnována velká pozornost. Po vyřešení sporu o oprávněnost zobrazování (v r.843), který vyústil až do ikonoklastických bouří v 8.-9-století, při nichž bylo zničeno velké množství památek, se proto dochovalo jen málo ikon. Převážná většina z nich je chována v odlehlém klášteře sv.Kateřiny v Sinajskm pohoří, kde ze sbírky čítající více než tři tisíce ikon je jich datováno kolem šedesáti ještě do prvního tisíciletí.Všechny jsou na původním místě, jen čtyři z nejstarších jsou dnes v muzeu v Kyjevě. /obr. 31 – 42/
4.Základy východní ortodoxní ikonografie. Zobrazování Krista, Boha Otce, Ducha sv., Bohorodič č č čky. Déesis.. /obr.38-61/ Ikona je jedním z hlavních objektů ů ů ů východního ortodoxního kultu, téměř ěř ěř ěř rovná Písmu sv. Je proto mnohem více svázána přřřředpisy než ž ž ž obraz západní. Ikony byly malovány podle závazných vzorníků ů ů ů, Hermeneí, a vž ž ž ždy obsahovaly slovní název zobrazeného výjevu nebo svě ě ě ětce(pů ů ů ůvodní názvy svátků ů ů ů viz .odd. 5) Kristus Pantokratór, Trpitel, soudce. Umístění v chrámu a na ikonostasu. Bohorodička Hodegétria,Glykofilúsa, Platytera. Deésis (prosba, přímluva). Kristus soudce je obklopen přímluvci, z nichž hlavní jsou Bohorodička a Jan Předchůdce (Křtitel).Teologický původ komposice Bůh Otec byl zobrazován, podobně jako ve středověku na Západě, v christomorfní podobě. Pozdější ikonografie (od 13.-14.stol.) vychází z podoby Starého dnů (obr.39). Duch sv. Je zobrazován (přes protesty theologů, např.Jana z Damašku) jako holubice (podle textu evangelia sv.Lukáše 3,22.. 5. Dódekaorton, dvanáct hlavních svátků ů ů ů církevního roku Východní křesťanská ikonografie je určována dvanácti hlavními svátky církevního roku (Dódekaorton), které se v ikonomalbě vyskytují nejčastěji.U rozsáhlejších cyklů ať už nástěnných maleb nebo řad ikonostasu bývají často doplňovány i svátky dalšími. Základní řada čítá svátky: Zvěstování (Euangelismós), Narození (Gennésis), (zřídka a jen do 11.století) Navštívení Marie a Alžběty, např.na slonovinovém diptychu obr.61), Obětování Krista v chrámě (Hypapanté, Setkání se starcem Symeonem), Křest Kristův (Baptismos), Proměnění Krista (Metamorfósis), Vzkříšení Lazara (Egersis tú Lazarú), .Vjezd Kristův do Jeruzaléma, někdy Poslední večeře- Mystikos deipnos a Mytí nohou apoštolům), Ukřižování (Staurósis), Sestoupení Krista do pekel (Vzkříšení starozákonních spravedlivých. Anastasis),( někdy Uvěření Tomášovo), Nanebevstoupení Krista (Analépsis), Seslání Ducha sv.(Pentékosté, Padesátnice) a Zesnutí Bohorodičky (Koimésis). Pašijový cyklus, který převládá v ikonografii západní církve, se na Východě téměř nevyskytuje.
6.Iluminované rukopisy. Podobně jako ve středověku na Západě, i na Východě převládají zcela knihy liturgické. Nejčastější bohoslužebnou knihou je Evangeliář (zde zv. Tetraevangelion) a Žaltář, často je také iluminována literatura homiletická.. Připomenuta je i významná knižní malba arménské církve, která zůstala po staletí převážně ikonoklastická a iluminace je tam jediný rozšířenejší druh výtvarného umění. Na závěr jsou krátce připomenuty i kontakty se středověkým západním uměním především italským.
Chrám Hagia Sophia, Konstantinopol Konstantinopol (Istanbul), chrámy Hagia Sofia a Chóra.
Chrám Hagia Sophia, Konstantinopol (dnes Istanbul), interiér Chrám Hagia Sophia, Konstantinopol (dnes Istanbul), Matka Boží po pravici s Justiniánem jako zakladatelem chrámu a Konstantinem jako zakladatelem města. Mosaika z r. 944.
Chrám Hagia Sophia, Konstantinopol, Matka Boží Platyterra s císařovnou Irené. Mosaika z r.1118. Chrám Hagia Sophia, Konstantinopol, jižní empora: Deésis: Kristus soudce s přímluvci Matkou Boží a Janem Předchůdcem (Křtitelem). Mosaika z 12.století. Kadidelnice nebo relikviář ve tvaru byzantského chrámu (původní Hagia Sophia). Konstantinopol ? 9.století ?. Od 12.století v S.Marco, Benátky. Chora (Karie Džami), Konstantinipol. 2,pol. 11. - poč.12.stol.
Ježíš Chalké. Chora (Karie Džami), Konstantinipol. Mosaika z počátku 14.století. Matka Boží Chora (typu Platyterra, Blachernitissa). Klášter Chora (Karie Džami), Konstantinipol. Mosaika z počátku 14.století.
Proměnění vody ve víno, Chora (Karie Džami), Konstantinipol. Mosaika z počátku 14.století.
Anastasis (Sestoupení Krista do pekel), Chora (Karie Džami), Konstantinipol. Nástěnná malba z počátku 14.století.
Klasický východokřesťanský chrám 11. - 12.stol.a jeho ikonografický program (mozaiky, nástěnné malby). Dafni, Hosios Lukas, Kyjev. Klášter Dafni u Athén, 12. století, Řecko
Pantokratór, mosaika v kupoli chrámu v Dafni, Řecko,12.století Nanebevstoupení Krista, klenba chóru Hagia .Sophia,, 11. stol., Ochrid
Uvedení Bohorodičky do chrámu, mosaika v chrámu Dafni, Řecko, 12.století Klášter Hosios Lukas, 11. století, Řecko
Půdorys chrámu Hosios Lukas, 11. stol., Řecko Bohorodička Platytera, mosaika v konše hlavní apsidy chrámu Hosios Lukas, Řecko, 12.století Niptér (Kristus myje nohy apoštolům), mosaika v chrámu Hosios Lukas, Řecko, 2.pol. 11.století Kupole s mosaikou Pantokratóra a koncha s apsidou s mosaikou Bohorodičky-oranty, po 1037, Hagia Sofia, Kyjev Bohorodička Oranta, mosaika v konše hlavní apsidy chrámu Hagia Sofia v Kyjevě, po 1037
Kupole chrámu Hagia Sofia v Kyjevě: Kristus Pantokratór, andělé, mezi okny tamburu
apoštolové, na pendantivech evangelisté, po 1o37
Evangelista Marek, mosaika v pendantivu hlavní kupole chrámu Hagia Sofia v Kyjevě,po 1o37 Zvěstování Bohorodičce, mosaika na triumfálním oblouku chrámu. Hagia Sofia v Kyjevě, po 1o37 Klášter sv.Kateřiny na Sinaji a jeho sbírka nejstarších ikon.
Mosaika Proměnění Krista (Metamorfósis) v konše apsidy katholikonu kláštera sv.Kateřiny na Sinaji. 6.století Bohorodička sdítětem, enkaustika, ikona z 5.- 6.století. Dnes v muzeu v Kyjevě
Ikona sv.Jana Předchůdce (Křtitele), Sinaj, enkaustika, 5.století Ikona Bohorodičky se sv.Jiřím a Theodorem aanděly, Sinaj, enkaustika, 5.- 6.století Ikona Krista Pantokratóra, Sinaj, 6.století Ikona sv.Sergia a Bakcha sMandyliem, Sinaj, tempera, 6.století Ikona “Starý dnů”.Pantokratór a Emanuel.Sinaj, 6.-7.století Ikona Nanebevstoupení Krista, Sinaj, tempera, 9.století
Ikona Ukřížování Krista, Sinaj, tempera, 9.století Ikona Ukřížování Krista, Sinaj, tempera, 1o.- 11.století
Ikona Žebřík Jana Klimaka, Sinaj, tempera,11.- 12.století
Ikonografie Krista, Bohorodičky, Deésis Ikonografie Krista, Bohorodičky, Deésis Ikona Krista Pantokratóra, Sinaj, 5.století Krista Pantokratóra Eleémón, mozaiková ikona1.pol. 12.století Vera ikon Krista (mandylion, acheiropoiétos)) z kostela S.Bartolomeo degli Armeni v Janově, Byzanc, konec 13.století, stříbrný oklad Italie konec 14.stol.
Historie vzniku Mandylia a světci:Apoštol Tadeáš a král Abgaros (Konstantin II. Porfyrogenétos ?) s mandyliem. Snad křídlo triptychu, v jehož středu bylo dnes ztracené Mandylion. Konstantinopol nebo Sinaj, 9.stol. Vera ikon Krista (mandylion, acheiropoiétos). Slovanské území 13.století, chován v katedrále v Laonu.
IkonaKrista Trpitele, (Akra Tapeinos, Basileos tés doxés), mosaiková ikona, chovaná v římském chrámu S.Croce in Gerusaleme, 13.stoletíí Ikona Krista Trpitele, (Akra Tapeinos, Basileos tés doxés, Car slavy)), Balkán,14.století Ikona Bohorodičky typu Hodegétria, mosaiková ikona 14.století Ikonografie Bohorodičky: 1. Hodegétria
Ikona Bohorodičky se stříbrným okladem (basmou), 14.století Bohorodička dexiokratúsa (s Ježíšem – Emmanuelem na pravé ruce), mosaiková ikona 14.století Bohorodičky Vladimirská typu Glykofilúsa (sladce milující), Konstantinopol, 12.století Ikonografie Bohorodičky: 2.Glykofilúsa Bohorodičky typu Glykofilúsa, mosaiková ikona, Byzanc 12.století
Bohorodička Glykofilúsa typu Pelagonitissa.Řecko, 13. století Ikonografie Bohorodičky: 2.(Glykofilúsa) Pelagonitissa
Bohorodička Platyterra – Blachernitissa, Sinaj, 12.století Ikonografie Bohorodičky: 3. Platyterra (Platytera tú uranú - obsáhlejší než nebesa)
Bohorodička bolestná, 14.století Deésis: Kristus soudce s přímluvci Bohorodičkou, Janem Předchůdcem, apoštoly a světci, Sinaj, 13.století Počátky ikonografie ikonostasu: řada Deésis
Deésis: Krista us s přímluvcem Janem Předchůdcem,detail předchozího obrazu, Sinaj 13.století Deésis: Kristus soudce s přímluvci: Bohorodičkou a Janem Předchůdcem (Křtitelem), Sinaj, 12.století Dvanáct hlavních svátků,
slonovinové diptychon, 9.století Dódekaorton, dvanáct hlavních svátků církevního roku
Metamorfósis, Proměnění Krista, část svátkové řady ranného ikonostasu s Deésí uprostřed, Sinaj, 12.století První část svátkové řady se svátky Zvěstování Bohorodičce (Euangelismos), Narození Krista (Gennésis), Obětování Krista v chrámě (Hypapanté - Setkání Krista se starcem Symeonem), Křest Kristův (Baptisis), Proměnění Krista (Metamorfósis), Vzkříšení Lazara.(Egersis tú Lazarú). Konstantinopol, 14.století
Druhá část svátkové řady se svátky Poslední večeře (Mystikos deipnos,repr. jen pravá část), Ukřižování (Staurósis), Sestoupení Krista do pekel (Anastásis, vzkříšení starozákonních spravedlivých), Nanebevstoupení Krista (Analépsis), Seslání Ducha svatého (Pentékosté, padesátníce), Zesnutí Bohorodičky (Koimésis ) . Konstantinopol,14.století
Hexaptych s dvanácti hlavními svátky, na rubu sv.Petr a Pavel, archandělé a hierarchové. Konstantinopol, 14.století (narozdíl od předchozího je zde na místě Poslední večeře vyobrazen Vjezd Kristův do Jeruzaléma).
Dvanáct hlavních svátků, prvníl část: Zvěstování, Narození, Setkání se Symeonem, Křest, Proměnění, Vzkříšení Lazara.
levá polovina mosaikového diptycha, Konstantinopol 1.pol. 14.století, dnes Florencie, Museo del Duomo
Druhá část dvanácti hlavními svátky: Vjezd Kristův do Jeruzaléma , Ukřižování, Sestoupení do pekel, Nanebevstoupení, Seslání Ducha sv., Zesnutí Bohorodičky. Pravé křídlo diptycha, Konstantinopol, 14.století
Zvěstování Bohorodičce, mozaiková ikona, Konstantinopol, počátek 14.století Zvěstování Bohorodičce, královské dveře ikonostasu, 15.století
Metamorfósis -Proměnění Krista na hoře Tábor, iluminace Tetraevangelia, 14.století Ikona archanděla Gabriela, Sinaj, 13.stol. Ikona archanděla Michaela Konstantinopol, 13.stol. Apoštolové, Konstantinopol, 13.- 14. stol.
Vidění Ezechielovo, Soluň, mezi 1371 a 1393. Ikona sv.Sergia a Baccha, křižácké umění, S.Jean de Acre, c.128o
Zesnutí Bohorodičky (Koimésis), křižácké umění, S.Jean de Acre, c.128o
Ukřižování Krista s Longinem a Stefatonem, Chludovský žaltář, 1o.stol. Iluminované rukopisy
Kristus v zahradě Getsemanské, Chludovský žaltář, Konstantinopol 1o.stol. Klanění tří králů, iluminace v Menologiu Basila II. Rukopis vznikl v Konstantinopoli mezi r.979 - 984. Žehnající Kristus, Lekcionář, rukopis kolem r. 1ooo
Obětování Izáka, Kosmas Indikopleustés,Křesťanská ikonografie, Rukopis z počátku 11.století. Vidění Ezechielovo, Homilie Řehoře Naziánského, Rukopis z let 1136-1155.
Král David s personifikacemi Moudrosti a Proroctví, list ze Žaltáře ? , Konstantinopol 2.pol.13.století Sv.Lukáš a Jakub, Petr a Jan Theol., rukopis Praxapostolos, Konstantinopol, c.128o – 13o3,dnes Vatikánská knihovna. Evangelista Matouš, Radoslavovo Tetraevangelion, Srbsko 1429
T´oros Roslin, Poslední soud, Tetraevangelion. Armenie 1262 Armenie
Giovanni da Gaibana, Narození Krista, Epištolář, Bologna 1259 ITALIE
Gentile Bellini, Kardinál Bessarion u svého relikviáře sv.Kříže (staurothéka) Relikviář sv.Kříže (Staurothéka) kardinála Bessariona, který vyobrazil Gentile Bellini na předchozím obr. Konstantinopol,14.století.(noha Benátky, 15.stol.) Dnes Galerie Accademia, Benátky Yüklə 10,62 Mb. Dostları ilə paylaş:
|